Nobelovku za fyziku získali odborníci na lasery. Za pinzetu i operace očí

  12:34aktualizováno  12:34
Nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali Američan Arthur Askhin, Gerard Mourou z Francie a Kanaďanka Donna Stricklandová. Všichni tři jsou odborníci na laserovou fyziku.

S malým zpožděním se dnes ve Stockholmu otevřely dveře od místnosti, ve které zasedá komise Nobelovy ceny (jak se ukázalo později, bylo to kvůli potížím s telefonním spojením s jedním z laureátů). Zhruba v 11:50 pak komise oznámila, že cena se bude dělit napůl mezi tři nositele. 

Polovinu ceny získal Američan Arthur Askhin, druhou polovinu si rozdělí Gerard Mourou (Francie) a Donna Stricklandová (Kanada). Cena je poněkud zvláštně rozdělena, protože tři ocenění pracovali na dosti odlišných problémech.

Arthur Ashkin je důležitým (spolu)autorem nástroje, který se dnes ve vědě používá každodenně: optické pinzety. To je v podstatě laserový paprsek, který dokáže udržet velmi malý předmět či předměty (či s nimi pohybovat); dobrým příkladem mohou být složité biologické molekuly nebo viry. 

Ashkin zveřejnil práci, která zakládá výzkum nástroje až později nazvaného optická pinzeta na samém konci 60. let, v roce 1986 pak vyšel článek kolegů popisující její skutečné využití, u kterého je Ashkin spoluautorem. Mimochodem, další spoluautor této práce, Steven Chu, dostal v roce 1997 Nobelovu cenu za jiný aspekt vývoje „optické pinzety“. 

V „pinzetě“ tehdy skončily malé částice, Ashkin si ale byl dobře vědomý, že možnosti se neomezují jen na částice, ale do optické pinzety by bylo možné chytit i podstatně větší cíle. Nakonec se mu v další sérii prací podařilo ukázat, že do pinzety je možné chytit viry či bakterie. Proč udáváme tyto příklady? Ashkinovo ocenění vysloveně zmiňuje, že je oceněn za použití optické pinzety „v biologii“. Ale jeho využití i původ jsou poněkud jinde. Různých aplikací jsou tisíce, i když většina z nich je omezena na laboratoře, poměrně daleko od běžného uživatele. Některé z nich jsou pro laika tak trochu jako ze „sci-fi“

Silnější lasery

Mourou a Stricklandová pracovali společně, ale na jiném problému. Stricklandová byla doktorandkou v Mourouově týmu a v roce 1985 pod jeho vedením dokončila práci, ve které předvedla novou metodu „zesilování“ krátkých laserových pulzů (tzv. chirped pulse amplification). Na pohled to není až tak jednoduché, vznikající pulz se nejprve „natahuje“, zesiluje a pak znovu komprimuje, aby ve výsledky z laseru vycházely extrémně silné a krátké pulzy. 

02.října 2018 v 11:53, příspěvek archivován: 02.října 2018 v 12:35

BREAKING NEWS The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the #NobelPrize in Physics 2018 “for groundbreaking inventions in the field of laser physics” with one half to Arthur Ashkin and the other half jointly to Gérard Mourou and Donna Strickland. https://t.co/PK08SnUslK

Nečekaný objev prakticky otevřel dveře k využití laseru v oční chirurgii, ale také otevřel nové možnosti například zkoumání nitra atomů v extrémních podmínkách vytvořených silným laserem buď v extrémně silných laserech (např. ELI v Dolních Břežanech u Prahy), ale také „na stole“ v laboratoři. Dnes se očekává, že aplikací bude nadále poměrně rychle přibývat (stále více se bude používat například ve strojírenství), protože technologie stále umožňuje další navyšování výkonů a konec se nezdá být v dohledu. 

V roce 2017 cenu získali tři přední představitelé týmu detektoru LIGO, který jako první zachytil zhruba před sto lety obecnou teorií relativity předpovězené gravitační vlny (v daném případě vzniklé při monumentální srážce dvou černých děr). 

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých).

Křišťálová lupa
Autor:
 

Nejčtenější

Ochranka prezidenta Putina mate GPS. Lodě se přemístily na pevninu

Obrázek ukazuje pozice rušených lodí na letišti ruského města Gelendžik, ležící...

Americká nezisková organizace C4ADS si všimla, že když se ruský prezident Vladimir Putin přiblíží k přístavu, satelitní...

Jak se fotí černá díra, a proč potřebujete teleskop velikosti Země

Černá díra v jádru galaxie M87

Na několika souběžně probíhajících tiskových konferencích po celém světě byl představen první snímek bezprostředního...

Hodinky, které zachránily astronautům život, když vše ostatní selhalo

Budoucí legenda. Omega Speedmaster za nedlouho těmto hodinkám nikdo neřekne...

Před čtyřiceti devíti lety se ve vesmíru odehrála jedna z nejnapínavějších událostí. Havárie Apolla 13 mohla lehce...

Neostrý, ale unikátní. Astronomové zveřejnili první snímek černé díry

Černá díra v jádru galaxie M87

Astronomové pracující na projektu EHT zveřejnili první skutečný snímek černé díry. Jde o supermasivní objekt, který...

Vědci nejspíš objevili nový druh člověka. Žil před 50 tisíci lety

Kost z prstu zřejmě nově objeveného druhu člověka, Homo luzonensis. (11.4.2019)

Vědci nejspíš objevili další druh člověka. Ten žil na ostrově Luzon na Filipínách před 50 tisíci lety. Podle jejich...

Další z rubriky

Očkování by rodiče měli probrat s lékařem, řekl vakcinolog v Rozstřelu

Vakcinolog Igor Kohl v diskusním pořadu Rozstřel. (9. dubna 2019)

Téma očkování je neustále živé především mezi rodiči. V poslední době ale tato debata nabývá na intenzitě. O vakcínách,...

Máte nápad, ale neumíte malovat? Počítač domyslí detaily a vytvoří obraz

Neuronová síť Nvidia GauGAN si umí „domyslet“ krajinku a na základě...

Pokud byste rádi vytvořili umělecké dílo, ale nemáte malířský talent ani trpělivost, možná vám pomůže strojové učení....

Tuto divnou tvář uvidíte jenom vy, nikdo jiný. Vygeneroval ji počítač

Neuronová síť StyleGAN může vygenerovat prakticky libovolné množství obličejů....

Neuronová síť Nvidia umí vygenerovat obrázky lidí, které vypadají jako fotografie. Nikdo z těchto lidí však ve...

Najdete na iDNES.cz