"Záležet bude samozřejmě především na penězích, o kterých ESA musí zdlouhavě vyjednávat s členskými státy. A ty nemají rády mimořádné výdaje proti plánu."

Toto je mylná informace. eLISA bude hrazena z Vědeckého programu ESA a již nyní probíhá vývoj kritických technologií, zejména v programu CTP. Oba tyto programy jsou tzv. povinné a příspěvek do nich je odváděn na základě HDP daného členského státu. Není zde tedy prostor na žádná dlouhá vyjednávání či mimořádné výdaje. Jediná diskuze bude o tom, zda taková mise má být realizována a zda obstojí v boji s konkurencí návrhů jiných vědeckých misí. Komunita je projektu nakloněna a se startem se počítá v roce 2034.

Děkuji za poznámku. Máte pravdu v tom, že při čtení textu může vzniknout dojem, že projekt eLISA musí získat přímo od členských států - což není pravda. Myslel jsem ovšem spíše na případný posun letu o pár let dopředu, ale z textu to jasně nevyplývá. Opravím.

Nahodou jsem vcera nasel par dni starou, hezkou, zajimavou prednasku k tematu z Fermilabu.

Pokud byste se snad nekdo chtel podivat tak zde:

https://www.youtube.com/watch?v=BNlK_nSJDyc

"...kolem tzv. libračního bodu L1 mezi Zemí a Sluncem - tedy v místech, kde se gravitační vliv Země a Slunce téměř dokonale vyrovnávají, a je tak možné nejsnáze dosáhnout stavu beztíže."

Hmm, to se autor pustil na tenký led, pochybuju, že to takhle bylo napsáno v nějaké originální zprávě. Že se tam vyrovnává gravitační pole Země a Slunce neznamená, že se tam stavu beztíže dosahuje jinak než kdekoli jinde. Jde o slapové síly, které bych se stavem beztíže nemixoval.

Sonda sleduje pozici obou krychlí opticky, a kolem jedné posouvá celou sondu pomocí slabých reaktivních motorků (sluneční vítr přeci jenom ruší) a druhou udržují na svém místě elektromagneticky.

Co jsem nikde nenašel je, jak to jde dohromady se skutečností, že ty reaktivní motorky budou používat i pro udržování celé sondy na orbitu kolem bodu L1, který je nestabilní (sonda obíhá kolem L1 ve vzdálenosti od 500000km do 800000km).

http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2015/10/LISA_Pathfinder_s_journey

https://en.wikipedia.org/wiki/Lissajous_orbit

Ano, toto je popsáno špatně.

Prosím o vysvětlení, k čemu je dobré vedět, jak se chová černá díra, popřípadě zachycovat gravitační vlny. V čem toto poznání lidstvu pomůže?

Mimo jiné se tím ověřují vědecké teorie, jejichž závěry se pak používají v současných moderních techologiích, například v navigačních systémech.

Hlavne ze sa vyraba stale viac aut, smartfonov a televizorov, ale na zakladny vyskum prostriedky nie su...

Tak bez tehle zbytecnosti by nebyly dane ani technologie a uz vubec ne za rozumne ceny.

Klidne bych jim na to prispel ze svyho, kdyby meli verejny fond.

Já též, ale kde máme jistotu že na ten fond nepoloží své nenechavé pracky nějaká "vrchnost", politici, Neziskovky a jiná podobná pakáž.

Sice jsem hlasoval pro třetí možnost, ale jen proto, že lepší nebyla. Nemyslím si totiž, že "se jedná jen o prestiž". Jedná se o základní výzkum s pravděpodobně nedozírnými dopady.

Dobrá připomínka, díky za ni. Upravil jsem trochu třetí možnost, aby lépe vystihovala, co jsem měl na mysli - že přínos mise nebude bezprostřední.

Kéž by se svět vy...l na nekonečné závody ve zbrojení a spojil síly, mozky a peníze ve snaze o co největší možné prozkoumání vesmíru. Je to utopie, která nikdy nenastane, ale je hezké si to představit....

no to řekněte hlavně putinovi, nebýt jeho, ušetřily by se těžké miliardy...