Apollo 11 - přistání na Měsíci

Apollo 11 - přistání na Měsíci | foto: NASA

STO OBJEVŮ: První krok na Měsíci udělal Armstrong za tónů Novosvětské

  • 7
Jedno z největších technologických vzepětí lidstva bylo i úžasným dobrodružstvím a velikánským objevem. Hrdinou dobývání Měsíce se stal v 60. letech 20. století Američan Neil Armstrong. Seriál vydává Magazín Víkend.

Větu „Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“ zná jistě každý. Méně se už ví, že Neil Armstrong (1930 až 2012) se při výstupu z lunárního modulu Eagle patrně přeřekl, takže v anglickém originále věta nedává smysl.

Když se 21. července 1969 jeho noha poprvé dotkla měsíčního povrchu, musel to být obrovský stres. Snad proto Armstrong před slovem „man“ (člověk) vypustil neurčitý člen „a“, čímž se význam posunul. V přesném překladu tedy ta věta zněla: „Malý krok pro lidstvo, obrovský skok pro lidstvo.“

Kdo tam bude první?

To je samozřejmě jen úsměvná malichernost – zvlášť proto, že Neil Armstrong toho v životě dokázal mnohem víc než jen doletět na Měsíc. Třeba stát se hrdinou korejské války, ve které se západní demokracie střetla se sovětským a čínským komunismem.

Klíčem ke kariéře pilota byl zážitek z dětství, kdy vzal otec šestiletého Neila na vyhlídkový let. V Koreji pak Armstrong létal na proudovém stíhacím bombardéru F9F Panther. V září 1951 byl jeho stroj zasažen, ale podařilo se mu katapultovat a vrátit se k vlastním jednotkám. Z Koreje odjel s medailí.

Štěstí Armstronga neopouštělo. Když později na Edwardsově základně v Kalifornii testoval experimentální letadla s raketovým pohonem, ve zdraví přežil několik havárií. Dosáhl na tehdejší dobu rekordní výšky 63,2 kilometru a rychlosti 6 616 kilometrů v hodině.

Pak začaly závody o vesmír, které kvůli politickému napětí mezi velmocemi měly podobu dravého soupeření. Když v dubnu 1961 Gagarin obletěl Zemi, stal se pro Američany logickým cílem Měsíc. Jen tak mohli trumfnout Moskvu, v pozadí byl navíc i vývoj vojenských technologií.

Za zvuku Novosvětské

V létě 1962 se Armstrong přihlásil do kosmického programu NASA a v březnu 1966 se poprvé podíval do vesmíru jako velitel letu Gemini 8. Že se právě jeho noha dotkne povrchu Měsíce, se rozhodlo v březnu 1969.

Úkoly tříčlenné posádky Apolla 11 (do které patřil ještě Buzz Aldrin a Michael Collins) byly rozplánovány do nejmenších detailů včetně toho, kdo první sleze po žebříku. Třídenní let k Měsíci si Armstrong krátil poslechem Dvořákovy Novosvětské symfonie, kterou si k tomuto účelu sám vybral.

Tři otazníky

  • NÁRAMEK V KRÁTERU? V životopisném filmu První člověk (2018) zanechá Armstrong v měsíčním kráteru náramek na památku své dcery Karen, která ve dvou letech zemřela na rakovinu. Nevíme však, jestli měl náramek skutečně s sebou.
  • ZMĚNIL DĚJINY „PODFUK“? Žádost o zařazení do kosmického programu NASA podal Armstrong týden po uzávěrce. Na správné místo ji prý „podstrčil“ jeho kamarád.
  • BYL TAM VŮBEC? Podle mnohokrát vyvrácené konspirační teorie Američané na Měsíci nikdy nepřistáli a záběry vznikly v hollywoodských ateliérech.

Mohlo to skončit tragicky, protože vyhlédnuté místo přistání bylo poseto balvany. Armstrong musel s modulem popolétnout a skoro tak vyčerpal zásobu paliva. Pro případ, že by se kosmonauti nemohli vrátit, měl prezident Nixon připravenou smuteční řeč.

O třicet let později byla odtajněna, takže dnes už víme, že bychom slyšeli: „Osud tomu chtěl, že muži, kteří vyrazili na Měsíc, aby ho v míru prozkoumali, na jeho povrchu už navždy v míru spočinou. Tito stateční muži vědí, že není žádná šance na jejich záchranu. Položili své životy za ten nejušlechtilejší lidský cíl: hledání pravdy a porozumění.“

Smuteční řeč nakonec nebyla potřeba. Astronauti se prošli po Měsíci a po dvou hodinách, 17 minutách a 44 sekundách se modul Eagle vznesl a spojil s mateřskou lodí.

Popel v moři

Po přistání se Armstrong mohl stát celebritou, ale zástupy novinářů a potlesk davů odmítal. Odmítal i nabídky, aby se stal politikem, které přišly jak od republikánů, tak od demokratů. Stačilo mu přednášet na univerzitě, podnikat a držet se spíš v ústraní.

„Byl to jeden z největších amerických hrdinů, nejen své doby, ale všech dob,“ řekl po astronautově úmrtí v srpnu 2012 tehdejší prezident Obama. Armstrongův popel byl s vojenskými poctami rozprášen do moře u břehů Floridy.

100 divů světa