Nobelovku za fyziku získali odborníci na lasery. Za pinzetu i operace očí

  12:34aktualizováno  12:34
Nositeli Nobelovy ceny za fyziku se stali Američan Arthur Askhin, Gerard Mourou z Francie a Kanaďanka Donna Stricklandová. Všichni tři jsou odborníci na laserovou fyziku.

S malým zpožděním se dnes ve Stockholmu otevřely dveře od místnosti, ve které zasedá komise Nobelovy ceny (jak se ukázalo později, bylo to kvůli potížím s telefonním spojením s jedním z laureátů). Zhruba v 11:50 pak komise oznámila, že cena se bude dělit napůl mezi tři nositele. 

Polovinu ceny získal Američan Arthur Askhin, druhou polovinu si rozdělí Gerard Mourou (Francie) a Donna Stricklandová (Kanada). Cena je poněkud zvláštně rozdělena, protože tři ocenění pracovali na dosti odlišných problémech.

Arthur Ashkin je důležitým (spolu)autorem nástroje, který se dnes ve vědě používá každodenně: optické pinzety. To je v podstatě laserový paprsek, který dokáže udržet velmi malý předmět či předměty (či s nimi pohybovat); dobrým příkladem mohou být složité biologické molekuly nebo viry. 

Ashkin zveřejnil práci, která zakládá výzkum nástroje až později nazvaného optická pinzeta na samém konci 60. let, v roce 1986 pak vyšel článek kolegů popisující její skutečné využití, u kterého je Ashkin spoluautorem. Mimochodem, další spoluautor této práce, Steven Chu, dostal v roce 1997 Nobelovu cenu za jiný aspekt vývoje „optické pinzety“. 

V „pinzetě“ tehdy skončily malé částice, Ashkin si ale byl dobře vědomý, že možnosti se neomezují jen na částice, ale do optické pinzety by bylo možné chytit i podstatně větší cíle. Nakonec se mu v další sérii prací podařilo ukázat, že do pinzety je možné chytit viry či bakterie. Proč udáváme tyto příklady? Ashkinovo ocenění vysloveně zmiňuje, že je oceněn za použití optické pinzety „v biologii“. Ale jeho využití i původ jsou poněkud jinde. Různých aplikací jsou tisíce, i když většina z nich je omezena na laboratoře, poměrně daleko od běžného uživatele. Některé z nich jsou pro laika tak trochu jako ze „sci-fi“

Silnější lasery

Mourou a Stricklandová pracovali společně, ale na jiném problému. Stricklandová byla doktorandkou v Mourouově týmu a v roce 1985 pod jeho vedením dokončila práci, ve které předvedla novou metodu „zesilování“ krátkých laserových pulzů (tzv. chirped pulse amplification). Na pohled to není až tak jednoduché, vznikající pulz se nejprve „natahuje“, zesiluje a pak znovu komprimuje, aby ve výsledky z laseru vycházely extrémně silné a krátké pulzy. 

02.října 2018 v 11:53, příspěvek archivován: 02.října 2018 v 12:35

BREAKING NEWS The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the #NobelPrize in Physics 2018 “for groundbreaking inventions in the field of laser physics” with one half to Arthur Ashkin and the other half jointly to Gérard Mourou and Donna Strickland. https://t.co/PK08SnUslK

Nečekaný objev prakticky otevřel dveře k využití laseru v oční chirurgii, ale také otevřel nové možnosti například zkoumání nitra atomů v extrémních podmínkách vytvořených silným laserem buď v extrémně silných laserech (např. ELI v Dolních Břežanech u Prahy), ale také „na stole“ v laboratoři. Dnes se očekává, že aplikací bude nadále poměrně rychle přibývat (stále více se bude používat například ve strojírenství), protože technologie stále umožňuje další navyšování výkonů a konec se nezdá být v dohledu. 

V roce 2017 cenu získali tři přední představitelé týmu detektoru LIGO, který jako první zachytil zhruba před sto lety obecnou teorií relativity předpovězené gravitační vlny (v daném případě vzniklé při monumentální srážce dvou černých děr). 

Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých).

Křišťálová lupa
Autor:
 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Rekordní mrazy i vedra: Změna klimatu přináší divoké extrémní počasí

Satelitní měření teploty ukazuje vpád polárního vortexu do severní Ameriky v...

Amerika čelí třeskutým mrazům o teplotě -30 stupňů Celsia. Paradoxně je to důsledek klimatických změn. „Globální...

Proč ženy utrácejí za módu? Protože lžeme o tom, co od partnerů chceme

Momentálně platí, že když krajka, tak netradiční. Objevuje se často ve formě...

Proč se ženy tolik starají o módu, když potenciální mužské nápadníky na jejich rafinovaných róbách údajně zajímá hlavně...

Vědci chtějí ověřovat Trumpovy lži „chytrým“ automatem. Komu to pomůže?

Vědci vyvíjí nástroj, který bude v reálném čase kontrolovat pravdivost výroků...

Politici rádi mluví, ale jsou často na štíru s fakty. Americká média mají žně například při ověřování výroků prezidenta...

Najdete na iDNES.cz