V letadle na místě bomb. Jak utíkal "otec atomu" Niels Bohr před nacisty

aktualizováno 
Autor nejslavnějšího modelu atomu, dánský fyzik Niels Bohr, utíkal ze své vlasti před nacisty za vypjatých okolností. Nejprve na rybářské lodi z Dánska, pak dokonce v pumovnici britského stíhacího bombardéru.

Dánký fyzik Niels Henrik David Bohr (1885 - 1962) ve své předválečné laboratoři | foto: Profimedia.cz

Ve středu 29. září 1943 ráno zachycují členové dánského podzemního hnutí dlouho očekávanou zprávu. V Berlíně bylo rozhodnuto, že bratři Niels a Harald Bohrové budou zatčeni a převezeni do Německa. Začala akce na jejich záchranu.

Niels Henrik David Bohr

Narodil se 7. října 1885 v Kodani, kde v 77 letech 18.listopadu 1962 zemřel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších fyziků 20. století, v roce 1922 obdržel Nobelovu cenu.

Dánký fyzik Niels Henrik David Bohr (1885 - 1962)

Byl součástí generace fyziků, která zhruba v první čtvrtině 20. století vytvořila podobu kvantové fyziky. Právě ta otevřela cesta k atomové bombě, počítačům či urychlovačům.

Bohr je známý především díky své práci na modelu atomu z roku 1913. Je to známý "planetární" model, ve kterém elektrony obíhají jaké malé planety kolem svého slunce, tedy jádra s neutrony a protony. 

To nebyla nová představa. Ale důležité bylo, že Bohr zahrnul do modelu i poznatky kvantové teorie: elektrony se pohybovaly  z jedné dráhy na druhou přímým přeskokem. Jednoduše byly v jednu chvíli na jedné dráze, pak na druhé a nikde mezi nimi. (Více jsme o jeho teorii psali v tomto článku.)

V době 2. světové války byl už Bohrův model atomu z roku 1913 překonaný, měl totiž řadu slabin. Ale jeho autor stále patřil k předním světovým vědcům.

Autor "planetárního" modelu atomu a nejslavnější dánský fyzik už nemůže čekat. Zatím Niels Bohr všechna pozvání k emigraci odmítal. Jeho i bratrova rodina musí zmizet. Okamžitě zmizet. Všichni čtyři Nielsovi synové jsou dospělí, jeden z nich má dokonce rodinu. Jedna malá loď však tolik lidí nepojme. Proto nejdřív odejdou Niels se ženou a Harald s rodinou.

V Dánsku vládnou nacističtí okupanti, hrozí nebezpečí, že na útěk by mohl upozornit některý domácí zrádce. Uprchlíci proto odcházejí ze svých domovů jako výletníci. Nalehko, procházkovým krokem. Na živé kodaňské třídě potkávají známého profesora biochemie. I on patří k lidem, kteří zajišťují útěk Bohrů. Dává jim smluvené znamení: všechno v pořádku. Niels a Margareta Bohrovi pomalu míří za město na pobřeží. To je přece místo oddechu tisíců Kodaňanů. Jsou tam sady a zahrady s altány a chatami. V jednom takovém rekreačním příbytku už na ně čekají další odbojáři. Za chvilku přichází rovněž Harald se ženou a dětmi.

Člunem do Švédska a letadlem do Skotska

V noci se uprchlíci naloďují do rybářského kutru. Všichni by si přáli, aby byla černá noc. Ale v šerém měsíčním svitu vystupují na mořské hladině siluety každého plavidla. Riziko, že je německé strážní čluny zpozorují, je velké. Ovšem zůstat a skrývat se v malé zemi, které chybí přirozené rozsáhlé horské a lesní úkryty, by bylo ještě horší.

Dánsko dělí od Švédska úzký průliv Oresund. Místo, kam má loď namířeno, je vzdáleno pouhých třicet kilometrů, Něco přes dvě hodiny cesty, které se teď zdají nekonečné. Rybáři znají trasy německých hlídek, a proto proklouznou. Ještě před rozedněním přistává loď v malém švédském přístavu Limchamnu, jihozápadně od Malmö. Je čtvrtek 30. září.

Zatímco Margareta zůstává v městečku, aby počkala na další noc, kdy mají připlout synové, Niels Bohr odjíždí rychlíkem do Stockholmu. Od této chvíle ho hlídají členové švédské tajné policie. Až se nacisté dozvědí, že světoznámý fyzik uprchl, budou se ho snažit umlčet.

