Na oběžné dráze hrozí herpes. Omezí cesty k jiným planetám?

aktualizováno 
Pobyt ve vesmíru v nás probouzí to nejhorší, k čemuž patří i spící viry. Máme ovšem tak málo informací, že není jasné, jak velké nebezpečí například při letu k Marsu představují.

Astronaut Luca Parmitano ve skafandru „enhanced EMU“ během kontroly v laboratoři Crew Systems Laboratory (NASA Johnson Space Center v texaském Houstonu). Citát samozřejmě není autentický. | foto: NASA (volné dílo)

Herpes virus se v lidech zabydlel. Zhruba 70 až 95 procent populace v sobě nosí zástupce osmi hlavních kmenů viru. Jeho přítomnosti si samozřejmě nejsme obvykle vědomi a ani nás nijak neomezuje, za jistý okolností se však může začít v těle znovu projevovat a množit. Třeba při velkém stresu, vážné nemoci, nebo když se vydáte do vesmíru.

Přesně to se evidentně děje astronautům, u nichž z ne zcela jasných důvodů (nabízí se jich řada) dochází během pobytu na oběžné dráze k významným změnám ve fungování imunitního systému. Do krve se jim vyplavuje vysoké množství stresových hormonů (více např. v této práci z roku 2001), které pak ovlivňují celou řadu tělesných funkcí včetně imunity.

Krátkodobě to není podle lékařů žádný problém, v případě posádek na ISS, které ve vesmíru tráví zhruba půl roku, už pozorují měřitelný pokles v celkové efektivitě imunitního systému. Ke slovu se tak hlásí různí „oportunisté“, které jinak tělo snáší bez potíží (přehled např. v této práci z roku 2017).

Délka letu podle statistik zřejmě hraje zcela zásadní roli v tom, zda se virus „probudí“ či nikoliv. Různé kmeny viru reagují různě, ale ve všech případech platí, že čím delší let, tím větší pravděpodobnost rozvoje herpes virů. Například DNA herpesviru Varicella-zoster (tj. viru planých neštovic) byla objevena ve vzorcích 41 % účastníků letů raketoplánu, ale již 65 % účastníků misí k ISS. V těle členů posádek se také téměř vždy (v 90 % případů) aktivuje původce mononukleózy, tedy Epstein-Barrův virus. 

Očkování pro kosmonauty

Obtíže bývají malé. Letos publikovaná práce Bridgett Rooneyové a kolegů v časopise Frontiers in Microbiology uvádí jen šest případů, kdy byly projevy natolik nepříjemné, aby si astronauti stěžovali. A i v těchto případech šlo o svědivé vyrážky a tak podobně, které nikoho přímo neohrožovaly na životě. Komplexnější sledování ovšem ukazují, že „probuzení“ jednoho viru obvykle aktivuje i další patogeny, které někdy již tak neškodné být nemusí.

Velkou část z nich lze nejsnáze odhalit s pomocí rychlých testů na přítomnost virové DNA v tělních tekutinách pacientů. Rooneyová a spol. proto ve své práci představují výsledky na vytvoření jednoduchého, přesného, rychlé a účinného testu, který je může včas odhalit. Mimochodem, testu, který lze samozřejmě stejně dobře používat v pozemských podmínkách, což by mohl být další malý přínos kosmického výzkumu pro nás pozemšťany. Ostatně už výzkum příčin oslabení funkce imunitního systému ve vesmíru by také mohl (ale nemusí) přinést poznatky přenositelné na Zem.

Pozemšťané by koneckonců mohli „vydělat“ i na vývoji vakcín. Nedá se očekávat, že by se používaly k plošnému očkování populace, ale mohly by pomoci například těm, kteří stejně jako astronauti mají oslabenou funkci imunitního systému.

Co kde zabolí?

Otázkou je, zda něco takového bude stačit. V tuto chvíli není jasné, jak velké zdravotní riziko kosmické lety vlastně představují. A to nemluvíme jen o vnějších nebezpečích vlivu radiace mimo Zemi. Je stále otevřenou otázkou, zda by lidský imunitní systém opravdu dokázal dobře fungovat při delším pobytu v prostředí s nižší gravitací, tedy například na Měsíci či Marsu. Odborníci doufají, že ano. Je to sice kvalifikovaný, ale stále nejistý odhad.

Nejde přitom pouze o spící viry, podobných otázek je celá řada. Agentura NASA má připravenou mapu výzkumu vlivu pobytu ve vesmíru na člověka nazvaný „Human Research Roadmap“ (HRR). Ta ukazuje jak zodpovězené, tak i nezodpovězené otázky v této oblasti. Druhé výrazně převažují; program je plný „známých neznámých“.

Nevíme například, jak to ve vesmíru bude s bakteriálními infekcemi, žlučovými kameny, osteoporózou, degenerací svalů, rakovinou, psychickými poruchami. A samozřejmě třeba to, zda a jaký třeba bude mít radiace vliv na intelektuální schopnosti nebo náš smysl pro rovnováhu. To všechno jsou neznámé, které už někoho napadly, ale nedokážeme na ně bez nových údajů odpovědět. Kromě toho nepochybně existují „neznámé neznámé“, tedy problémy, které nás nenapadly, protože jsme se nikdy nepodívali dále než k Měsíci.

Šokovalo mě, kolik toho NASA neví, napsal nedávno v názorovém článku pro časopis The Scientist student medicíny Mohamed Kashkoush, který s týmem z Pittsburghské univerzity vyhrál možnost navrhnout experiment na ISS (týkal se odolnosti bakterií vůči antibiotikům v mikrogravitaci). Text nazvaný „Zpomal, SpaceX“ upozorňuje na to, že z hlediska medicíny rozhodně není pobyt na cizích planetách „relativně jednoduchá část problému“ (např. v rozhovoru pro CNN), jak řekl šéf SpaceX Elon Musk.

Opravdu odpovědný výzkum problémů spojených s pobytem člověk ve vesmíru a sběr nutných údajů by nepochybně trval desetiletí - všichni dobře víme, jak dlouho zabere medicínský výzkum na Zemi. Samozřejmě, pokud by se radikálně změnila situace a cena dopravy do vesmíru opravdu klesla o řád či spíše více řádů, řada lidí se nebezpečím nedá odradit.

Ovšem ambiciózní plány společností jako SpaceX (s plány kolonie na Marsu) či Blue Origin spoléhají ve velké míře na to, že nosiče zlevní díky velké a trvalé poptávce. V případě dopravy nákladu lze asi nárůst poptávky s dalším zlevňováním opravdu očekávat. Těžko ovšem odhadovat, jak k cestám budou (alespoň poté, co opadne vlna prvotního nadšení) přistupovat cestující, když společnosti nebudou řešit otázku spících „útočníků“ a dalších zdravotních rizik.

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Co jste si nemohli vykoledovat. Které dinosauří vejce bylo největší?

Obří zkamenělá vejce oviraptorosaurních teropodů spadající pod oorod...

Velikonoce už jsou za námi, pojďme se ještě vrátit k jejich hlavnímu symbolu a představit si největší dinosauří vejce...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Nový tyranosauroid dostal jméno po kojotovi

Suskityrannus byl po dlouhá léta označován za blíže neidentifikovatelného...

Nově zařazený tyranosauroid byl předchůdce slavného T. rexe, ale do jeho velikosti měl daleko. Dlouho se přitom...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz