O lidi ve věku mezi padesátkou a šedesátkou nejeví zaměstnavatelé velký zájem. Duševní zdatnost přitom kulminuje právě v tomto věku. Vyplývá to ze studie Gillese Gignaca z University of Western Australia a Marcina Zajenkowskiho z univerzity ve Varšavě otištěné vědeckým časopisem Intelligence.
Fyzicky jsou lidé na vrcholu kolem třicítky – disponují největší silou svalů i vytrvalostí. Však také vrcholoví sportovci podávají nejlepší výkony mezi 20 až 35 lety. Ve 30 letech kulminuje i objem mozku a s tím i některé typy duševních výkonů. Například rychlost, s jakou dokážeme zpracovávat informace, vrcholí kolem 20. roku věku. Matematici obvykle dosahují největších úspěchů kolem třicítky a profesionální hráči šachu se jen zřídka udrží v absolutní špičce po čtyřicítce.
Fyzická zdatnost má sice svůj podíl na úspěšnosti v životě, ale není to jediný rozhodující faktor. Dokonce i u etnik, která stále ještě žijí podobně jako naši pravěcí předci, jsou při lovu nejúspěšnější muži ve věku mezi 35 a 50 lety, tedy v době, kdy jsou fyzicky za zenitem. V moderní společnosti, kde hraje fyzická zdatnost ještě menší roli, dosahují lidé nejvyšších pracovních postů a také nejlepších výdělků mezi 50 a 55 roky.
Hluchý génius. Beethoven ztráce postupně sluch, v jeho mozku přesto zněly tóny. Svou slavnou Devátou symfonii složil, když mu bylo 53 let.
Výsledky řady vědeckých studií dávají tušit, že s postupujícím věkem sice lidský mozek ztrácí na rychlosti, s jakou zpracovává informace, ale zároveň získává jiné kvality. Na finanční gramotnost seniorů se mnozí dívají s despektem, ale faktem zůstává, že tato schopnost dosahuje vrcholu po šedesátce. Podobně je tomu s dalšími schopnostmi, jako je emoční inteligence nebo řešení morálních dilemat.
Do kdy tedy získáváme na duševní výkonnosti a kdy už se na nás stáří podepisuje do té míry, že ve výkonech mozku nastává obrat k horšímu? Právě na tuto otázku hledali odpověď Gignac a Zajenkowski ve své studii. Rozhodli se zohlednit 16 psychologických kritérií, jako je logické uvažování, rychlost rozhodování nebo emoční inteligence. Do úvahy brali také „velkou pětku“ základních rysů lidské osobnosti – otevřenost novým zkušenostem, svědomitost, extraverzi, přívětivost a neuroticismus.
Zdatní senioři
Výsledky Gignaca a Zajenkowskiho svědčí o tom, že se lidé v mnohých psychologických kritériích zlepšují do poměrně vysokého věku. Svědomitost narůstá do pětašedesáti a emocionální stabilita dokonce do pětasedmdesáti let. Odolnost k unáhleným úsudkům, které mohou vést k nepřesným, či dokonce iracionálním rozhodnutím, se zvyšuje až do 70 až 80 let.
Když dali Gignac a Zajenkowski do kupy všech 16 psychologických kritérií, došli k závěru, že celkově výkonnost lidského mozku stoupá až do věku mezi 55 a 60 lety. První neklamné známky poklesu jsou patrné po dosažení věku 65 let a v 75 letech začne propad duševních sil nabírat na rychlosti a intenzitě. Gignac a Zajenkowski tak vysvětlují úspěšné působení seniorů v náročných pozicích. Historie nabízí dlouhou řadu příkladů vědců a umělců, kteří vytvořili vrcholná díla v pokročilém věku. Aristoteles, Platón nebo Euripides prokazovali i ve stáří brilantní myšlení. Darwin napsal revoluční pojednání „O původu druhů“ v padesáti a ve stejném věku vynalezl Thomas Alva Edison první filmovou kameru – kinetograf.
Edison byl známý tím, že spánek prohlašovat za marnění času. Na fotografii z roku 1912 je jím však zmožen údajně po dvaasedmdesáti hodinách práce.
Kompletně ohluchlý Beethoven složil svou Devátou symfonii, když mu bylo 53 let. Malíř Claude Monet namaloval některá ze svých vrcholných pláten, například slavné Lekníny, až po sedmdesátce. Michelangelo Buonarroti dokončil v Sixtinské kapli fresku Poslední soud v šestašedesáti a o pět let později jako architekt zcela přepracoval koncepci nově budované římské baziliky svatého Petra.
Rozzlobený Bůh, jak jej zpodobnil Michelangelo v Sixtinské kapli
Dnes jsou lidé nad 50 let zhusta považováni za neperspektivní a v pětašedesáti dostávají oficiálně nálepku „senior“. Některé profese mají přímo určený limit pro odchod do důchodu, například dopravní piloti na mezinárodních linkách v 60 nebo 65 letech. Obvykle se tyto věkové limity týkají náročných povolání s vysokou zodpovědností a jsou širokou veřejností vnímány jako bezpečnostní pojistka proti fatálním chybám a následným škodám. V poklesu duševní výkonnosti s věkem ale existují velké individuální rozdíly. Pro mnohé je i relativně pokročilý věk skutečně jen pouhé číslo.
