Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Ruský teleskop objevil zajímavý rádiový signál, SETI ho prověřuje

Autor:

Pohled na radioteleskop RATAN. Kruh radioreflektorů má průměr 577 metrů. | foto: SAO

Ruští astronomové v loňském roce zachytili nezvyklý a možná uměle vzniklý signál přicházející na obloze směrem od souhvězdí Herkula. Bohužel zpráva, která už proletěla významnou částí velkých anglicky psaných médií, je však zřejmě jen poslední „hit“ letošní okurkové sezony.

Na Kavkaze stojící radioteleskop RATAN-600 připomíná na pohled tak trochu mimozemskou stavbu. Tvoří ho velký kruh „panelů“ (ve skutečnosti tzv. radioreflektorů čili odrazných ploch) s průměrem téměř 600 metrů kolem středového přijímače. Dokáže přijímat z vesmíru signály v širokém pásmu rádiových frekvencí (frekvence od 610 MHz do 30 GHz), takže se využívá ke sledování všemožných objektů a zdrojů rádiové záření.

RATAN funguje už od roku 1974, za tu dobu odvedl velký kus vědecké práce a obrazně řečeno viděl mnohé. Zvlášť v květnu minulého roku. Přesně 15. května 18:01:15 místního času zaznamenaly přístroje v signálu přicházejícím ze souhvězdí Herkula nezvyklé „pípnutí“ na vlnové délce 2,7 centimetru (tj. frekvenci 11 GHz). Jeho zdroj je neznámý a na první pohled neodpovídá ničemu, co v daném směru pozorujeme.

Signál byl zachycen pouze při jednom ze zhruba 40 měření stejné malé oblasti oblohy, na němž je v tomto kontextu nejzajímavějším objektem zhruba 95 světelných let vzdálená hvězda HD 164595. Dodejme hned, že nelze zjistit, zda byl signál zrovna od ní; prostě přišel z velmi malé části oblohy, ve které leží tato hvězda a jinak nic příliš zajímavého.

HD 164595 je hvězda velmi podobná našemu Slunci (jen je zřejmě o zhruba dvě miliardy let starší) a její systém obsahuje alespoň jednu planetu. Ta je sice veliká zhruba jako Neptun a velmi blízko hvězdy, takže je neobyvatelná (alespoň podle našich měřítek), ale kde je jedna planeta, mohou snadno být i další.

Samotný signál není podle ruských měření příliš silný, ale vystupuje z okolní šumu poměrně jasně. I proto tým, který signál objevil, ho považoval za zajímavý cíl pro projekt SETI, hledající mimozemský život. Proto člen týmu a stálý spolupracovník SETI Claudio Maccone rozeslal tento týden dalším „hledačům“ kopii prací (výsledky pak také ústně prezentoval 27. srpna na astronomickém kongresu v Mexiku).

Záznam signálu zachyceného v květnu 2015 radioteleskopem RATAN-600. Fialová linka ukazuje „syrové“ měření. Hladká zelená linka ukazuje, jak by podle simulace mělo vypadat vysílání bodového zdroje v soustavě HD 164595.

Výsledek se brzy dostavil, pozorování si všimla média i kolegové a na HD 164595 se hned poté zaměřily antény projektu hledání mimozemské civilizace. Nic zajímavého zatím neobjevily, alespoň v rádiové oblasti. V optickém pásmu se pozorování do 29. srpna kvůli počasí nedařilo, následující den pak nepřinesl žádné zajímavé výsledky. Astronomové ze SETI ovšem pro jistotu chtějí hvězdě věnovat zvýšenou pozornost i nadále.

Rychlá reakce SETI neznamená, že by astronomové hned uvažovali o mimozemšťanech. Je to mnohem spíše doklad toho, že astronomie je dost „akční“ obor, kde v případě zajímavých událostí jde často o minuty či vteřiny. Pozorovací systémy jsou tedy nastaveny tak, aby byly schopné rychle a pružně reagovat.

O zdroji signálu můžeme jen spekulovat. Když začneme u mimozemšťanů, muselo by se jednat o signál abnormálně silný - všesměrový maják vysílající takový signál by podle amerického astronoma Setha Shostaka (jeho text na stránkách projektu zde) vyžadoval energii cca 1020 Wattů, což je zhruba sto milionkrát více, než kolik činí celkový výkon dnešní lidské energetiky.

Co se týče přirozených vysvětlení, známý astronom Jean Schneider zmínil, že by se teoreticky mohlo jednat o výsledek působení gravitace této hvězdy, která jako čočka (tzv. gravitační čočka) ohnula a možná trochu „zaostřila“ záření nějakého vzdálenějšího zdroje.

Nebo by skutečně mohlo jít o umělý zdroj, jen nežádoucí. Nick Suntzeff z Texaské A&M University pro server ArsTechnica poznamenal, že zrovna na frekvenci 11 GHz probíhá komunikace vojenských satelitů: „Bůhví, co nebo kdo na této frekvenci vysílá,“ řekl doslova. Podle něj je tedy představitelné, že šlo o zachycenou krátkou komunikaci mezi vojenským satelitem a Zemí.

Vstoupit do diskuse (20 příspěvků)

Nejčtenější

Když pára na kolejích dosyčela. Jak se ČSD loučily s parními vlaky

Lokomotiva řady 556.0

Československé státní dráhy oficiálně ukončily provoz parních lokomotiv v létě 1980, byť i pravidelné parní výkony v množství limitně se blížícím nule dojezdily až roku následujícího. Podívejme se...

KVÍZ: Ve škole propadali, přesto změnili svět. Znáte příběhy slavných vědců?

Albert Einstein

Ani lidé, kteří později změnili vědu a techniku, neměli cestu k úspěchu vždy hladkou. Poznáte slavné osobnosti podle jejich školních nezdarů, překážek a překvapivých životních příběhů? O voucher na...

Byli jsme v mučírně bobcatů. V Dobříši jsme viděli, co musí bagr vydržet

Specifikační laboratoř Inovačního centra Doosan Bobcat Dobříš

Kdo si nepřizná, že ho jako dítě chtěl řídit, ten po tom touží dodnes. Kompaktní „bagřík“, kterému se napříč značkami vžil název bobcat – či možná spíše bobík – je ikonou svého druhu. A co víc,...

Slavné prvorepublikové Mikádo bylo technickým skvostem a králem ČSD

Parní lokomotiva Mikádo

Za nejslavnější lokomotivu československé konstrukce z let meziválečných můžeme zajisté považovat rychlíkové Mikádo. Při jeho zrodu se sice objevil problém s hmotností, ale ani takováto lapálie...

Roboti spáchali sebevraždu skokem do roztaveného kovu. Dostali to příkazem

Roboti skončili v roztaveném kovu. Figure zničila starou generaci humanoidů v...

Humanoidní roboti skončili v peci s roztavenou ocelí. Americká společnost Figure AI nechala ve finské Imatře zlikvidovat svou starší generaci robotů F.02. Z neobvyklé operace vzniklo filmově pojaté...

Roboti spáchali sebevraždu skokem do roztaveného kovu. Dostali to příkazem

Roboti skončili v roztaveném kovu. Figure zničila starou generaci humanoidů v...

Humanoidní roboti skončili v peci s roztavenou ocelí. Americká společnost Figure AI nechala ve finské Imatře zlikvidovat svou starší generaci robotů F.02. Z neobvyklé operace vzniklo filmově pojaté...

6. října 2026  14:29

Druhá letošní Nobelova cena padla za duchy z hlubokého vesmíru

Nobelovu cenu Fyziku získal v roce 2026 Francis Halzen. Ocenění míří za přínos...

Letošní cenu za fyziku získal Belgičan Francis Halzen. Stojí za neutrinovou observatoří Ice Cube v Antarktidě. Přístroj stojí nedaleko jižního pólu Země. Slouží ke sledování neutrin přilétajících ze...

6. října 2026  10:45,  aktualizováno  12:10

Slavné prvorepublikové Mikádo bylo technickým skvostem a králem ČSD

Parní lokomotiva Mikádo

Za nejslavnější lokomotivu československé konstrukce z let meziválečných můžeme zajisté považovat rychlíkové Mikádo. Při jeho zrodu se sice objevil problém s hmotností, ale ani takováto lapálie...

6. října 2026

Nobelova cena za medicínu patří třem laureátům za objev optogenetiky

Trojice laureátů Nobelovy ceny za medicínu pro rok 2026: Karl Deisseroth, Peter...

Tak jako v minulých letech se i letos počítalo s tím, že Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství nezíská jen jeden laureát. To se potvrdilo, když si letošní ocenění odnesla trojice laureátů Karl...

5. října 2026  11:10,  aktualizováno  12:08

Byli jsme v mučírně bobcatů. V Dobříši jsme viděli, co musí bagr vydržet

Specifikační laboratoř Inovačního centra Doosan Bobcat Dobříš

Kdo si nepřizná, že ho jako dítě chtěl řídit, ten po tom touží dodnes. Kompaktní „bagřík“, kterému se napříč značkami vžil název bobcat – či možná spíše bobík – je ikonou svého druhu. A co víc,...

5. října 2026

Kolem světa za 38 minut. Telegram porazil před 100 lety bezdrátového soupeře

Závod telegramu kolem světa

Dánský deník Politiken uspořádal před sto lety neobvyklý závod: vyslal z Kodaně dva telegramy na cestu kolem zeměkoule. Zatímco zpráva putující po drátech a kabelech se vrátila za 38 minut, její...

4. října 2026

Padne Nobelova cena za Ozempic? Analytici mezi favority řadí hned tři vědce

ilustrační snímek

Mezi favority letošní Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství jsou objevitelé hormonu GLP-1, na kterém stojí Ozempic. Ocenit by se ovšem dal jen jejich objev, ne samotný lék. Velké ceny se za...

4. října 2026

Kam zmizela část prastarého kontinentu? Vědci si myslí, že ji našli

Ilustrace superkontinentu Gondwana

Pamatujete si ještě ze školy, jak se vyvíjela pevnina na naší planetě? Možná si ještě vzpomenete, že před zhruba 300 miliony lety tu byla velká Pangea, což byl superkontinent, který se následně...

4. října 2026

Jak dostat děti ven od počítače? Kroužky s drony spojují zábavu a techniku

Ve spolupráci
Trh s drony roste, ale lidí, kteří jim rozumí, je stále málo, říká Alex Drak.

Stále více rodičů hledá aktivity, které děti odvedou od obrazovek a zároveň jim nabídnou nové dovednosti. Kroužky zaměřené na drony spojují pohyb na čerstvém vzduchu, práci s moderní technikou a...

3. října 2026

Digitální nezničitelní: 8 retro gadgetů, které stále fungují na jedničku

ilustrační snímek

Dnešní elektronika trpí syndromem plánovaného zastarávání. Smartphone po třech letech ztrácí možnost aktualizace na novější verzi systému, odezva televize se po aktualizaci začne zpomalovat a chytrá...

3. října 2026

Naučil motorku legálně létat. Věšel ji na jabloň a přemýšlel, jak to udělat

Miloš Václav krouží v termice ve výšce 1600 m nad rozpálenými skálami v...

Létání na paraglideru je synonymem naprosté volnosti. Jenže po přistání přijde návrat do reality. Je potřeba se dostat domů. Zkušený pilot Miloš Václav našel řešení. Létá s motorkou. Jak funguje...

2. října 2026

K ISS vyrazila nová posádka, má číslo, které mnozí považují za nešťastné

Start mise Crew-13

Dva Američané, Kanaďan a Rus se vydali ve čtvrtek krátce po 17. hodině SELČ na svou cestu k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Svou loď Crew Dragon od společnosti SpaceX pojmenovali Grace.

1. října 2026  16:29,  aktualizováno  17:11
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.