Toto je svět mravenců a lidé jsou zde pouhými návštěvníky, tvrdí část vědců. Podle jejich studie, zveřejněné v pondělí v magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences, obývá planetu Zemi téměř dvacet biliard (20 × 1015) mravenců. Deník The Washington Post, který studii cituje, uvádí, že položeni naráz na váhu by byli mravenci těžší než všichni divoce žijící ptáci a savci dohromady. Nutno dodat, že v přepočtu na vázaný uhlík. V souhrnu mravenci tvoří „jen“ pětinu takto udávané lidské biomasy – na jednoho člověka jich připadá dva a půl milionu. Samotná studie uvádí i konzervativní odhad, který počítá s 3 biliardami mravenců.
Vědci z univerzity v Hongkongu analyzovali 489 vědeckých prací týkajících se mravenců. „Je to nepředstavitelné. Nedokážeme si představit dvacet biliard mravenců na jedné hromadě,“ řekl Patrick Schultheiss, který studii vedl a který působí na univerzitě ve Würzburgu.
Aby bylo možné tento druh hmyzu spočítat, bylo podle něj nutné zkombinovat údaje z mnoha zemí z období jednoho století. Počítat něco tak hojně se vyskytujícího se dá buď spočtením jedinců z listu položeného na zem, nebo z nastražených pastí, do nichž mravenci spadnou. Počítalo se ve všech koutech světa, byť z některých částí Afriky a Asie údaje chybí.
Mravenci, stejně jako lidé, osídlili všechny kontinenty a nejrůznější druhy prostředí. Ti, co žijí na zemi, jsou hojnější v tropech a subtropech, ale je možné je najít i jinde, s výjimkou mimořádně chladných oblastí. „Ať jdu kamkoli, asi jen s výjimkou Antarktidy a Arktidy – a tam já nechodím, protože tam nejsou mravenci –, najdu mravence bez ohledu na to, jak odlišné jsou lidské kultury a přírodní prostředí,“ řekl kdysi uznávaný myrmekolog E. O. Wilson.
Hmyzu ubývá. Jak je to s mravenci?
Mravenci hloubí chodby, provětrávají půdu a tahají pod ni semena. Jsou zdrojem potravy členovců, ptáků i savců. Mravenci dřevokazi otravují majitele domů, bez hmyzu urychlujícího rozklad by však byly lesy plné mrtvého dřeva.
Až na mravence zaznamenávají entomologové úbytek hmyzu v Německu, Portoriku a jinde. Přispívá k tomu zánik původního prostředí, pesticidy i změna klimatu. Podle studie z roku 2019 může zaniknout až čtyřicet druhů hmyzu, přičemž nejvíc ohroženi jsou motýli a brouci. Jak je to s mravenci, si věda není jistá.
„Abych byl upřímný, nemáme tušení,“ přiznal Schultheiss. Na tuto otázku se chtějí odborníci zaměřit příště. „Ještě jsme se nepokusili zjistit dočasnou změnu ve výskytu mravenců, na to dojde příště,“ řekla spoluautorka studie Sabine Nootenová.
„Naše globální mapa populace mravenců rozšiřuje naše chápání geografické rozmanitosti mravenců a poskytuje základ pro předpovídání reakcí mravenců na znepokojivé změny životního prostředí, které v současné době ovlivňují biomasu hmyzu,“ píšou vědci ve studii.
Wilson, který loni zemřel, se snažil výzkumem mravenců vysvětlit genetický základ spolupráce zvířat a obhájit nutnost chránit různorodost živočišné říše. S kolegou Bertem Hölldoblerem v devadesátých letech odhadl, že je na planetě deset biliard mravenců. „E. O. Wilson byl moudrý muž. Věděl o mravencích velmi mnoho, a měl i dobrý čich,“ řekl k Wilsonově práci Schultheiss.
