Od prvního přečtení lidského genomu uplynulo čtvrtstoletí. Mohlo by se zdát, že DNA člověka jsme za tu dobu poznali do posledního detailu, ale realita je jiná. V roce 2000 komentoval „hrubé“ přečtení lidské DNA genetik Václav Pačes velmi trefně slovy: „Je to, jako kdybychom přečetli knihu v portugalštině a neuměli portugalsky.“ Jak jsme na tom dnes?
Ukázalo se například, že jeden mikroprotein je nezbytný pro přežívání buněk zhoubného nádoru mozku meduloblastomu, který postihuje převážně děti.