Písmena IBM, sestavená z atomů (1990)
Společnost IBM je známá svými senzačními kousky, kterými chce špičkové technologie přiblížit širšímu publiku. Stačí vzpomenout na to, jak jejich superpočítač Watson před dvěma roky porazil člověka ve hře Riskuj. V roce 1990 v kalifornské laboratoři San Jose sestavili vědci IBM třípísmenné logo své společnosti z několika desítek atomů. Stejná laboratoř se nyní pokusila o více jak dvacet let později na svou "uměleckou dráhu" navázat. Tentokrát ale rovnou animovaným filmem.
"Když jsem poprvé slyšela, že budeme z atomů skládat film, pomyslela jsem si, že je to šílenost," směje se Susanne Baumannová, doktorandka spolupracující na tvorbě nejmenšího filmečku na světě. Ale po chvíli ji prý náročná práce na jednotlivých snímcích úplně vtáhla. Na dojmy a podrobné vysvětlení se můžete podívat v pětiminutovém filmu o filmu.
Jak se natáčí atomový animák ?Film se natáčel vytvářením jednotlivých snímků pomocí STM (Scanning Tunneling Microscope). Jako "herci" byly použity molekuly oxidu uhelnatého na měděné destičce. Hrot řádkovacího mikroskopu lze využít pro manipulaci s atomy, stačí se dostatečně blízko přiblížit a chemické síly umožní atomem posunout. Při manipulaci se vědci často řídí "zvukem posouvaných atomů", jde o skřípavou zpětnou vazbu, která jim umožní zjistit, zda s atomem posunuli o jednu pozici nebo o více pozic. Při posouvání totiž výzkumníci nemají žádnou vizuální vazbu - mikroskop, pomocí kterého obrázky snímají, teď totiž používají k posunutí atomů a vytvoření obrázku nového. Tečky, které na snímcích vidíme, jsou atomy kyslíku v molekule oxidu uhelnatého (CO). Tyto atomy (respektive molekuly) jsou posouvány variací metod, které slouží ke snímání elektronovým mikroskopem. "Dalo by se říci, že ty atomy vlastně nevidíme, ale cítíme, nahmatáme naší superostrým hrotem," říká Christopher Lutz z IBM. "Někdy při tom hmatání do atomu omylem tím hrotem vrazíme. Při posouvání atomů to tedy neděláme omylem, ale cíleně. Mezi atomy na hrotu a posouvaným atomem vznikne chemická vazba a my jej tak můžeme posunout."   Řádkovací tunelovým mikroskop (STM) v laboratoři IBM v San Jose, Kalifornii.
|
"Zachycení, posouvání a 'tvarování' atomů do přesných, předem určených pozic na snímku videosekvence je přesná věda. A je to něco úplně nového," uvedl Andreas Heinrich, vedoucí výzkumník v IBM Research. "V IBM se vědou nezabýváme jen teoreticky, ale i prakticky." Filmem chtěl se svým týmem vtipně demonstrovat možnosti vědy na atomární úrovni a zároveň povzbudit nejen studenty k dialogu o budoucích možnostech vědy a matematiky.
Tým se při práci na natáčení (sestavování) nejmenšího stop-motion snímku na světě evidentně bavil, což dokládají i jejich videodeníky dostupné na YouTube.
Ve chvíli, kdy si v laboratořích IBM nehrají s atomy, aby vytvořili časosběrnou animaci, pracují na vytváření nových typů pamětí, které využívají nových možností nanotechnologické výroby a manipulace (více o nových možnostech nanotechnologií v našem předchozím článku).
Andreas Heinrich (IBM Research) v laboratoři, respektive "na place"
"Dělat něco jen pro to, že nás to baví, je pro výzkum neuvěřitelně důležité," připomíná. "Jen tak totiž narazíte na úplně nové věci."
"Myslím, že je úžasné ukázat světu něco, co mě opravdu baví. Třeba to pomůže ostatním, aby se také nechali fascinovat velikostí atomů nebo vědou jako takovou," doufá Baumannová. "Kdyby na základě tohoto filmečku šlo třeba tisíc dětí raději na fyziku než na práva, budu ohromně nadšený," uzavírá Heinrich.
