Středa 22. ledna 2020, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 22. ledna 2020 Slavomír

Neodhazujte žvýkačky jen tak, uchovají vaši DNA tisíce let

aktualizováno  8:03
Na dánském nalezišti se podařilo najít zhruba 5 700 let starou žvýkačku z březového dehtu. V ní byla prakticky úplná DNA člověka, který ji měl v ústech někdy v době nástupu zemědělství v severní Evropě.

Zhruba 5 700 let stará žvýkačka z březového dehtu z dánského Syltholmu | foto: Jensen a spol., 2019

Zažili jste, že by se během vašeho života něco zlevnilo na stotisícinu původní ceny? Pokud myslíte, že ne, ujišťujeme vás, že se téměř určitě pletete, pokud nejste výrazně mladší než náš průměrný čtenář.

Od roku 2000 totiž zhruba stotisíckrát, tedy na 0,001 % původní částky, klesla cena sekvenování lidského genomu. „Přečtení“ první lidské DNA vyšlo zhruba na 100 milionů dolarů a znamenalo roky práce celých vědeckých týmů, dnes v podstatě stejný úkol specializované laboratoře zvládnou za cenu kolem tisíce dolarů a za jeden den. Do roku 2008 cena klesala zhruba tempem tzv. Moorova zákona, pak se ale propadla tempem v technologickém světě prakticky nevídaným.

Byť tedy zatím nerozumíme úplně tomu, co je přesně v DNA zapsáno, vědci dnes mohou „přečíst“ kdeco. Estonsko údajně dokončilo v minulé roce sekvenování genomu desetiny všech svých obyvatel a tento podíl chce ještě zvýšit. V jiném oboru pak velký mezinárodní projekt chce tzv. osekvenovat všechny druhy života na Zemi.

Vývoj ceny za sekvenování DNA jednoho člověka (genomu) 21. století. Bílá linka...

Vývoj ceny za sekvenování DNA jednoho člověka (genomu) 21. století. Bílá linka ukazuje vývoj podle Moorova zákona známého z elektroniky, který de facto říká, že cena se každých 18 měsíců sníží o polovinu. Jak vidno, v oboru sekvenování DNA došlo zhruba mezi lety 2008 a 2012 k vývoji mnohem rychlejšímu. Upozorňujeme, že osa vlevo je logaritmická, a mezi jednotlivými čárami se tedy vždy hodnota změní desetinásobně.

Lepší a levnější postupy „čtení“ DNA však změnily nejen obory zabývající se současností Země a jejích obyvatel, ale i ty, které hledí do minulosti. Především archeologové se díky genetickým analýzám dostali k informacím staršími metodami nepoznatelným. Ať se týkají odhalení nečekaných migrací, tak třeba i zdraví a nemocí našich předků.

K sekvenování dnes stačí nejen stále méně peněz, ale i stále menší vzorky. Malou, přitom zajímavou demonstraci pokroku ukazuje práce dánských vědců, kteří získali kompletní DNA ze „pražvýkačky“ objevené v jižním Dánsku na nalezišti známém jako Syltholm. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Communications.

Uvař břízu...

Žvýkání je zvyk starý nejméně tisíce let, o tom máme jasné doklady už roky. V Dánsku nalezená „žvýkací guma“ je stejně jako jiné podobné nálezy tvořena březovým dehtem získaným za tepla z březové kůry. Což možná zní odporně, ale podle odborníků jde o látku s antiseptickými účinky, která tehdejším lidem mohla pomáhat třeba proti zánětu dásní a dalším potížím. A dnes pomáhá archeologům s poznáváním minulosti.

Že ve slinách lze najít stopy DNA ví asi již většina diváku kriminálních seriálů. Žvýkačky slouží jako účinná stěrka a zkumavka v jednom, protože genetický materiál z úst se ukládá do jejích záhybů, kde zůstává dobře chráněn proti vlivům z okolí.

Co platí dnes, nemusí samozřejmě platit u nálezů starých tisíce let, v případě toho syltholmského přesně zhruba 5 700 let. Tady měli vědci ovšem štěstí, žvýkačka byla ve vrstvách rychle se ukládajícího bahna, které rychle zabránilo přístupu vzduchu, tedy i mikroorganismů, které by mohly genetický materiál rozložit.

Z genetického hlediska tak žvýkačka představuje zlatý důl. Dánskému týmu se podařilo z ní získat kompletní genetický profil jejího „majitele“. Jednalo se o ženu, která měla s velkou pravděpodobností tmavou kůži, tmavé hnědé vlasy a modré oči. V dané době to byl běžný vzhled, protože k rozšíření mutace s bílou pokožkou došlo v Evropě později. Dotyčná tedy zřejmě byla příbuzná lovcům a sběračům, kteří v té době představovali tradiční obyvatele severní Evropy.

Umělecká - a tedy rozhodně ne zcela přesná - rekonstrukce podoby ženy či dívky...

Umělecká – a tedy rozhodně ne zcela přesná – rekonstrukce podoby ženy či dívky z doby přes zhruba 5 700 lety, jejíž DNA získali vědci z odhozené žvýkačky.

Jejich život se ovšem v té době výrazně měnil, protože i do této části kontinentu se rychle rozšiřovalo zemědělství. Dnes nevíme, do jaké míry změnu přinesl příchod nových skupin obyvatel a do jaké míry se jen „místní“ přizpůsobili novým postupům, které přinesly nové skupiny, jež do oblasti v dané době evidentně přicházely. Jedna žvýkačka tuto debatu samozřejmě nerozhodne, ale s dalšími nálezy bychom snad časem měli získat přesnější představu o tom, jak přesně tato a další podobné změny probíhaly.

V tuto chvíli víme alespoň to, že naše neznámá měla před žvýkáním k jídlu nejspíše kachnu a lískové oříšky. V materiálu se totiž našly stopy DNA z těchto dvou druhů. Vědci získali i dobrý profil ústní mikroflóry, který ovšem neobsahuje nic příliš šokujícího. Jde o běžné ústní bakterie, z větší části nijak škodlivé. Jak ovšem poznamenávají autoři v práci, vyšší počet vzorků by mohl umožnit vytvořit lepší knihovnu vzorků z úst našich předků a odhalit tak třeba, jak se měnili obyvatelé našich úst s přechodem na zemědělství. Teď musí jen archeologové doufat, že žvýkání bylo dlouhodobě v módě.

Oprava: V článku jsme nepřesně uváděli procentuální přepočet zlevnění sekvenování DNA. Za chybu se omlouváme.

Autor:

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Jako atomovka, ale bez radiace. Českému vědci nedá spát záhadný výbuch

Geofyzik Günter Kletetschka je v tuzemském prostředí fenomén. Svérázný vědec třináct let působil v NASA a také nyní se...

Windows 7 končí a s nimi jedna éra. Uživatelé stojí před těžkým rozhodnutím

Windows 7 uzavírá generaci operačních systémů Microsoftu, které zvládly bez omezení fungovat bez připojení k internetu,...

Filantropický rekord. Kolegové Antonína Holého věnují na vědu 200 milionů

Chemici Hana a Dalimil Dvořákovi věnují 200 milionů korun nadaci, která má podporovat mladé chemiky. Prostředky...

Opravte si Windows 10. Kritickou chybu objevila americká tajná služba

Microsoft a NSA doporučují urychleně aplikovat záplatu na kritickou zranitelnost ve Windows 10 a Windows Server...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Premium

Nové televizory promění domácnosti. Velké novinky přijdou již letos

Výběr nového televizoru bude stále obtížnější disciplínou. Vznikají nové zobrazovací technologie i koncepty televizorů,...

Premium

Vážné nemoci nepadají z nebe. Ničí nás stres, shodují se psycholog i psychiatr

Lidské tělo má něco jako vnitřní baterku. Když dlouho jedete na rezervy, vypne se imunitní systém a­ organismus to...

Premium

Elitní trenér o zákulisí MMA, drogách, penězích i zženštilé společnosti

Pod jeho vedením vyrostl český šampion Martínek, o něhož projevila zájem slavná organizace UFC. Pro boj v kleci...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Není to ostuda, ale odvaha. Nobelistka stáhla kvůli chybě vědecký článek

Držitelka Nobelovy ceny za biologii Frances Arnoldová stáhla jeden vědecký článek, u kterého je uvedena jako vedoucí...

Jako atomovka, ale bez radiace. Českému vědci nedá spát záhadný výbuch

Geofyzik Günter Kletetschka je v tuzemském prostředí fenomén. Svérázný vědec třináct let působil v NASA a také nyní se...

Na lovu částic z vesmíru. Čech staví obří teleskop pod hladinou Bajkalu

I letos se Lukáš Fajt zvedne od svého počítače na ČVUT, zabalí tlusté ponožky, rukavice a vyrazí si protáhnout tělo na...

Premium

60 let po Nobelově ceně pro Heyrovského vzniká v Praze unikátní laboratoř

Špičkový vědní obor, nanokatalýza, se bude rozvíjet i v nové laboratoři Akademie věd ČR. Vývoj techniky trval přes...

Najdete na iDNES.cz