Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Víte, že 93 % komunikace probíhá beze slov? Vyvracíme nesmyslný mýtus

aktualizováno  13:04
Dávejte si pozor na to, co dělá vaše tělo. Aniž si to uvědomujete, posílá okolí signály silnější než vaše slova. Psychologové to dokonce už dávno změřili. A od té doby všichni opakují nesmyslné číslo o převaze neverbální komunikace.

Neverbální komunikace může podpořit nebo rozporovat vaše slova (ilustrace) | foto: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

„Slova tvoří pouhých 7 % toho, jak komunikujete. Plných 93 % vašeho sdělení je zakódováno ve výrazu vašeho obličeje a v tónu hlasu, tedy neverbálních signálech. Musíte se naučit, jak tyto prostředky ovládnout, a pak budete schopni přesvědčit kohokoli o...“

Pokud jste někdy četli nějaký populární článek - nebo dokonce knihu - o neverbální komunikaci, zřejmě jste narazili na nějakou verzi tohoto tvrzení. Touto statistikou začínají přednášky, populární články i knihy o mimoslovní komunikaci.

Podívejte se, jak vypadá neverbální komunikace, která je v rozporu se slovy:

Evidentní nesmysl, záleží na kontextu

Tato z kontextu vytržená statistika se obvykle vytahuje, aby ukázala, jak neuvěřitelně nedůležitá jsou slova. Poučka tvrdí, že v mezilidské komunikaci je důležitost jednotlivých složek vyjadřování rozdělena následovně:

  • 55 % gesta a postavení těla
  • 38 % tón hlasu
  • pouhých 7 % slova

Ale co to znamená „důležitost“? Bez uvedeného kontextu je statistika bezcenným výčtem čísel. Kdybychom ji interpretovali obecně (“Slova za všech okolností přenášejí jen 7 % informace“), vede k nesmyslům zcela očividným.

Kdyby slova přenášela jen 7 % významu, tak se nikdo nemusí učit cizí jazyk.

V některých situacích slova přenášejí prakticky 100 % významu, například když sdělujete své jméno, diktujete telefonní číslo nebo vysvětlujete princip druhého termodynamického zákona. Ale i v méně exaktních situacích záleží na slovech evidentně mnohem více, než oněch dokola omílaných 7 %. Kdyby na slovech nezáleželo, tak byste se například nemuseli učit cizí jazyky, protože 93 % významu byste pochopili z gest a tónu hlasu. Všeobecná interpretace „pravidla neverbální komunikace 55 - 38 - 7 %“ je tedy vyloučená.

Kde se ta čísla vzala? Šlo o velmi specifickou situaci

Abychom pochopili, jak čísla vznikla, musíme se podívat na původní studie, ze kterých statistiky vycházely. Vraťme se tedy do Ameriky konce 60. let, kdy psycholog arménského původu Albert Mehrabian provedl experimenty, ze kterých rozdělení 55 - 38 - 7 pochází.

Mehrabian zkoumal, jakým způsobem se tři složky naší komunikace (řeč těla, tón hlasu a slova) podílejí na celkovém vyznění naší zprávy. Aby byla komunikace co nejúčinnější a nejpřesvědčivější, musejí být tyto tři složky „kongruentní“, tedy navzájem se podporovat, doplňovat a souhlasit:

Kongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasu nadšený, vlídný, ujišťující
Řeč těla otevřený postoj, rovná ramena, úsměv

Ale co se stane ve chvíli, kdy je sdělení nekongruentní a jednotlivé složky jsou ve vzájemném rozporu?

Nekongruentní sdělení
Slova „Ano, rád to udělám!“
Tón hlasuotrávený, váhavý
Řeč tělauhýbá očima, otáčí se pryč, choulí se

A právě na takové případy, kdy se slova a mimoslovní prostředky rozcházejí, se Mehrabian zaměřil. Pro svůj první experiment (publikovaný v roce 1967) zvolil velmi jednoduchou metodiku. Účastníci experimentu poslouchali nahrávku slova „možná“ a měli vyhodnotit, zda jde o pozitivní, neutrální nebo negativní sdělení. Zároveň měli účastníci k dispozici fotku mluvčí, opět v různých verzích. Ukázalo se, že fotka měla pro rozhodování o pozitivitě či negativitě vyznění větší význam než tón hlasu.

Proč nelze 7% statistiku interpretovat obecně?

  1. Šlo o velmi specifický experiment měřící odpověď na jednotlivé slovo. V praxi se nesetkáme s komunikací skrze jedno slovo.
  2. Při odpovídání v laboratoři mohli mít účastníci experimentu snahu „vyhovět zadání“ a vybírat tu odpověď, kterou považovali za „správnou“. Nejedná se tedy o měření reálného rozhodování v reálných situacích.

V druhé studii vybral Mehrabian jednotlivá slova, která měla buď pozitivní (“miláček, drahý, díky“), neutrální (“možná, opravdu, aha“) nebo negativní (“nedělej, surovec, mizerný“) význam. Každé slovo pak bylo herci vysloveno třikrát, takže výsledkem bylo 27 audionahrávek. Účastníci měli za úkol rozpoznat, zda je význam pozitivní či negativní. Ukázalo se, že samotné slovo měla na posouzení velmi malý vliv.

Mehrabian obě tyto studie zkombinoval ve své knize „Silent Messages“ v roce 1971 a výsledkem byl koláčový graf, který se stal okamžitým hitem. Znázorňoval podíl jednotlivých složek komunikace a stal se nedílnou součástí všech budoucích knih, prezentací a kurzů o neverbální komunikaci.

Omílání statistiky navzdory protestům autora

Už v prvotní publikaci sám Mehrabian varoval, že se jedná pouze o velmi specifický případ. I po letech se zobecňování tohoto čísla brání: „Samozřejmě se mi nelíbí, když lidé špatně citují moji práci. Od začátku jsem se snažil upozorňovat na omezení tohoto zjištění. Bohužel se ale na poli samozvaných ‚korporátní image a management konzultantů‘ pohybuje mnoho lidí bez jakéhokoli odborného zázemí v psychologii,“ postěžoval si Mehrabian.

Zdůrazňuje také, že se jeho statistika lze - a to jen omezeně - použít na posouzení dopadu týkajícího se emocí a sympatií. Můžeme tedy například říci, že při vytváření povrchního prvotního dojmu záleží více na tom, jak se tváříte, než co říkáte. Pamatujme ale, že statistika vznikala na základě nahrávek jednoho jediného slova.

Při jakékoli jiné komunikaci bude vyvážení všech složek komunikace odlišné, závislé na kontextu, vzájemných vztazích účastníků komunikace a dalších faktorech. Snažit se najít konkrétní čísla by bylo nesmírně obtížné a stěží užitečné. Co tedy vyplývá z Mehrabianova výzkumu obecně? „Prakticky nic,“ myslí si Philip Yaffe, který shrnuje historii 7% mýtu. „Musíme pořád spoléhat na to, co dobří řečníci vědí už dávno. Proslov, který nemá hlavu ani patu, nebude dávat smysl, i kdyby byl přednesen sebelépe.“

K tomuto mýtu se vyjádřila i řada dalších odborníků. Shodují se na tom, že snaha přesně kvantifikovat procentuální zastoupení významu složek komunikace je lichá. Poukazují také na výrazné metodologické nedostatky původních experimentů: „Většinou předváděli ukázky pouze jeden nebo dva figuranti/figurantky ve zcela umělých podmínkách,“ kritizuje tým autorů v roce 1980. Je také důležité poukázat na laboratorní podmínky: „Účastníci experimentu se mohli cítit povinnování rozpoznat v nahrávkách to, co po nich bylo organizátory experimentu požadováno (tzv. demand characteristics). Účastníkům bude okamžitě jasné, že slova se opakují, ale neverbální signály se mění. Takže pokud pochopili, že v experimentu mají rozpoznávat neverbální komunikaci, tak to udělají, aby organizátora potěšili,“ kritizují Trimboli a Walker v roce 1987.

Hlavní poučení pak zřejmě spočívá v tom, jak snadno lze statistiku vytrhnout z původního kontextu a citovat ji jako „exaktní pravidlo“ v kontextech, pro které nebyla určena. V tom zároveň tkví velká služba této zpopularizované statistiky. Kdykoli ji někdo cituje jako všeobecnou poučku, dává vám tak vlastně velmi užitečný mimoverbální signál: „Nevěřte mi, nevím, o čem mluvím.“

Doplnění: Článek jsme rozšířili o vyjádření dalších odborníků.

Autor:
  • Nejčtenější

ANALÝZA: Jak se bude dál vyvíjet válka na Ukrajině?

S tím, jak postupuje čas, se pomalu obnažují důvody účastníků války, pro které do ní šli. Zároveň již odpadly některé...

Proti invazi bojují i české tanky. Máme jen málo munice, říká ukrajinský tankista

Premium Česká republika byla jednou z prvních zemí, které poskytly bojující Ukrajině těžké zbraně, včetně bojových tanků T-72....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejblíž za 22 let. Vysloužilá sonda pořídila snímky Jupiterova měsíce Europa

Pět let letěla sonda Juno k Jupiteru, aby v roce 2016 u něj začala svou práci. Přestože již má své původní úkoly dávno...

Windows 11 dostal balíček vylepšení. Novinky vás mohou nalákat na upgrade

Systém Windows 11 slaví svůj první rok na trhu. Týden před jeho narozeninami vydala společnost Microsoft první velkou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Strašila už Einsteina, nyní mají za popis kvantové provázanosti Nobelovu cenu

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. V úterý...

Většina vlád selže. Mladí se do deseti let chopí revoluce, soudí Cílek

Premium Václav Cílek, geolog a klimatolog, věří, že se blížíme k civilizačnímu zlomu. Ústí k němu nabalující se krize a vidina...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Komáři mají unikátní systém čichu, člověka vycítí několika způsoby

Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Cell ukázala, že i když komárům odstraníte jeden nebo více receptorů,...

„Přečetl“ neandrtálce i dávné předky v nás. Nobelovu cenu má evoluční genetik

Ve švédském Stockholmu začalo v pondělí letošní udělování Nobelových cen. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii...

Kdysi to bylo sci-fi, nyní jsou tyto technologie i v naší realitě

Není tajemstvím, že rané sci-fi mělo obrovský vliv na vývoj technologií v reálném světě. Futuristické sci-fi vynálezy...

Světlo v noci narušuje imunitní systém, rozbíjí biologické hodiny, říká expert

Premium Říká si světlonoš, ve skutečnosti by nejraději zhasínal. „Biorytmy všech organismů se kdysi řídily jen sluncem a...

Nejtěžší bylo Hance v jejích posledních dnech lhát, říká Margita o Zagorové

Je to pět týdnů, co odešla zpěvačka Hana Zagorová (†75), se kterou žil její muž Štefan Margita (66) třicet let. Pěvec...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...

Rus streamoval plynový hořák, aby se vysmál Evropanům. Twitch zasáhl

Zatímco se Evropané kvůli nedostatku plynu připravují na tuhou zimu, Rusové je provokují tím, že na internet vysílají...

Značka Lindt má ochranu, soud nařídil Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Rozhodl o tom ve čtvrtek...

Po malých institucích také ČSOB. Banky začínají nabízet úroky podobné ČNB

Na předchozí zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) začínají výrazněji reagovat zvyšováním úročení vkladů...