Úterý 25. ledna 2022, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 25. ledna 2022 Miloš

Nobelovu cenu získali vědci za objev našeho „vnitřního GPS“

  11:47
Švédská akademie věd vyhlásila nositele letošních cen za medicínu. Pro letošek jsou jimi vědci, kteří objasnili, jak mozek ví, kde je a jak vypadá mapa jeho bezprostředního okolí. Na tomto jevu lze také výjimečně dobře sledovat, jak funkce jednotlivých buněk souvisí s chováním celého organismu.

Nositeli Nobelovy cen za medicínu pro rok 2014 jsou Brit John O'Keefe a s ním norští manželé May‐Britt Moserová a Edvard Moserovi za objev buněk, které v mozku mají na starosti vytváření mapy našeho okolí.

Seniorem v trojici oceněných je jednoznačně John O’Keefe, jehož práce spadá hlavně do 60. a 70. let minulého století. V roce 1971 objevil tzv. místové neurony v oblasti mozku zvané hipokampus. Zabýval se chováním potkanů v uzavřeném prostoru. Zjistil, že v mozku existují buňky, které jsou aktivní pouze v případě, že zvíře dorazí na nějaké určité místo ve svém okolí.

Joh O'Keefe, jeden z nositelů Nobelovy ceny za medicínu pro rok 2014

Hlodavci (a jak se později ukázalo, tak i lidé a další zvířata) mají v mozku specializované buňky, které jsou většinu času neaktivní a rozsvítí se jen v souvislosti s nějakým místem. Britský neurobiolog tak odpověděl na dlouho zkoumanou otázku, jak se orientujeme ve svém okolí a také ukázal, že tato schopnost je vrozená.

Velkým vědeckým úspěchem jeho práce byla kromě objevu tzv. místových buněk i schopnost sledovat aktivitu mozku přímo během pohybu hlodavců díky implantovaným vodičům. O’Keefe nebyl první, kdo tuto metodu použil, ale jeho tým ji výrazně vylepšil a i díky tomu se vědcům otevřela možnost novými nástroji zkoumat fungování prostorové paměti, a díky tomu i alespoň částečně i paměti obecně.

O čtvrt století později...

Manželé Moserovi jsou příslušníky následující generace neurologů a cenou oceněná práce spadá do 90. let a prvního desetiletí 21. století. I oni se věnovali experimentům s hlodavci (ty jsou nejen díky O’Keefově práci jeden z hlavním neurobiologických modelů). Norští výzkumníci k poměrně velkému překvapení svých kolegů zjistili, že ne.

Objevili v související části mozku další skupinu neuronů, jejíž funkce je spojená s hipokampem (leží v povrchové kůře ve spánkovém laloku, která je hlavním dodavatelem vysoce předzpracovaných informací do hipokampu). Nazvali je anglicky „grid cells“, tedy „mřížkové“ buňky, protože síť bodů pokrývajících celé naše okolí (v případě zkoumaných potkanů tedy celou jejich „arénu“).

Velmi zjednodušeně řečeno, O’Keefe objevil způsob, jak si mozek označuje důležitá místa na mapě, manželé Moserovi pak našli, jak vypadá kódování souřadnic pro tuto mapu. V praxi je celý systém ještě složitější, třeba proto, že existují i další typy buněk (třeba sledujících jen pohyb hlavy čili směr pohledu) a oba zmiňované systémy i zbytek mozku jsou složitě propojené a vzájemně se ovlivňují mnoha způsoby. 

Klíčovým přínosem objevu ovšem je, že sledování prostorové paměti umožňuje propojit dva jinak velmi vzdálené světy: fungování jednotlivých buněk na jedné straně a chování celého organismu na straně druhé. „Věda je dnes velmi dobrá v popisu detailů až na úroveň jednotlivých buněk,“ říká docent Aleš Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd a pokračuje: „Ale přesně říct, jak přesně vznikají naše rozhodnutí nebo třeba vědomí, to už popsat nedokáže.“ Studium prostorové paměti je jedna z mála cest, jak obě roviny - buňky a organismy - studovat najednou.

