Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci evoluční chemické revoluce

  13:02aktualizováno  13:02
Nobelovu cenu za chemii pro rok 2018 získali odborníci, kteří dokázali ve zkumavce zrychlit evoluci a využít ji k vývoji nových chemikálií nebo léčiv. Polovinu ceny si odnáší F. Arnoldová (USA), po čtvrtině G. Smith (USA) a G. Winter (Velká Británie).

Stejně jako v případě Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2018 také u chemické „nobelovky“ se cena dělila na dvě poloviny.

Polovinu ceny získala Američanka Frances Arnoldová, která je vystudovaná strojní inženýrka, ale především průkopnice v oboru tzv. řízené evoluce, především při vývoji nových či lepších enzymů. Enzymy jsou velká skupina látek, které dokážou zprostředkovat chemické reakce a zvyšovat jejich účinnost. Mají celou řadu využíti v chemii či medicíně a jejich vývoj má tedy vysokou prioritu v průmyslu i vědě. 

Bohužel naše znalosti nejsou takové, abychom dokázali vytvořit nový, účinný enzym „na přání“ podle našich představ. Musíme do značné míry pracovat s tím, co příroda za miliardy let evoluce postupně vytříbila - či spíše museli jsme. Arnoldová, samozřejmě za přispění řady dalších kolegů, na které se v ceně nedostalo, přišla se skutečně fungující a robustní metodou řízení evoluce podle přání člověka. 

Nezní to možná složitě, ale Arnoldová musela nejen přijít na to, jak evoluci „vnutit“ cíl (v přírodě žádný nemá, v řízené evoluci to může být např. „rychle se navaž na látku X“), ale také najít nástroje, které by dokázaly uskutečnit tento proces v lidských (a ještě lépe průmyslových) časových měřítkách; nikdo z nás nemá čas čekat na výsledek stovky let. Vytvořila tedy metody, jak do struktury dané chemické látky rychle zavádět celou řadu změn, pak změněné struktury rychle „namnožit“ a jejich účinky ověřovat. 

Již první publikace ovšem ukázaly, že její „náhodná“ metoda poskytuje výsledky, jakých „inteligentní design“ (alespoň při dnešní úrovni znalostí) nedokáže dosáhnout. A nejde jen o zvyšování účinnosti, dnes s pomocí řízené evoluce lze vyrábět enzymy, které umožňují v přírodě jinak nedosažitelných reakcí. 

Zbylí dva letošní laureáti pracovali na poněkud jiných problémech - a také každý zvlášť. George Smith přišel s metodu, jak přinutit jednoduché viry (bakteriofágy), aby vyráběly látky na přání, a jak je potom doslova za tuto vyrobenou látku poměrně jednoduše „ulovit“ a látku z nich získat. 

Gregory Winter Smithovu metodu upravil tak, aby ji bylo možné využít v řízené evoluci protilátek. Což možná není až tak zajímavé, ale jen proto, že málokdo z nás si uvědomuje, jak široké využití protilátky vlastně mají. Podle Nobelova výboru se 11 z 50 dnes nejprodávanějších léků vyrábí právě s pomocí této metody.

V roce 2017 Nobelovu cenu za chemii získali tři odborníci na zobrazování nejmenší mašinérie života. Jaques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson pracovali na tzv. kryoelektronové mikroskopii, což je velmi zjednodušeně řečeno metoda, díky které lze elektronovým mikroskopem zkoumat i živé tkáně.  

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Místo vody se řekou valila láva. Výbuch, který pomohl spustit revoluci

Pohled do středu jednoho ze sopečných kuželů vzniklých na přibližně 27...

V roce 1783 na Islandu vybuchla sopka Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny,...

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz