Víte, že 93 % komunikace probíhá beze slov? Vyvracíme nesmyslný mýtus

aktualizováno  13:04
Dávejte si pozor na to, co dělá vaše tělo. Aniž si to uvědomujete, posílá okolí signály silnější než vaše slova. Psychologové to dokonce už dávno změřili. A od té doby všichni opakují nesmyslné číslo o převaze neverbální komunikace.

Neverbální komunikace může podpořit nebo rozporovat vaše slova (ilustrace) | foto: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

„Slova tvoří pouhých 7 % toho, jak komunikujete. Plných 93 % vašeho sdělení je zakódováno ve výrazu vašeho obličeje a v tónu hlasu, tedy neverbálních signálech. Musíte se naučit, jak tyto prostředky ovládnout, a pak budete schopni přesvědčit kohokoli o...“

Pokud jste někdy četli nějaký populární článek - nebo dokonce knihu - o neverbální komunikaci, zřejmě jste narazili na nějakou verzi tohoto tvrzení. Touto statistikou začínají přednášky, populární články i knihy o mimoslovní komunikaci.

Podívejte se, jak vypadá neverbální komunikace, která je v rozporu se slovy:

Evidentní nesmysl, záleží na kontextu

Tato z kontextu vytržená statistika se obvykle vytahuje, aby ukázala, jak neuvěřitelně nedůležitá jsou slova. Poučka tvrdí, že v mezilidské komunikaci je důležitost jednotlivých složek vyjadřování rozdělena následovně:

  • 55 % gesta a postavení těla
  • 38 % tón hlasu
  • pouhých 7 % slova

Ale co to znamená „důležitost“? Bez uvedeného kontextu je statistika bezcenným výčtem čísel. Kdybychom ji interpretovali obecně (“Slova za všech okolností přenášejí jen 7 % informace“), vede k nesmyslům zcela očividným.

Kdyby slova přenášela jen 7 % významu, tak se nikdo nemusí učit cizí jazyk.

V některých situacích slova přenášejí prakticky 100 % významu, například když sdělujete své jméno, diktujete telefonní číslo nebo vysvětlujete princip druhého termodynamického zákona. Ale i v méně exaktních situacích záleží na slovech evidentně mnohem více, než oněch dokola omílaných 7 %. Kdyby na slovech nezáleželo, tak byste se například nemuseli učit cizí jazyky, protože 93 % významu byste pochopili z gest a tónu hlasu. Všeobecná interpretace „pravidla neverbální komunikace 55 - 38 - 7 %“ je tedy vyloučená.

Kde se ta čísla vzala? Šlo o velmi specifickou situaci

Abychom pochopili, jak čísla vznikla, musíme se podívat na původní studie, ze kterých statistiky vycházely. Vraťme se tedy do Ameriky konce 60. let, kdy psycholog arménského původu Albert Mehrabian provedl experimenty, ze kterých rozdělení 55 - 38 - 7 pochází.

Mehrabian zkoumal, jakým způsobem se tři složky naší komunikace (řeč těla, tón hlasu a slova) podílejí na celkovém vyznění naší zprávy. Aby byla komunikace co nejúčinnější a nejpřesvědčivější, musejí být tyto tři složky „kongruentní“, tedy navzájem se podporovat, doplňovat a souhlasit:

Kongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasu nadšený, vlídný, ujišťující
Řeč těla otevřený postoj, rovná ramena, úsměv

Ale co se stane ve chvíli, kdy je sdělení nekongruentní a jednotlivé složky jsou ve vzájemném rozporu?

Nekongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasuotrávený, váhavý
Řeč tělauhýbá očima, otáčí se pryč, choulí se

A právě na takové případy, kdy se slova a mimoslovní prostředky rozcházejí, se Mehrabian zaměřil. Pro svůj první experiment (publikovaný v roce 1967) zvolil velmi jednoduchou metodiku. Účastníci experimentu poslouchali nahrávku slova „možná“ a měli vyhodnotit, zda jde o pozitivní, neutrální nebo negativní sdělení. Zároveň měli účastníci k dispozici fotku mluvčí, opět v různých verzích. Ukázalo se, že fotka měla pro rozhodování o pozitivitě či negativitě vyznění větší význam než tón hlasu.

Proč nelze 7% statistiku interpretovat obecně?

  1. Šlo o velmi specifický experiment měřící odpověď na jednotlivé slovo. V praxi se nesetkáme s komunikací skrze jedno slovo.
  2. Při odpovídání v laboratoři mohli mít účastníci experimentu snahu „vyhovět zadání“ a vybírat tu odpověď, kterou považovali za „správnou“. Nejedná se tedy o měření reálného rozhodování v reálných situacích.