Bezprostřední význam pro lidské pacienty zatím žádný přímý není. My dnes víme, že u řady mozkových poruch dochází k narušení prostorové paměti (zjevné je to třeba u Alzheimeraovy poruchy). Ale v tuto chvíli není jasné, jak by se mohl tento nedostatek napravit. Stále jde o výzkum na úrovni základní vědy, která zkoumá příčiny a principy, ale nedokáže třeba farmakologům říct, na co zacílit, aby došlo k omezení škod nebo její nápravě. Podle docenta Stuchlíka však poznání mechanismů, jakými reprezentujeme prostoro, by v budoucnu mohlo vytyčit cesty poznání postižení této schopnosti u neuropsychiatrických onemocnění a naznačit nové možnosti léčby.

Co bylo loni

V roce 2013 získali stejnou cenu James Rothman, Randy Schekman a Thomas Südhof se každým svým způsobem podíleli na objevu a objasnění toho, jak se bílkoviny a další důležité látky dostávají správné látky ve správnou chvíli na správné místo, a to jak přímo uvnitř samotných buněk, tak mezi jejich jednotlivými částmi. Jejich objevy se týkaly tzv. vezikulárního transportu. Vezikul čili transportní (nebo membránový) váček je malá "bublina" s membránou.

Letošní cena byla udělena obrazně řečeno spíše "za fyziologii" než "za medicínu". Zatím totiž nevedla přímo k vývoji žádného léku, i když jde o velmi důležitý poznatek, bez kterého by se podrobné poznání funkce našich buněk (a tedy i vývoj nových léků) neobešlo. Dohromady tak všichni tři vědci popsali do detailu zcela zásadní proces v našem těle, bez kterého bychom jeho funkci nemohli pochopit. Pomohli tak objasnit detaily řady neurologických či imunologickýchporuch, včetně cukrovky (více v našem starším článku).

Oprava: V článku jsme chybně uvedli laureáty za rok 2013. Za omyl se omlouváme.

Autor:

CES 2022 - největší veletrh spotřební elektroniky

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas.

Další témata: Koronavirus  Omikron  Sonda Parker Solar Probe Dalekohled Jamese Webba 

  • Nejčtenější

Prázdná letadla nad Evropou. Proč létají, i když na tom všichni tratí?

Tisíce poloprázdných nebo úplně prázdných letadel přeletěly v uplynulých měsících nad Evropou a svým způsobem zcela...

Geopolitické šachy: Německo potřebuje F-35 k nesení jaderných zbraní

V Německu se opět rozhořela debata o možném nákupu amerických víceúčelových nadzvukových taktických letadel páté...

Počítač vypnout, uspat nebo hibernovat? Poradíme, co, kdy a proč zvolit

Premium Tuto situaci zná asi každý. Pokud chci přestat používat počítač s operačním systémem Windows, je možné ho vypnout,...

Třicet tisíc mil pod mořem. Japonské styky s nacisty byly plné nebezpečí

O zvláštním spojenectví Německa s Japonskem v druhé světové válce se obecně soudí, že mělo jen politický charakter a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nová baterie z Česka využívá vodu, zinek a grafit. Bude levná a nemá vybuchovat

Vědci z české Akademie věd si nechali patentovat nový druh vodné baterie, která nemůže z principu začít hořet, a tím...

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

  • Další z rubriky

Nejdelší suchozemský obratlovec by strčil do kapsy i plejtváka obrovského

Příští rok si budeme připomínat již 50. výročí objevu obřích sauropodních dinosaurů Jimem Jensenem v lokalitě Dry Mesa...

Prolomený kód života. Český vědec o genetických nůžkách a největším tajemství

Premium Když se na podzim roku 2011 v laboratoři na Kalifornské univerzitě v Berkeley podařilo Martinu Jínkovi a jeho polskému...

STO OBJEVŮ: Einsteinova teorie relativity se cizelovala u břehů Vltavy

Seriál Speciální teorie relativity vyjádřená dnes nejslavnější rovnicí mu nestačila. Geniální fyzik Albert Einstein představil...

Sedmička fascinujících dinosaurů, popsaných v minulém roce

Rok 2021 byl mírně chudší na nové objevy než některé předcházející roky. Přesto se 41 novými druhy (a 39 novými rody)...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Praktiky ve vile Playboy: orgie, orální sex se psem i ošklivé prostitutky

V novém dokumentu Secrets of Playboy (Tajemství Playboye) promluvily bývalé playmates o praktikách ve vile zakladatele...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Sedmikrásky k obědu, nákup z popelnice. Výměna se nesla v režii eko páru

Podobný věk, naprosto odlišný životní styl. Tak nějak by se dala shrnout nejnovější Výměna manželek, ve které se sešly...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...