V systému Vulkán objevil teleskop planetu. Spock však na ní zřejmě nežije

  12:49aktualizováno  12:49
V systému 40 Eridani, který je v seriálu Star Trek domovem pana Spocka a dalších Vulkánců, byla objevena první planeta. Vhodné místo pro život to však nebude.

Pohled na oranžovou hvězdu Eridani 40 A z oběžné dráhy hypotetické planety Vulkán | foto: AgumonLyoko55 CC-BY-NDCreative Commons

Systém 40 Eridani (HD 26965) je ze Země vidět pouhým okem, a pokud ho dokážete na obloze najít (koordináty zde), rozhodně si na něm nevšimnete ničeho zvláštního. Autoři světa Star Treku si ho ovšem shodou okolností vybrali jako hvězdu, u které se měla nacházet domovská planeta Vulkánců. Planetu do tohoto systému oficiálně umístili dlouho po uvedení první série, a to až v roce 2002 (v knize hvězdných map ze Star Treku). „Neoficiálně“ ji autoři za domovskou soustavu Vulkánců považovali už nejméně dvacet let předtím (zřejmě od roku 1991). 

V té době už velmi dobře věděli, že ve skutečnosti nejde o jedinou hvězdu, jak se zdá naším očím. Jde o trojhvězdu, tedy o systém, ve kterém kolem sebe obíhají tři slunce. Vzhledem k tomu, že systém je jen necelých 17 světelných let daleko, stačí k uskutečnění pozorování poměrně slabý dalekohled. Všechny tři hvězdy objevil už William Herschel v roce 1783. 

Nejsou to nijak velké hvězdy, největší z nich známá jako 40 Eridani A (či jen 40 Eri A nebo i Keid) je oranžový trpaslík o něco menší než Slunce s hmotností zhruba 80 procent a zhruba o polovičním „výkonu“ (tj. zářivosti). Další člen systému, hvězda B, je  první vůbec objevený bílý trpaslík, tedy zhroucený zbytek větší hvězdy. 

Ale vraťme se k největší hvězdě systému. Některá předchozí měření naznačila, že pohyb hvězdy je tak výrazný, že ho nešlo vysvětlit gravitačním vlivem jejích hvězdných souputníků. Vědci předpokládali - ale kvůli nejistotě ve výsledcích si tím nemohli být jisti - že by mohlo jít o důsledek gravitačního vlivu planety, která kolem hvězdy obíhá. Hvězda pak de facto obíhá kolem těžiště soustavy hvězda-planeta, které leží mimo střed hvězdy - ale přitom třeba ještě uvnitř hvězdy. 

Americko-španělský tým v posledních dnech vydal výsledky přesnějších měření, která už hypotézu o přítomnosti planety do značné míry potvrzují (výsledky zatím jen na serveru arXiv). 40 Eridani je jako trojhvězda poměrně komplikovaná, ale autoři při demonstraci přesnosti svých měření ukázali, že dokážou u jednotlivých hvězd měřit radiální rychlosti s přesností méně než metr za sekundu - na vzdálenost řádově desítek světelných let.

Srovnání umístění obyvatelné zóny kolem Slunce (nahoře) a hvězdy Eridani 40 A....

Srovnání umístění obyvatelné zóny kolem Slunce (nahoře) a hvězdy Eridani 40 A. Na spodním obrázku je vyznačena „startrekovská“ planeta Vulcan. Skutečná - a zatím nepojmenovaná - první planeta leží blíže hvězdě, téměř určitě mimo obyvatelnou zónu.

I když jsou měření neuvěřitelně přesná, stále ovšem dokážou zachytit pouze větší planety. I první „vulkánská“ planeta tedy má na svém povrchu podmínky, které by seriálového pana Spoka okamžitě zabily. Leží zřejmě tak blízko své hvězdy (obíhá ji jednou za 42 dní), že na povrchu nemůže být kapalná voda, navíc je její hmotnost zhruba 8,5 až 10krát větší než u planety Země, a tomu bude odpovídat i gravitace.  

Zatím není jasné, zda jde o plynnou či kamennou planetu, protože nemáme k dispozici nic víc než údaje z pozorování pohybu její hvězdy. Více bychom se mohli dozvědět až díky jinému typu pozorování, sledování jasnosti hvězdy a jejího případného poklesu kvůli přechodu planety přes kotouč hvězdy. Podle toho, o kolik poklesne, můžeme spočítat, jak je planeta veliká. Znovu jde o slabý efekt, zhruba v řádu desetin procenta celkové jasnosti, ale i takové „drobnosti“ dnes astronomové dokážou spolehlivě měřit. 

Šanci budeme mít brzy. Jasnost 40 Eridani A bude ve dvouminutových intervalech sledovat družice TESS. Je bohužel dosti pravděpodobné, že nenaměří nic, protože planeta neobíhá kolem své hvězdy právě mezi Zemí a svou hvězdou. Třeba však budeme mít štěstí. 

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i...

Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě...

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz