První člověk na Měsíci umřel zbytečně. Nemocnice chybovala, zjistila rodina

  8:35aktualizováno  8:35
Lékaři Neila Armstronga vážně chybovali a způsobili jeho smrt. První muž na Měsíci zemřel v roce 2012 po operaci srdce. Rodina lékaře obvinila z vážných pochybení, později od nemocnice přijala několikamilionové mimosoudní vyrovnání. Věc se nyní dostala na veřejnost díky anonymnímu tipu.

Při přistávání na Měsíci v roce 1969 šlo Neilu Armstrongovi o život. Kdyby se něco nepovedlo, astronautům by nebylo pomoci. Bylo to riziko, se kterým se počítalo.

V roce 2012 šlo tehdy dvaaosmdesátiletému Armstrongovi o život znovu. Byl hospitalizován se srdečními problémy a doktoři ve Fairfieldské nemocnici se rozhodli pro bypass. Krátce po operaci Neil Armstrong zemřel na komplikace spojené s vnitřním krvácením.

Armstrong byl pohřben do oceánu dne 14. září 2012 (USS Philippine Sea)

Armstrong byl pohřben do oceánu dne 14. září 2012 (USS Philippine Sea)

Nyní – na 50. výročí přistání na Měsíci – vyšlo najevo, že Armstrongova smrt byla dost možná způsobená chybou lékařů. Myslela si to alespoň Armstrongova rodina, která podle dokumentů analyzovaných New York Times obvinila nemocnici ze zanedbání péče. Dokumenty dorazily do redakce v obálce s nepodepsaným průvodním dopisem: „Doufám, že tato informace pomůže zachránit další životy.“

Zbrklá operace a nestandardní postup

Do Fairfieldské nemocnice v Cincinnati byl Neil Armstrong převezen v srpnu 2012 poté, co se u něj projevily symptomy onemocnění srdce. Přestože nedaleko byly lepší a větší nemocnice, z neznámých důvodů zvolila rodina menší komunitní nemocnici, což se později ukázalo jako osudné.

Zde se doktoři rozhodli provést tzv. bypass, tedy přemostění zúžených častí srdečních tepen (nazývají se věnčité tepny). Do srdce zavedli drátky - elektrody, kterými bylo možné případně operované srdce stimulovat.

Neil Armstrong v únoru 2012 na Ohio State University

Neil Armstrong v únoru 2012 na Ohio State University

Dvaaosmdesátiletý Armstrong se po operaci údajně zotavoval, dokonce podle vzpomínek rodiny i zkoušel chodit. Zlom nastal ve chvíli, kdy mu zdravotní sestra vyndala z těla drátky. 

„Pan Armstrong začal vnitřně krvácet a jeho krevní tlak klesal,“ uvedly The New York Times, které měly přístup ke znaleckým posudkům. „Doktoři jej vzali na kardiooddělení, kde jim echokardiogram ukázal výrazné a rapidní krvácení s útlakem srdce krví.“

Poté byl Armstrong převezen na operační sál. Dokumenty nespecifikují, jaké výkony doktoři na sále dělali. Jisté je, že po týdnu Neil Armstrong zemřel ve věku 82 let.

Experti se shodují, že doktoři udělali chybu

Následné vyšetřování, které Armstrongova rodina iniciovala, odhalilo několik přinejmenším hraničních až sporných rozhodnutí. 

Fotogalerie

Podle Josepha Bavaria, kardiochirurga z University of Pennsylvania, bylo hlavní chybou, že Armstronga okamžitě po vyndání drátků nepřevezli na operační sál: „Rozhodnutí jet s ním do laboratoře byla ta hlavní chyba.“

Chyby tamních lékařů pro redakci Technet.cz potvrdil i kardiolog Petr Neužil. „Na závěr každé operace srdce se pro jistotu do myokardu nad levou nebo pravou srdeční komoru zavádí drátky, které mají za úkol dočasně a pro jistotu stimulovat srdce. Tento postup se uplatňuje prakticky vždy u každého pacienta,“ popisuje nezbytná opatření profesor Neužil. 

„Až když je pacient na pooperačním oddělení a je jisté, že stimulace není třeba, elektrody se prostě vytáhnou. Ve zcela výjimečných případech může kvůli tomu dojít ke krvácení kolem srdce. Nastane stav, kterému říkáme srdeční tamponáda. Zjednodušeně řečeno, krev začne srdce utlačovat a to se tím pádem nakonec nemůže roztáhnout. To je život ohrožující situace a je potřeba okamžitě jednat,“ popisuje kardiolog. 

„Lékař musí ihned a nejlépe přímo na místě krev odsát. Teprve když se to z nějakého důvodu nepovede, může přistoupit k převozu pacienta na operační sál k dalšímu zákroku. V žádném případě však není možné otálet. A přesně to se bohužel v Armstrongově případě podle dostupných informací stalo,“ dodává.

Hořký spor a hrozba negativní publicitou

Armstrongovy děti vinily nemocnici z toho, že jejich otci neposkytla adekvátní péči. Následoval dlouhý spor, který se vlekl skoro dva roky. Nemocnice se bála negativní publicity.

Mark Armstrong mluví na smutečním obřadu o svém otci Neilovi (31. srpna 2012)

Mark Armstrong mluví na smutečním obřadu o svém otci Neilovi (31. srpna 2012)

Vnučka Neila Armstronga, Piper Van Wagenen, na smutečním obřadu v Cincinnati...

Vnučka Neila Armstronga, Piper Van Wagenen (31. srpna 2012)

„Kdyby nebylo ikonického postavení zesnulého (Neila Armstronga, pozn. red.) v historii lidstva, je nepravděpodobné, že by bylo dosaženo v mimosoudním vyrovnání u sporného případu takto vysoké peněžité částky,“ uvedla Bertha Helmicková, právnička rodiny Armstrongů. „Žádná instituce nechce být byť jen vzdáleně spojována se smrtí jednoho z největších amerických hrdinů.“

A tak v roce 2014 dostali Armstrongovi sourozenci, děti a vnoučata peněžité odškodnění v celkové výši přes pět milionů dolarů (cca 120 milionů korun). Armstrongova manželka reportérům zdůraznila, že ona se odškodnění neúčastnila jinak než jako správkyně dědictví.

Armstrongova rodina se k odškodnění odmítla vyjádřit vzhledem k doložce, která jim nařizuje mlčenlivost. Také nemocnice odmítla situaci komentovat.

Oprava: Doplnili jsme příbuzenské vztahy v rodině Armstrongů.

Nejčtenější

Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie

Na Měsíci je nyní tisíce želvušek (Milnesium tardigradum), které přežijí...

Člověk na Měsíc nevkročil od roku 1972. Přesto lze říci, že na něm je pozemský život. Izraelská sonda Berešit totiž na...

Co zabilo turisty v Tatrách? Výboj, který urazí miliony metrů za sekundu

Ilustrační snímek

Pět lidí zemřelo a tři desítky jsou zraněny. To vše dokázal způsobit „jen obyčejný“ blesk. Změny, které jsou potřeba...

Na prahu objevu. Hledali středověký příkop, narazili na neznámé podzemí

Nejen na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Na snímku odhalený průhled do...

Mohla to být jen zavezená díra nebo bezcenné zbytky pobořeného zdiva. Na místě georadarem nalezené anomálie se však...

„Opravdu všichni přežili?“ Pilot bez motorů zázračně přistál v kukuřici

Let SV R178 společnosti Ural Airlines po úspěšném nouzovém přistání v...

„Zázrak nad Ramenskoje“, tak ruský tisk překřtil leteckou nehodu z 15 srpna 2019, která se odehrála nedaleko Moskvy....

První test v ČR: Sennheiser Ambeo je soundbar z kategorie zázraků

Sennheiser Ambeo

Třináct reproduktorů, třináct zesilovačů, roky vývoje algoritmů a obvodů pro zpracování prostorového zvuku, reprodukce...

Další z rubriky

Většinu dinosaurů jsme popsali až v novém tisíciletí, prvního před 195 lety

Nákres zubů a fragmentu spodní čelisti megalosaura, objevené roku 1797 ve...

O současnosti coby zlaté éře dinosauří paleontologie se mluví již nějaký ten rok. Je to však pravda? Skutečně prožíváme...

Nestačí vypadat jako stařík. Policie potřebuje něco jiného, než ukázali Rusové

Agáta Prachařová (ještě coby Hanychová) v 90. letech, po úpravě v aplikaci...

Ve filmu brnkačka na dvě kliknutí a pár sekund, ve skutečnosti hodiny práce. Sestavit portrét předpokládané současné...

Extáze, tedy MDMA, je bezpečnější než alkohol, řekla psycholožka v Rozstřelu

Psycholožka Rita Kočárová v diskusním pořadu Rozstřel (22. 8. 2019)

Čeští psychologové chtějí pacientům podávat účinnou látku drogy známé jako extáze. Mělo by se tak dít pod přímým...

60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?
60 % žen předstírá orgasmus. Proč tomu tak je?

Na 8. srpna připadá mezinárodní den ženského orgasmu! Jak svátek vznikl a proč ženy orgasmus někdy předstírají?

Najdete na iDNES.cz