 |
Nejnebezpečnějším živočichem světa není ani žralok lidožravý, ani medvěd grizzly nebo kobra královská. Nejvíce lidských obětí mají na svědomí komáři. Kromě cizopasných prvoků zimniček vyvolávajících malárii přenášejí také viry horečky dengue, západonilské horečky, žluté zimnice, viry zika a chikungunya a také parazitické červy vlasovce vyvolávající lymfatickou filariózu známou jako elefantiáza.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace žije v oblastech ohrožených malárií 3,2 miliardy lidí. Z nich se každoročně nakazí asi 250 milionů a zhruba 600 000 pak na tuto nemoc umírá. 94 % všech případů onemocnění a 95 % všech obětí malárie připadá na obyvatele subsaharské Afriky. Nejčastěji se nakazí a umírají děti. Prevence založená na hubení komářích přenašečů a ochraně obyvatel moskytiérami napuštěnými insekticidy v mnoha zemích z nejrůznějších důvodů vázne. Ani léčba není jednoduchá, protože se objevují zimničky vzdorující nejen tradičním lékům na bázi chininu, ale i moderním lékům, jako je artemisinin.
První vakcíny
Vývoj vakcín proti malárii je komplikovaný. První očkovací látku RTS,S schválenou v roce 2021 vyvíjeli vědci déle než 30 let. Vytvořili ji z bílkoviny, kterou nese na povrchu své buňky původce nejtěžší formy malárie prvok zimnička tropická (Plasmodium falciparum). Tuto bílkovinu se nedařilo vyrobit celou, takže z ní vědci použili jen část. Aby tento bílkovinný fragment náležitě „vydráždil“ imunitní systém očkovaných, spojili ho výzkumníci s bílkovinami z viru vyvolávajícího žloutenku typu B.
Virové bílkoviny se samy formují do částice, která se podobá viru, a imunitní systém proti ní začne tvořit protilátky. Přitom vznikají protilátky také proti bílkovině zimničky. Když prvoci proniknou do těla očkovaného člověka, protilátky je zneškodní. Čtyři po sobě píchnuté dávky zabrání u dětí ve věku do 1,5 roku onemocnění zhruba s 55% pravděpodobností. Není to nijak závratná účinnost, ale i tak se odhaduje, že vakcína RTS,S zachrání ročně 23 000 dětí.
Od roku 2023 doporučuje Světová zdravotnická organizace i druhou očkovací látku proti malárii s označením R21. Ta je vyrobena na stejném principu. Tvoří ji fragment bílkoviny zimničky spojený s bílkovinou žloutenkového viru B. Bílkovinné složky vakcíny jsou však poskládány jiným způsobem a na jednu virovou bílkovinu připadá ve vakcíně R21 více bílkovinných fragmentů ze zimničky.
Podle informací Světové zdravotnické organizace je účinnost obou očkovacích látek srovnatelná. Aby se zvýšená odolnost k malárii udržela, je nutné očkování oběma vakcínami každoročně opakovat. Mnozí odborníci proto nejsou ze stávajících očkovacích látek zrovna nadšení.
„Respektuji vědce, kteří se podíleli na tomto obrovském projektu, ale pravda je taková, že i když vývoj vakcín spolykal obrovské peníze, výsledky jsou zklamáním. Nemyslím si, že by v USA mohla být schválena vakcína s tak nízkou účinností,“ říká v rozhovoru pro vědecký časopis Nature senegalský expert na malárii Badara Cisse.
