Neděle 27. listopadu 2022, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 27. listopadu 2022 Xenie

Proběhl první pokus o opravu DNA přímo v těle pacienta

Soukromá společnost provedla první pokus o „in vivo“ úpravu DNA, tedy o přepsání genů přímo v těle pacienta. Tím byl muž se vzácnou dědičnou chorobou. A byť ho tato léčba ani v nejlepším případě nezbaví potíží natrvalo, šlo by o symbolický úspěch pro budoucnost přístupu k dědičným nemocem.

Brian Madeux (vzadu uprostřed) před infuzí, která měla spustit „přepisování“ DNA přímo v jeho těle. | foto: AP

Dědičné choroby byly v moderní medicíně příkladem přirozené nerovnosti mezi lidmi: někteří z nás mají prostě neuvěřitelnou smůlu a narodí se s „poruchou“, kterou nelze opravit. Jak je „nemocný“ jednou na světě, v nejlepších případech si může potíže udržet od těla léky či třeba životosprávou, v nejhorších případech se dá jen doufat v lehké umírání, často navíc v raném věku. Ale základní problém v žádném případě nešlo odstranit.

To se teď mění. Od objevu skutečně účinných metod editace, tedy úpravy genetické informace v jádru buněk, před lékaři a vědci reálně vyvstala možnost dělat mnohem více a možná dokonce poruchy léčit.

Ve skutečnosti je to podstatně složitější, než se zdá, a pokrok je pomalý. Například proto, že neumíme přepsat DNA ve všech buňkách těla a protože „přepis“ není nikdy zcela přesný a bez rizika (jehož míru navíc přesně neznáme), ale v principu to možné je. Má tak patrně pravdu biolog Stanislav Mihulka, když ve svém článku napsal, že bylo jen otázkou času, než to někdo zkusí u pacienta s chorobou, od níž se jinak nedá pomoci.

První jsou nakonec odborníci financovaní biotechnologickou společností Sangamo Therapeutics z Richmondu v Kalifornii. Podle zprávy, která nevyšla tentokrát ve vědeckém časopise, ale kterou získala jako první agentura AP, zahájili 13. listopadu historicky první pokus o léčbu genetické poruchy přímo v těle lidského pacienta. A vyrazili na zatím neznámé medicínské pole.

Ten den dostal pacient Brian Madeux tříhodinovou transfúzi, ve které byla obrazně řečeno tresť biotechnologického výzkumu posledních několika desetiletí. Obsahovala malé částečky s genetickou sekvencí genu, který je jeho v těle poškozený, spolu s genetickými nástroji, které zařídí jeho vložení na správné místo v DNA. Autoři nepoužili dnes tolik populární nástroj CRISPR, který je pro svůj předpokládaný komerční potenciál předmětem netradičně vyhroceného patentového boje, ale o něco starší technologii nukleázy se zinkovými prsty (ZNF, Zinc Finger Nucleases).

Ta má také nesporně zajímavý potenciál, byť CRISPR zřejmě čeká velkolepější budoucnost. Jde o části v buňkách se přirozeně vyskytujících molekul, které jsou prostorově uspořádány tak, aby mohly „sáhnout“ na určité dané místo dědičné informace. Za svůj tvar vděčí vázaným iontům zinku, a tak přišly k názvu „zinkový prst“. Jeden zinkový prst se váže na trojici písmen genetického kódu. Pokud vědci spojili čtyři zinkové prsty, pak si zajistili, že tato „čtyřprstá ruka“ sáhne v genomu na místo, kde se nachází zcela konkrétní kombinace dvanácti písmen genetického kódu. Systém má bohužel poměrně výrazná omezení, a některé „adresy“ v DNA jsou pro něj tedy zcela nedostupné, ale v laboratořích má řadu využití.

V tomto případě do těla pacienta vstupuje „na palubě“ viru (adenoviru), který už by neměl být pro tělo nebezpečný, ale stále si zachovává své evolucí vybroušené schopnosti pronikat do jádra tělních buněk. Cílem jsou játra. Brian Madeux totiž trpí variantou tzv. Hunterovým syndromem. Jde o vzácnou genetickou poruchu, v jejímž důsledku se mu v buňkách hromadí jistá bílkovina, kterou tělo kvůli vadným genům nedokáže odbourávat (v těle se hromadí především dva mukopolysacharidy, dermatan sulfát a heparan sulfát).

To způsobuje celou řadu vážných zdravotních potíží. Od raného dětství se těmto pacientům nadbytečné bílkoviny ukládají do tváří a způsobují deformaci obličeje a zvětšuje se i řada dalších tkání včetně ledvin, jater, ale třeba i jazyka. Zasažen bývá i nervový systém, což pak vede k poškození mentálních schopností. Ti nejhůře postižení umírají obvykle ještě před dosažením, či na začátku dospělosti. Madeuxovi už je 44 let a má lehčí formu nemoci, ale už tak za sebou má více než dvacet operací a do nedávna neměl ani žádnou naději na zlepšení.

Nebude to díky opravě DNA v celém těle, to dnes není možné, jak jsme zmínili na začátku. Vědci doufají, že se jim podaří problém obejít vytvořením vhodných továren z pacientových jaterních buněk. Viry obsažené v injekci mají vložit do jádra buněk geny na výrobu chybějící bílkoviny na jiné místo v genomu, kde by pak snad měl fungovat normálně. Pokud se zhruba alespoň procento z nich podaří „nakazit“ virem a následně úspěšně dojde k vložení v něm vložených genů do jejich DNA, mělo by to pacientům minimálně výrazně ulevit.

