Letošní cena za fyziologii nebo medicínu
Plést si cizí s vlastním se nevyplácí. A zdaleka nejde jen o usvědčené zloděje. Ještě důležitější je schopnost rozeznávat cizí a vlastní v imunitním systému. Ten nás musí chránit před cizorodými vetřelci, ať už jsou to viry, bakterie nebo buňky propadlé zhoubnému bujení. Zároveň však nesmí ubližovat vlastnímu organismu. Pokud je imunitní systém příliš tolerantní, jeho obrannou bariérou proklouznou původci chorob i rakovinné buňky. Pokud je příliš přísný, napadne buňky vlastního těla a vyvolá tzv. autoimunitní onemocnění, jako jsou roztroušená skleróza, lupus nebo revmatoidní artritida.
Bílé krvinky jsou k rozeznávání cizáků vybaveny speciální bílkovinou, která se vyskytuje v 1015 variantách. Jsou mezi nimi i takové bílkoviny, které by nasměrovaly atak imunitního systému na vlastní organismus. Proto procházejí bílé krvinky bezpečnostní prověrkou v brzlíku a ty nebezpečné jsou eliminovány. Brzlík ale nepracuje se stoprocentní účinností a sem tam nějakou rizikovou krvinku omylem propustí. Také tyto krvinky jsou ale ve zdravém organismu nějak zneškodněny. Jak? To bylo až do 90. let minulého století záhadou.
Vzbudil ji až ve čtyři ráno hlas manžela, který se dohadoval s někým, kdo stál na verandě jejich domu. Brunkowová pochopila, že jde o reportéra agentury AP, který už výsledky letošních Nobelových cen zná a přispěchal, aby udělal s laureátkou interview.
