V pondělí 6. října krátce po 11:30 jsme se dozvěděli jména lidí, kteří získali Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, označovanou také jako Nobelova cena za medicínu.
Ocenění obdrželi tři vědci za výzkum periferní imunitní tolerance, konkrétně za objev toho, jak je imunitní systém udržován v rovnováze a brání poškození organismu. Podařilo se jim popsat strážce imunitního systému, regulační T-lymfocyty (T buňky), které brání imunitním buňkám v napadání našeho vlastního těla.
„Jejich objevy byly rozhodující pro naše pochopení toho, jak funguje imunitní systém a proč se u nás všech nevyvinou závažná autoimunitní onemocnění,“ řekl Olle Kämpe, předseda Nobelovy komise.
Ocenění získali Mary E. Brunkowová z Institutu pro systémovou biologii v americkém Seattlu, Fred Ramsdell ze společnosti Sonoma Biotherapeutics ze San Francisca v USA a Šimon Sakaguči z Osacké univerzity v Japonsku.
Šimon Sakaguči, podle švédského Karolínského institutu, který cenu vyhlašuje, již v roce 1995 uskutečnil klíčový objev, který šel proti tehdejšímu převládajícímu přesvědčení. Tato představa spočívala v tom, že se imunitní tolerance vyvíjí pouze díky eliminaci potenciálně škodlivých imunitních buněk v brzlíku prostřednictvím procesu zvaného centrální tolerance.
Sakaguči zjistil, že imunitní systém je složitější, a objevil dosud neznámou třídu imunitních buněk, které chrání tělo před autoimunitními onemocněními.
Později, v roce 2001, popsali Mary Brunkowová a Fred Ramsdell mutaci v genu, který pojmenovali Foxp3 a přišli tak s vysvětlením, proč byl konkrétní kmen myší obzvláště náchylný k autoimunitním onemocněním. Ukázali také, že mutace v lidském ekvivalentu tohoto genu způsobují závažné autoimunitní onemocnění IPEX.
V roce 2003 pak Sakaguči dokázal, že gen Foxp3 řídí vývoj buněk, které identifikoval v roce 1995. Tyto buňky, dnes známé jako regulační T buňky, monitorují jiné imunitní buňky a zajišťují, že náš imunitní systém toleruje naše vlastní tkáně.
„Objevy laureátů daly vzniknout oboru periferní tolerance a podnítily vývoj léčebných postupů pro rakovinu a autoimunitní onemocnění. To může také vést k úspěšnějším transplantacím. Několik z těchto léčebných postupů nyní prochází klinickými zkouškami,“ popisují vědci ze švédského Karolínského institutu přínos tohoto výzkumu.
Letos byla vyhlášena již 116. Nobelova cena za medicínu
Statistiky napovídaly, že i letos jsme mohli očekávat ocenění více laureátů.
Doposud bylo uděleno 115 Nobelových cen za fyziologii nebo medicínu. První laureát byl vyhlášen v roce 1901. Doposud bylo 40 cen za medicínu uděleno pouze jednomu laureátovi, 36 cen za medicínu bylo rozděleno mezi dva laureáty a 39 cen za medicínu bylo rozděleno mezi tři laureáty.
Poslední dva roky se ocenění dostalo k vědcům, kteří se věnovali výzkumu využití vakcín mRNA, nebo jako loni za výsledky při zkoumání zvláštní skupiny malých molekul RNA (microRNA, miRNA), které hrají klíčovou roli v regulaci genů.
Za jaký výzkum bude udělena cena letos, se dozvíme již brzy.
Nobelovy ceny jsou noční můrou sázkařů, laureáti se těžko odhadují |
Nejvýznamnější ocenění v oboru lékařství je dotováno jedenácti miliony švédských korun (přes 24 milionů korun českých). V úterý bude oznámeno, kdo získá cenu za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu.
V pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 13. října. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
Oprava: V původním textu jsme špatně uvedli datum objevu Foxp3 a regulačních T-lymfocitů na 2021 a 2023. Správně je 2001 a 2003.
