Druhá vlna epidemie ani zdaleka nedospěla ke svému vrcholu, denní přírůstky pozitivních případů, hospitalizovaných a bohužel i mrtvých nepřestávají růst. V reakci na tento stav vláda postupně zpřísňuje přijatá opatření.
Z posledního kola průzkumu, který dělá společnost PAQ, vidíme, že občané na tato opatření reagují a mění své chování. Bohužel, jakkoli bychom si přáli opak, ani přísnost dosud přijatých opatření, ani reakce nestačí na to, abychom epidemii potlačili na úroveň, kde může být kontrolována levnými dlouhodobě udržitelnými opatřeními. Tím myslíme testování, trasování a rychlé karantény významných kontaktů.
Jak se rozhodnout na základě dat a modelů?
Co pomáhá zpomalit šíření viru?
|
Jak to udělat, aby restrikce nemusely trvat dlouho a mohly se v perspektivě 6 až 8 týdnů začít uvolňovat? Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020. To znamená snížit množství osobních kontaktů o 60 až 70 %, zredukovat přítomnosti na pracovišti o 50 až 60 % (home office, dovolená, ošetřování atd.). A také takřka bezvýhradné nošení roušek, vysoká míra dodržování dalších osobních ochranných opatření.
Pokud by tento stav nastal rychle, míněno zhruba do týdne, existuje reálná šance, že by denní přírůstky koncem prosince mohly klesnout na úroveň okolo jednoho tisíce. V tu chvíli by už stačila kapacita trasování a restrikce by se mohly začít postupně uvolňovat.
Ale zatím tak daleko nejsme, nasvědčují předběžné výsledky poslední vlny šetření PAQ pro týden od 19. do 25. října. Podle nich se počet kontaktů snížil o 40 %. Podle Google mobility report (v PDF) na pracovišti bylo nepřítomných okolo 30 % lidí. V průzkumu také respondenti uvádí, že nosí roušky podobně často jako na jaře: 88 % oproti jarním 95 %. Ovšem průměrné dodržování ostatních sledovaných ochranných opatření se ukázalo značně menší: 55 % nyní oproti 67 % v březnu.
Vyzkoušejte si v interaktivním grafu, jak by mohl další vývoj vypadat:
Jako výchozí se zobrazuje graf pro model předpokládající pokračování současného vývoje. Můžete přetáhnout posuvník a prohlédnout i dvě další varianty včetně úplného čtyřtýdenního lockdownu. Tyto varianty i limity matematických modelů popisujeme dále v textu.
Scénář 1 Současná opatření nebudou stačit
Kdyby trval stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci jak počtů nakažených, tak neutěšené situace ve zdravotnictví. Vývoj podle našeho modelu můžete vidět v následující interaktivní grafice.
Jak by to vypadalo, kdyby setrval současný stav (40% omezení kontaktů) až do konce roku? Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie, konkrétně denních počtu zachycenýc případů. Červeně jsou hodnoty skutečně naměřené, modře pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by počet kontaktů zůstal na současném stavu (o 40 % nižší, než normálně).
Jak by to vypadalo, kdyby setrval současný stav (40% omezení kontaktů) až do konce roku? Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie v několika ukazatelích: červeně celkový počet úmrtí v souvislosti s covid-19, modře počet aktuálně hospitalizovaných, fialově počty lidí hospitalizovaných ve vážném stavu. Silně jsou vyznačeny hodnoty skutečně naměřené, slabými linkami pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by došlo k dalšímu omezení kontaktů, na úroveň zhruba o 50 procent nižší oproti normálu. Jednotlivé křivky popisují nejpravděpodobnější trajektorie dle metody Approximate Bayesian Computing. Předpovědi byly vytvořeny nezávislými modely, viz poznámku na konci textu.
Na grafech, které jsou v modelu nastaveny jako základní, je vidět, že zatímco denní přírůstky víceméně stagnují, počty hospitalizovaných až do prosince rostou. Celkový počet mrtvých do konce roku tak s vysokou pravděpodobností přesáhne deset tisíc.
Scénář 2 Tvrdší opatření na dobu neurčitou
Z našich modelů dále vyplývá, že ani tento týden přijatá opatření nebudou dostatečná, neboť rizikové kontakty mimo nukleární rodinu (pobyt v práci, přátelské a rodinné návštěvy) byly omezeny pouze zprostředkovaně. Přátelské kontakty, pokud se nedějí večer venku, nejsou omezeny vůbec. Také není jasné, jak si firmy vyloží závaznost nařízení o home office a jak jej budou dodržovat.
Podle našich hrubých odhadů poslední vládní opatření přinesou pouze 50% redukci kontaktů. To by vedlo k poklesu množství dalších případů, ovšem ne dostatečně. Znovu se podívejme, co říká model:
Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie, konkrétně denních počtu zachycenýc případů. Červeně jsou hodnoty skutečně naměřené, modře pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by počet kontaktů poklesl o 50 procent. (Na tomto grafu nejsou chybové úsečky, najdete je v interaktivním grafu v článku.)
Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie v několika ukazatelích: červeně celkový počet úmrtí v souvislosti s covid-19, modře počet aktuálně hospitalizovaných, fialově počty lidí hospitalizovaných ve vážném stavu. Silně jsou vyznačeny hodnoty skutečně naměřené, slabými linkami pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by došlo k dalšímu omezení kontaktů, na úroveň zhruba o 50 procent nižší oproti normálu. Jednotlivé křivky popisují nejpravděpodobnější trajektorie dle metody Approximate Bayesian Computing. Předpovědi byly vytvořeny nezávislými modely, viz poznámku na konci textu.
Jak je vidět, v tomto scénáři sice počty nakažených výrazně klesají. Zdravotnictví se od půli listopadu uleví a počty mrtvých jsou nižší než v předešlém scénáři. Pokles nakažených je však pomalý: dosažení tisícové hranice o Vánocích je nepravděpodobné a odsouvá se mnohem spíše daleko do roku 2021. Denní počty mrtvých téměř neklesají. Scénář přitom po celou dobu předpokládá současná, už tak dost restriktivní opatření.
Jedinou možností v dané situaci je podle obou našich modelů „tvrdý lockdown“. Takový, který ke stávajícím opatřením přidá vymahatelný zákaz návštěv mezi domácnostmi (podobně jako ve Walesu), a který bude účinně snižovat přítomnost na pracovišti. Zahraniční zkušenosti (např. z Izraele) ukazují, že tento typ opatření je účinný, a to i při omezeném trvání v řádu několika málo týdnů.
Scénář 3 Zavést přísný lockdown na čtyři týdny
Následující grafy zobrazují předpokládaný vývoj v případě, že by byl od příštího týdne zaveden „lockdown“, který by způsobil stejnou reakci jako v březnu. Konkrétně redukci kontaktů o 65 % a podobnou míru osobní ochrany jako na jaře. To by trvalo čtyři týdny, pak by se situace ohledně kontaktů a míry osobní ochrany vrátila k současným, tedy říjnovým hodnotám.
Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie, konkrétně denních počtů zachycených případů. Červeně jsou vyznačeny hodnoty skutečně naměřené, modře pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by došlo ke stejnému omezení kontaktů jako během jarního lockdwonu.
Graf skutečného a předpokládaného vývoje epidemie v několika ukazatelích: červeně celkový počet úmrtí v souvislosti s covid-19, modře počet aktuálně hospitalizovaných, fialově počty lidí hospitalizovaných ve vážném stavu. Silně jsou vyznačeny hodnoty skutečně naměřené, slabými linkami pak hodnoty předpovězené modelem pro situaci, kdy by došlo ke stejnému omezení kontaktů jako během jarního lockdwonu. Jednotlivé křivky popisují nejpravděpodobnější trajektorie dle metody Approximate Bayesian Computing. Předpovědi byly vytvořeny nezávislými modely, viz poznámku na konci textu.
Z grafů je vidět, že již koncem listopadu dochází ke stabilizaci počtu nakažených a úlevě zdravotnictví. Cílová tisícová hranice se již nachází v pásmu statistické chyby a s velkou pravděpodobností ji lze případnou korekcí politiky v prosinci dosáhnout.
Pokud se naše vláda bude zdráhat podobný „lockdown“ přijmout, není důvod předpokládat, že se situace v dohledné době nějak zásadně zlepší. V nejlepším případě lze doufat v mírný pokles s dlouhotrvajícími několikatisícovými přírůstky a přetíženým zdravotnictvím.
Okamžitý lockdown je nejlevnějším řešením. Lidé ale často místo okamžitých malých nákladů a malé bolesti rozhodnutí odkládají a vyberou si tak velké náklady a velkou bolest, jen později.
René Levinskýředitel Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů
Dodejme, že okamžitý „lockdown“ je nejlevnějším řešením. Dilema mezi zdravotním a ekonomickým pohledem je falešné. Stojíme před jinou otázkou – zda zaplatit nižší stovky miliard za „lockdown“ hned, nebo nechat epidemii běžet dál a zaplatit vyšší stovky miliard později.
Jde o standardní ekonomickou otázku z oblasti, kterou ekonomové nazývají „mezičasové volby“ (intertemporal decision making). Laicky řečeno popisuje rozhodování, zda je vhodná chvíle udělat určité rozhodnutí. Behaviorální vědy nás učí, že pro člověka je těžké se v takové situaci správně rozhodnout. Často se rozhodne iracionálně – místo malých nákladů a malé bolesti hned volí velké náklady a velkou bolest v budoucnosti.
Proč rozumná opatření vypadají jako přehnaná? |
Podobné omyly jsou psychologicky vysvětlitelné u konkrétního člověka. Nelze je ovšem je omlouvat v případě instituce, jakou je vláda. Vláda musí jednat hned a přistoupit k variantě levnější, tedy k „lockdownu“ – podobně jako v Izraeli nebo Walesu.
Poznámka k použitým modelůmPředpovědi počtu nakažených vycházejí ze stochastického SEIR modelu, který jako nezávislé proměnné používá data PAQ a hlášené počty importovaných nákaz, jako závislé proměnné pak počty symptomatických a asymptomatických nakažených a mrtvých. Předpovědi hospitalizací a počtu mrtvých byly vypočítány pomocí deterministického SEIR modelu s Bayesovskými parametry, kalibrovaného pomocí dat PAQ, počtů hospitalizovaných a mrtvých. Oba tyto modely, vyvíjené nezávisle, dávají velmi podobné předpovědi počtu mrtvých. Zobrazit více Sbalit |
Článek je upravenou verzí textu, který je dostupný na stránkách centra BISOP (Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů). Autoři modelů Luděk Berec a Martin Šmíd. Interaktivní graf: Pavel Kasík.
