Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pravda je a vždycky bude jenom jedna, ovšem je mnohem složitější se k ní dobrat.“ Bezpečnostní expert Zdeněk Rod tímto výrokem v Rozstřelu na iDNES.cz vystihl podstatu dnešní doby, kterou spolu s kolegou Tomášem Kolomazníkem označuje za postfaktickou.
Podle Kolomazníka dnes žijeme v éře „rozpadu pravdy“. Informace se šíří rychleji než kdy dřív, ale jejich ověřování ustupuje do pozadí. „Všichni tíhnou po senzacích a exkluzivních informacích a nikdo se nezabývá tím, jestli jsou pravdivé,“ řekl.
Smrt studenta Šmída
Autoři ve své nejnovější knize Klamy a manipulace napříč staletími mapují manipulace napříč dějinami – od starověku až po současnost. Jedním z klíčových momentů české historie je podle nich listopad 1989 a zpráva o údajné smrti studenta Martina Šmída. Dodnes není jasné, kdo ji vypustil, spekuluje se o roli StB.
Podle Kolomazníka však není zásadní původ informace, ale její dopad. „Byla spouštěčem klíčových událostí,“ uvedl. Rod doplnil, že šlo o výjimečný případ, kdy manipulace sehrála pozitivní roli, protože vyvolala emoce a urychlila společenské změny. Zároveň ale odmítl zjednodušení, že by sama způsobila pád režimu.
Rozhovor s oběma bezpečnostními experty ukázal, že manipulace nejsou výsadou autoritářských režimů. Rod připomněl například incident v Tonkinském zálivu, kdy Spojené státy využily sporný incident jako záminku k eskalaci války ve Vietnamu. U Iráku v roce 2003 pak upozornil, že dodnes není jisté, zda šlo o vědomou lež, nebo chybné zpravodajské vyhodnocení.
Výraznou roli podle expertů hrají manipulace i v současnosti. Kolomazník jako příklad uvedl kauzu Cambridge Analytica, která ukázala, jak lze pomocí dat a sociálních sítí cíleně ovlivňovat voliče. „Tento mechanismus se běžně používá v marketingu, ale jeho přenesení do politiky vyvolalo zděšení,“ uvedl.
Ruská manipulace s Green Dealem
Vedle politiky upozornili i na manipulace v byznysu. Typickým příkladem jsou podle nich tabákové firmy, které v minulosti využily emancipaci žen ke zvýšení prodejů cigaret. Manipuluje se i v klimatické politice. Podle Kolomazníka je například debata o Green Dealu natolik složitá, že se v ní běžný člověk obtížně orientuje. Zároveň upozornil na vliv zahraničních aktérů.
„Vidíme, že třeba v posledních deseti až patnácti letech Rusové šířili dezinformace proti jádru a uhlí,“ uvedl. Důvod byl podle něj pragmatický – Evropa se měla víc spolehnout na ruský plyn. „Podporovali Green Deal, protože věděli, že v přechodné fázi bude Evropa potřebovat ruský plyn,“ dodal.
Právě tento příklad podle něj ukazuje, že manipulace mohou mít i nepřímé a dlouhodobé cíle, které nejsou na první pohled patrné.
Experti se věnovali i české zkušenosti s propagandou. Komunistický režim podle Kolomazníka neovlivňoval společnost jen politickými projevy, ale i kulturou. „Propisovalo se to do filmů a seriálů,“ připomněl například tvorbu oslavující režim nebo idealizující každodenní život.
„Největší Čech“ a manipulátor?
Deep fake Karla IV. Jedním z triků Karla IV. byl i případ falešného markraběte Waldemara v Braniborsku. Roku 1348 se objevil neznámý muž, který tvrdil, že zesnulý markrabě svou smrt jen předstíral a vrací se vládnout. Karel IV. nechal jeho příběh potvrdit „vyšetřovací komisí“, čímž legitimizoval jeho nárok. Za odměnu získal kurfiřtský hlas, který mu pomohl posílit moc a oslabit soupeře Ludvíka Bavorského. |
Zajímavý pohled nabídli i na historické osobnosti. Na obálku knihy zařadili mimo jiné Karla IV., kterého označují za mistra politické manipulace. Karel IV. je podle Roda s Kolomazníkem v českém prostředí silně idealizován, především vlivem romantismu devatenáctého století. Ve skutečnosti však ve své politice běžně využíval manipulace a mocenské intriky. Patřil například k podporovatelům Konstantinovy donace, která sama byla historickým falzem.
Podle obou autorů se v historii nemění samotný princip manipulace, ale pouze nástroje. Zatímco dřív šlo o mluvené slovo, letáky nebo rádio, dnes dominují sociální sítě, algoritmy a umělá inteligence.
A právě technologie představují největší hrozbu do budoucna. Kolomazník varoval před nástupem deep fakes a „infikovaného“ informačního prostředí. „Dostáváme se bohužel do situace, kdy vlastně nikdo ničemu věřit nebude,“ uzavřel bezpečnostní analytik.
