Největší klinická zkouška možných způsobů léčby nemoci covid-19 přišla s velmi pozitivním, byť zatím neověřeným výsledkem. V rámci zkoušky nazvané RECOVERY vědci zjistili, že podávání protizánětlivého léku Dexamethasone výrazně snižuje počet úmrtí u pacientů ve vážném stavu.
RECOVERY je největší zkouška svého typu na světě a prověřuje různé postupy proti covidu-19, včetně například zkoušek remdesiviru či hydroxychlorochinu. Dexamethason je protizánětlivá látka (kortikosteroid). Nepůsobí tedy přímo proti viru, spíše potlačuje přehnanou funkci imunitního systému, který v určitých případech může tělu způsobit větší škody než virus samotný. (Na vysvětlenou: Dexamethasone s -e na konci a velkým písmenem je název léku, s malým d a bez -e jde o název účinné látky.)
V rámci studie RECOVERY se sledovala především míra přežití pacientů, a to po čtyřech týdnech od začátku léčby. Dexamethasone v jejím rámci dostalo 2 104 pacientů. Všichni dostávali jednou denně dávku šesti miligramů účinné látky, a to buď nitrožilně, či orálně.
Koronavirus ve světě   |
Lék pomáhal pouze pacientům s těžkým průběhem nemoci. Mezi těmi, kdo potřebovali ventilátor a dostali Dexamethasone, byla smrtnost (tj. poměr lidí s nákazou, kteří zemřou) zhruba o třetinu nižší než ve skupině pacientů na ventilátoru, která místo něj dostávala placebo. V této tzv. kontrolní skupině bylo také několik tisíc lidí.
U těch, kteří dostávali pouze kyslík navíc a nebyli připojeni k ventilátoru, Dexamethasone snižoval počty úmrtí výrazně méně znatelně, řádově o jednotky procent. U pacientů, kteří se obešli bez kyslíku i bez ventilátoru, lék riziko smrti nijak nesnížil.
Pokud by výsledky obstály, znamenalo by to ovšem významné rozšíření repertoáru postupů účinných proti covidu-19. Nějakou účinnost zatím potvrdil pouze remdesivir, ovšem ten funguje poněkud jinak. Jeho hlavním účinkem je zkrácení pobytu v nemocnici, alespoň zatím naměřený vliv na smrnost není tak dobře potvrzený a tak silný. A z principu působení remdesviru také vyplývá, že by měl fungovat především v rané fázi nemoci, jak naznačují i pokusy na zvířatech.
Proti remdesiviru má Dexamethasone i tu výhodu, že jde o látku běžně používanou a na poměry zdravotnictví velmi levnou. Pohled do sazebníku prozrazuje, že jedna tableta stojí český zdravotnických systém řádově nízké desítky korun podle obsahu účinné látky. Remdesivir stanovenou cenu ještě nemá, na základě dnešní praxe se však odhaduje řádově na stovky tisíc korun.
Na druhou stranu se zdá, že obě látky se mohou vzájemně doplňovat: jedna by měla zabírat prakticky výhradně u pacientů v nejtěžší fázi nemoci, druhou by bylo vhodné podávat dříve u pacientů, kteří jsou nemocí nejhůře ohroženi. Musíme ovšem varovat, že jde o odhad založený na předběžných informacích.
Co nám ještě chybí
Řada informací nám stále chybí. Zpráva se zatím zakládá pouze na tiskovém prohlášení autorů studie RECOVERY (zde v PDF). Ti podle svých slov pracují na co nejrychlejším vydáním, přípravě podrobnějšího popisu výsledků a zpřístupnění dat o průběhu studie, zatím je ovšem jednoduše nemáme. Ve chvíli, kdy vzniká článek, tak například není jasné, jak velký byl rozdíl mezi těmi, kdo lék dostávali v tabletách a těmi, kterým byl podán nitrožilně, zda má, či nemá vliv na délku pobytu v nemocnici, rekonvalescenci atp.
Zveřejňování výsledků bez podrobností, které obvykle zahrnují vědecké články, je postup popisovaný obvykle „věda skrze tiskové zprávy“ („science through press-release“). Jde o pejorativní termín, protože velmi často vede ke zkreslení původních výsledků. Obecně se vyplatí přístup založený na principu předběžné opatrnosti: pokud není k dispozici podrobnější popis, ideálně tedy článek popisující daný experiment, a přímo naměřené údaje, které si ostatní vědci mohou ověřit, nelze výsledek brát vážně.
V tomto případě postup autoři hájí pochopitelným argumentem, že včasné zveřejnění může zachránit životy. Svou roli hraje i reputace. Na rozdíl od nedávné doslova skandální studie o účincích hydroxychlorochinu je studie RECOVERY transparentní. Jde o největší klinickou studii hledající účinné postupy proti nemoci covid-19, a stojí za ní velká jména i instituce. Pravděpodobnost, že byl výsledek museli autoři za několik dní či týdnů odvolat, se zdá v tuto chvíli nízká. S detailnějším hodnocením bude ovšem lepší počkat na chvíli, kdy se kolegové budou moci seznámit s podrobnějšími výsledky.
Snad nebude v brzké době poslední. V běhu je celá řada dalších klinických studií různých preparátů a postupů, které prověřují i další nové, a především „staré“ látky proti novému koronaviru.
Těžké tedy v tuto chvíli nelze přesně říci, jak budou lékaři s nemocí bojovat za pár měsíců – třeba i za dexamethason se najde něco lepšího. V tuto chvíli se ovšem postupuje spíše opačně: postupně se „odepisují“ terapie neúčinné. Například tolik zmiňovaný hydroxychlorochin s největší pravděpodobností ve zvládání pandemie covidu-19 zřejmě velkou roli nesehraje. Výzkumníci se od něj postupně odvracejí (a to i přes již zmiňované stažení studie, která na základě patrně falešných dat dospěla k názoru, že pacientům spíše ubližuje).
Vše o koronaviru
|
Nejde ani tak o často diskutované vedlejší účinky. Především chybí data, která by ukazovala, že pacientům pomáhá: žádná větší studie některé nadějné první výsledky z malých zkoušek (někdy doslova na jednotkách účastníků) nepotvrdila. Ostatně hydroxychlorochin se neosvědčil ani v rámci zkoušky RECOVERY (viz toto PDF). V tuto chvíli se již nedoporučuje na léčbu covidu-19 ani v USA, ani ve velké části Evropy, včetně České republiky.
Oprava: Článek v první verzi zaměnil výrazy úmrtnost a smrtnost. Za nepřenost se omlouváme.
