Které drogy jsou nejvíce návykové? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku se značně liší podle toho, koho se zeptáte. Lze posuzovat podle toho, nakolik látka škodí zdraví, jak je drahá, do jaké míry aktivuje dopaminový systém mozku, jak příjemné účinky má, jak snadno se na ní stane člověk závislým, nebo se zaměřit na intenzitu abstinenčních příznaků.
Jsou i další způsoby měření a jsou dokonce experti, kteří se domnívají, že žádná droga není automaticky návyková. Vzhledem k rozdílům v názorech je jedním z přístupů ke srovnání návykových látek využití expertních panelů (tedy se v podstatě zeptáme řady odborníků a jejich názor „zprůměrujeme“). Přesně o to v roce 2007 požádal David Nutt spolu s kolegy experty na závislosti a dozvěděli se řadu zajímavých zjištění.
1. Heroin
Odborníci oslovení Nuttem ohodnotili jako nejnávykovější drogu heroin, udělili mu celkem skóre 2,5, přičemž maximum bylo 3. Heroin je opiát, který zvyšuje hladinu dopaminu v odměnovém systému mozku pokusných zvířat až o 200 %. Kromě toho, že se jedná o pravděpodobně nejnávykovější drogu, je heroin zároveň velice nebezpečný, jelikož jeho smrtelná dávka je jen pětkrát větší než dávka nutná k dosažení „high“.
Heroin byl také ohodnocen jako druhá nejškodlivější droga v rámci poškozování jak jeho uživatelů, tak celé společnosti. Celosvětový trh s nelegálními opiáty dosahoval podle odhadů z roku 2009 až 68 miliard dolarů.
2. Alkohol
Přestože je legální jak ve Velké Británii, tak v USA, byl alkohol experty ze studie Nutta ohodnocen jako druhá nejnávykovější látka (obdržel skóre 2,2 ze 3). Alkohol působí na mozek mnoha způsoby, ale v experimentech na laboratorních zvířatech zvyšoval hladinu dopamin v odměnovém systému mozku o 40 - 360 % - a čím více zvířata pila, tím více rostla hladina dopaminu.
Asi 22 % lidí, kteří alkohol ochutnají, si někdy v průběhu svého života na něm vytvoří závislost. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2002 užívalo alkohol přibližně 2 miliardy lidí a více než 3 miliony lidí zemřelo v roce 2012 na následky pití alkoholu. Dalšími experty byl alkohol označen jako nejškodlivější droga vůbec.
3. Kokain
Kokain přímo ovlivňuje činnost dopaminu v mozku. Stručně řečeno zabraňuje neuronům vypnout dopaminový signál, což vede k abnormální aktivaci odměnových cest v mozku. V pokusech na zvířatech zvyšoval kokain hladinu dopaminu na trojnásobek normálu. Podle odhadů používá celosvětově kokain 14 - 20 milionů lidí a v roce 2009 hodnota trhu s touto látkou dosahovala hodnot okolo 75 miliard dolarů.
Crack (volná báze kokainu) byl experty hodnocen jako třetí nejškodlivější droga a práškový kokain, který má mírnější účinky, jako pátá nejškodlivější. Přibližně 21 % lidí, kteří kokain vyzkouší, se na něm stanou v průběhu života závislí. Kokain je podobný ostatním návykovým stimulantům, jako je metamfetamin (pervitin), který se úspěšně šíří a působí stále větší problémy, nebo amfetamin.
4. Barbituráty
Barbituráty se původně používaly pro léčbu úzkostí a navození spánku. Ovlivňují chemické signály v mozku s cílem vypnout určité jeho části. Nízké dávky barbiturátů navozují pocity euforie, ale vysoké dávky mohou být smrtelné, jelikož tlumí dýchání. Závislost na barbiturátech byla rozšířená, když byly snadno dostupné na lékařský předpis, ale s příchodem novějších léků došlo ke značnému omezení. Tato změna poukazuje na roli kontextu u závislostí: pokud je návyková látka nedostupná, nemůže napáchat příliš mnoho škody. Nutt označil barbituráty jako čtvrtou nejnávykovější látku.
5. Nikotin
Nikotin je hlavní návykovou složkou tabáku. Při kouření cigarety se rychle vstřebává v plicích a dostává do mozku. Přestože Nuttovy expertní panely ohodnotily nikotin (respektive tabák) jako až 12. nejnávykovější látku, existují důvody domnívat se, že je nikotin velmi silně návykovou drogou.
Přes dvě třetiny Američanů, kteří kouření vyzkoušeli, sami uvedli, že si na něm vytvořili závislost. V roce 2002 WHO odhadlo, že více než 1 miliarda lidí kouří, a že v roce 2030 zabije tabák 8 milionů lidí. Laboratorní zvířata mají dost rozumu na to, aby nekouřila. Krysy ale v experimentech mačkaly tlačítko, aby dostaly dávku nikotinu přímo do krevního oběhu - což způsobuje nárůst hladiny dopaminu v odměnovém systému mozku o 25 - 40 %.
Převzato z TheConversation.com. Původní článek najdete zde.