V druhé studii vybral Mehrabian jednotlivá slova, která měla buď pozitivní (“miláček, drahý, díky“), neutrální (“možná, opravdu, aha“) nebo negativní (“nedělej, surovec, mizerný“) význam. Každé slovo pak bylo herci vysloveno třikrát, takže výsledkem bylo 27 audionahrávek. Účastníci měli za úkol rozpoznat, zda je význam pozitivní či negativní. Ukázalo se, že samotné slovo měla na posouzení velmi malý vliv.

Mehrabian obě tyto studie zkombinoval ve své knize „Silent Messages“ v roce 1971 a výsledkem byl koláčový graf, který se stal okamžitým hitem. Znázorňoval podíl jednotlivých složek komunikace a stal se nedílnou součástí všech budoucích knih, prezentací a kurzů o neverbální komunikaci.

Omílání statistiky navzdory protestům autora

Už v prvotní publikaci sám Mehrabian varoval, že se jedná pouze o velmi specifický případ. I po letech se zobecňování tohoto čísla brání: „Samozřejmě se mi nelíbí, když lidé špatně citují moji práci. Od začátku jsem se snažil upozorňovat na omezení tohoto zjištění. Bohužel se ale na poli samozvaných ‚korporátní image a management konzultantů‘ pohybuje mnoho lidí bez jakéhokoli odborného zázemí v psychologii,“ postěžoval si Mehrabian.

Zdůrazňuje také, že se jeho statistika lze - a to jen omezeně - použít na posouzení dopadu týkajícího se emocí a sympatií. Můžeme tedy například říci, že při vytváření povrchního prvotního dojmu záleží více na tom, jak se tváříte, než co říkáte. Pamatujme ale, že statistika vznikala na základě nahrávek jednoho jediného slova.

Při jakékoli jiné komunikaci bude vyvážení všech složek komunikace odlišné, závislé na kontextu, vzájemných vztazích účastníků komunikace a dalších faktorech. Snažit se najít konkrétní čísla by bylo nesmírně obtížné a stěží užitečné. Co tedy vyplývá z Mehrabianova výzkumu obecně? „Prakticky nic,“ myslí si Philip Yaffe, který shrnuje historii 7% mýtu. „Musíme pořád spoléhat na to, co dobří řečníci vědí už dávno. Proslov, který nemá hlavu ani patu, nebude dávat smysl, i kdyby byl přednesen sebelépe.“

K tomuto mýtu se vyjádřila i řada dalších odborníků. Shodují se na tom, že snaha přesně kvantifikovat procentuální zastoupení významu složek komunikace je lichá. Poukazují také na výrazné metodologické nedostatky původních experimentů: „Většinou předváděli ukázky pouze jeden nebo dva figuranti/figurantky ve zcela umělých podmínkách,“ kritizuje tým autorů v roce 1980. Je také důležité poukázat na laboratorní podmínky: „Účastníci experimentu se mohli cítit povinnování rozpoznat v nahrávkách to, co po nich bylo organizátory experimentu požadováno (tzv. demand characteristics). Účastníkům bude okamžitě jasné, že slova se opakují, ale neverbální signály se mění. Takže pokud pochopili, že v experimentu mají rozpoznávat neverbální komunikaci, tak to udělají, aby organizátora potěšili,“ kritizují Trimboli a Walker v roce 1987.

Hlavní poučení pak zřejmě spočívá v tom, jak snadno lze statistiku vytrhnout z původního kontextu a citovat ji jako „exaktní pravidlo“ v kontextech, pro které nebyla určena. V tom zároveň tkví velká služba této zpopularizované statistiky. Kdykoli ji někdo cituje jako všeobecnou poučku, dává vám tak vlastně velmi užitečný mimoverbální signál: „Nevěřte mi, nevím, o čem mluvím.“

Doplnění: Článek jsme rozšířili o vyjádření dalších odborníků.

Autor:
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 44 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Za vyhynutím dinosaurům mohla být i doba temna

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

Dopad planetky je nyní většinou odborníků považován za hlavní příčinu vyhynutí zhruba 73 až 76 %...

Podívejte se na Boeing C-17 Globemaster, který do Česka přivezl nové vrtulníky

v diskusi nejsou příspěvky

29. března 2024

V sobotu 23. března dosedl v Praze nákladní letoun USAF, který vezl obzvlášť cenný náklad. Z...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...