Dočasné, byť dlouhodobé

Tedy do jisté míry. Jak je asi jasné, léčba není trvalá. I jaterní buňky totiž postupně umírají, a tak nakonec pomřou i buňky opravené. V játrech postupně zůstanou jen buňky původní, neopravené, a pacient bude tam, kde začal. Ale lékaři doufají, že jedna jediná injekce by mohla v nejlepším případě stačit na celé roky, což by byla i tak samozřejmě ohromná úleva pro pacienty.

Bohužel ne úplná. Existuje jeden extrémně důležitý orgán, ke kterému se bílkovina z jaterních továren dostane jen těžko, a tím je mozek. Mozkomíšní bariéra danou bílkovinu nepropustí, jak naznačují pokusy v laboratoři a na zvířatech, a tak se bohužel nedá čekat, že by se Madeux vyléčil úplně. Samozřejmě, naděje tu je, ale je malá.

Dobrou zprávou, alespoň tedy na papíře, je, že léčba by měla být poměrně bezpečná. Výsledky z pokusů na tkáňových kulturách a u zvířat naznačují, že by „zinkové prsty“ měly jen zcela výjimečně střihnout do DNA na špatném místě a způsobit tak nějaké druhotné škody, z nichž nejbezpečnější se zdá zvýšené riziko vzniku rakoviny. Riziko zvyšuje fakt, že do změněných buněk se zapisuje i DNA pro vytváření zinkových prstů, které se podle ní také budou vyrábět celé roky. V buňkách se tak budou po dlouhou dobu „povalovat“ nástroje pro editaci DNA.

Na druhou stranu, jde o první pokus o editaci „in vivo“ u lidí, takže stát se může i nečekané. Klinické zkoušky v sobě nesou nepochybně riziko i v případě zkoušek ověřenějších technologií. Zhruba během několika měsíců by mělo být jasné, zda se naděje naplnily. Pokud se neobjeví nečekané obtíže Sangamo chce postupně nabrat do první fáze zkoušek nabrat kolem desítky pacientů s Hunterovým syndromem.

Na jejich výsledky ale zřejmě budou čekat i další pacienti s jinými dědičnými poruchami také způsobenými poruchou v jednom jediném genu (např. hemofilie B, či fenylketonurie). Stejná technologie - byť samozřejmě po nutném vývoji - by se v principu dala použít i u nich. Ne všechny dědičné nemoci mají tak jednoduchou příčinu, ale v tomto ohledu nemůžeme než vítat každý pokrok.

Autor:
  • Nejčtenější

Chřestýši pro Ukrajinu. Protiletadlový systém vznikal původně pro JAR

Ukrajinu podporuje dodávkami zbraní celá řada zemí. V pondělí 20. listopadu oznámil francouzský ministr obrany...

Nejnebezpečnější známý ekosystém druhohor ukazuje peklo dinosauřího světa

Pokud pozdně křídové Velké vnitrozemské moře označují vědci za nejnebezpečnější vodstvo v dějinách (plné dravých...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Letadla druhé světové války opět v akci. Zkuste se s nimi vypořádat

Po měsíci přichází další kvíz v rozpoznávání letadel podle siluet. A opět je ve dvou variantách obtížnosti, byť v obou...

Kosmická loď Orion dorazila k Měsíci, příště již poletí s lidmi

Po pěti dnech dosáhla kosmická loď Orion jednoho ze svých cílů, když se přiblížila na 130 kilometrů k Měsíci. Přirozené...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zlaté, šedé i modré fajfky. Musk chystá pro Twitter „bolestivý“ systém účtů

Nový majitel sociální sítě Twitter zveřejnil novinky v systému ověřených účtů. Nově se mají dělit na několik kategorií....

Zubařka Saxana a dvě mrtvoly. Doma pořádala seance, policie ji viní z vraždy

Premium Policie zadržela dvě ženy a prověřuje, zda byly členky sekty. Obvinila je z vraždy. Jednou z žen je úspěšná dentistka,...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

USA byly pro nás symbolem svobody a blahobytu. Teď nám vhánějí slzy do očí

Premium Amerika nás naučila cestovat. Obdivovali jsme ji pro její svobodu, sílu i neomezené možnosti. Se svým manželem jsme do...

Nobelovu cena jde vědcům za stavbu molekul jako lego pomocí „click“ chemie

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2022 dostanou Američanka Carolyn R. Bertozziová, Dán Morten Meldal a Američan K. Barry...

Nejnebezpečnější známý ekosystém druhohor ukazuje peklo dinosauřího světa

Pokud pozdně křídové Velké vnitrozemské moře označují vědci za nejnebezpečnější vodstvo v dějinách (plné dravých...

Třetihorní hlavonožci sice dinosaury přežili, ale ne nadlouho

Amoniti se poprvé objevili v období prvohorního devonu, před víc než čtyřmi sty miliony let, a poslední z nich vyhynuli...

Strašila už Einsteina, nyní mají za popis kvantové provázanosti Nobelovu cenu

Laureáty Nobelovy ceny za fyziku jsou Francouz Alain Aspect, Američan John Clauser a Rakušan Anton Zeilinger. V úterý...

Toys and Stories: Děti z redakce otestovaly půjčené hračky
Toys and Stories: Děti z redakce otestovaly půjčené hračky

Také se vám stává, že vaše děti si hromadí hračky, se kterými si vůbec nehrají? Možná je čas to změnit. Naše rodiny otestovaly první on-line...

Žena vypadá jako divoženka, muži jsou jejím vzhledem fascinováni

Umělkyně, modelka i pornoherečka si říká Annuschkatz a na svém těle má tolik tetování, že už je jen málokde vidět její...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Nelituji toho, že jsem kdysi pila, říká sestra Jiřího Korna. Žila i na ulici

Yvetta Kornová (60) promluvila o alkoholismu a svěřila se, že plánuje svatbu. Známá dětská herečka a sestra zpěváka...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...