Ve švédské metropoli se profesor Bohr setkává se státním sekretářem. Později, když v Dánsku začíná masové zatýkání a represe, hovoří i s dalšími činiteli. Nakonec ho přijímá král Gustav. Švédská vláda potom oficiálně vyhlašuje, že přijme všechny uprchlíky. Během října se v neutrálním Švédsku zachránilo na šedesát tisíc Dánů, kterým doma hrozilo zatčení.

Ani ve Švédsku není Niels Bohr bezpečný. Nikdo neví, jestli i do této země nepošle Hitler své vojáky. Nikdo neví, kdy profesora začne hledat nacistická tajná služba. A kromě toho si on sám uvědomuje, že v Anglii nebo v USA bude moci válečnému úsilí spojenců spíše pomáhat než tady. Proto přijímá nabídku britské vlády k odjezdu. Má jedinou podmínku: musí ho doprovázet jeho syn Aage, student fyziky.

Ale jak se dostat ze Švédska do Anglie, když i Norsko Němci obsadili? Poměrně nejbezpečnějším prostředkem, kterým se rovněž vozí diplomatická pošta, jsou stíhací bombardéry Mosquito. Mají velkou rychlost a dostup, takže většině německých stíhačů dokážou uletět do vysokých mraků. Profesor Bohr poletí v pumovnici tohoto stroje. Aage počká na druhý letoun.

Dne 5. října o půl jedenácté večer odvážejí dánští odbojáři, sledovaní švédskými policisty, Nielse Bohra na stockholmské letiště. Dva britští letci usadili profesora v prázdné pumovnici a potom odlétají na západ. Auta s doprovodem se vracejí do města. O půl jedné v noci zvoní v domě poradce dánské diplomatické mise Bohr. Bombardér se musel po patnácti minutách letu vrátit kvůli drobné poruše.

Profesor, který si nemůže zvyknout na osobní stráž a všechna přikázání konspirace, si sedl do prvního taxíku. Jeho dánští hostitelé jsou šokováni. Nejprve vytahují pistole a potom Bohra ukládají do postele. Do rána neklidně přecházejí po bytě. Co když právě teď přišli na jeho stopu Němci?

Druhý den večer se odlet opakuje. Tentokrát auta zůstávají na letištní ploše přes hodinu.

Mosquito má průměrnou rychlost 600 km/h. Stockholm dělí od skotských břehů asi 1 200 km. První polovina cesty probíhá nad pevninou, druhá nad mořem. Jakmile se letoun dostane k norskému pobřeží, kde mají Němci protiletadlové baterie, musí se vyšplhat do desetikilometrové výšky, kam jejich střely nedosáhnou. Ale tam už je vzduch velice řídký, a proto letci dají profesorovi včas povel k nasazení kyslíkové masky. Kabinu posádky spojuje s pumovnicí palubní telefon – interkom. Všechno by mělo dopadnout dobře. Nevezou přece prvního cestujícího!

Ale Bohr na žádný příkaz neodpovídá, v interkomu je podezřelé ticho. Jakmile bombardér přeletěl nebezpečnou oblast, letci rychle snižují výšku. I když by je nízko nad mořem mohli snadno přepadnout němečtí stíhači.

Mosquito přistává na polním letišti v severním Skotsku. Oba letci běží k pumovnici. Jejich cestující mžourá očima do světla baterky. Sluchátka interkomu jsou na jeho hlavu malá, a proto neslyšel naše povely, uvědomují si piloti. Nevzal si kyslíkovou masku a nad norským pobřežím upadl do bezvědomí. Naštěstí se mu snad nic nestalo.

"To nic," říká slabým hlasem profesor a snaží se vystoupit. "Příště to bude lepší." Mezitím přistává dopravní letadlo z Londýna, další spoj pro vzácného hosta.

Tak se dostal Niels Bohr, jeden z největších teoretických fyziků 20. století, na půdu západních Spojenců. A tam sehrál dvojjedinou roli jako neocenitelný vědecký poradce při vývoji atomové pumy a současně jako vášnivý protivník jejího svržení.

Konec prvního dílu. Druhý díl o životě slavného dánského fyzika přineseme za týden.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Další z rubriky

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Nečekaný objev v hrobce v Českých Budějovicích. České básně nikdo nečekal

V kostele to zašumělo, když archeolog rozluštil nápis na knize, která byla...

V kostele to zašumělo, když archeolog rozluštil nápis na knize, která byla přiložena k ostatkům králova zpovědníka...

Advantage Consulting, s.r.o.
INŽENÝR JUNIOR

Advantage Consulting, s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 33 000 - 350 000 Kč

Najdete na iDNES.cz