Pátek 22. ledna 2021, svátek má Slavomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 22. ledna 2021 Slavomír

Diskuse k článku

Přišla doba kvantová? Google tvrdí, že dnešní počítače jsou překonány

Tým společnosti Google tvrdí, že zcela nový typ počítačů – kvantové – v některých ohledech nenávratně překonal počítače klasické. Patrně je to pravda, a to i přesto, že kvantové počítače jsou v plenkách a výzkumný kolektiv Googlu se v práci spletl o bezmála deset tisíc let.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

M38i59r51o98s93l48a60v 67S51t57e36i64n79e60r 2546390730536

S kryotechnikou jsem pracoval léta, když jsme vyráběli pastičky na jednotlivé ionty. Takový kvantový počítač může pracovat pouze v prostředí s velmi nízkou teplotou, takže se omezí jak spontánní emise fotonů, tak i de Broglieúv pohyb.

Teoreticky jistě fascinující možnosti, realizace však v praxi velmi obtížná a jistě se nerozšíří, jako běžné počítače s dvojstavovou logikou.

Nepochybně se zde uplatní i kosmické záření jako rušení, které nelze odstínit. Problém to bude i u polovodičových struktur, které se přiblíží 10 nm a méně.

Zkrátka, kvantový počítač udržet v provozu třeba hodinu bude už problém, běžné počítače běží i roky bez dohledu.

0/0
31.10.2019 20:12
Foto

F15r89a20n48t37i94š93e26k 73O66s57t15r19ý 4295211707623

Qubity se dají realizovat i za pokojové teploty, svůj stav udrží až desítky minut. Problém je v tom, že se s těmi qubity musí taky něco dělat, aby mělo smysl je mít. Právě při tom dochází k nechtěným zásahům do kvantového stavu.

Polovodičové součástky se už dávno pod 10 nm dostaly. Momentálně jsme na 5 nm a za dva roky by se mělo přejít na 3 nm.

0/0
1.11.2019 10:25
Foto

F84i96l77i78p 22T29ř43e92b21a 6383200328896

Článek pěkný, ale pořád nevím, co se v takovém kvantovém procesoru, sakra, děje...

Jak probíhá zápis informace do nezkolabovaného qbitu, aniž by zkolaboval? A dává takhle položená otázka v QC vůbec smysl? Jak probíhá vytváření algoritmu pro kvantový počítač? Co se děje dál? Jak vypadá informace na výstupu QC, a jak se k ní dojde?

Neměl by k tomu někdo z diskutujících nějaký vhodný zdroj informací? Klidně anglicky. Moje Google-fu v tomhle žalostně selhává... I poměrně sofistikované outlety říkají v podstatě jen to, co je napsané tady v článku. :-(

0/0
31.10.2019 11:59
Foto

F97r12a24n94t90i64š48e11k 64O57s82t30r80ý 4125621427373

Způsob zápisu do qubitu záleží na konkrétní realizaci qubitu. Dvoustavových kvantových systémů je mnoho.

Klasickým hradlům odpovídají kvantová hradla, pomocí kterých se provádějí na qubitech jednotlivé operace. V tomhle se to od klasických počítačů tedy moc neliší - až tedy na to, že kvantová hradla jsou pro klasické programátory velmi exotická. Konkrétní realizace kvantových hradel opět závisí na konkrétní realizaci qubitů. Zdaleka ne u všech realizací qubitů se podařilo realizovat i nějakou slušnou sadu kvantových hradel.

Informace na výstupu je prostě výsledný stav qubitů. Jak se přečte, je opět záležitost konkrétní realizace qubitu.

Anglická wikipedie toho obsahuje o dost víc než tenhle článek. Určitě můžeš začít odtamtud:

https://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_logic_gate

https://en.wikipedia.org/wiki/Qubit

https://en.wikipedia.org/wiki/Quantum_computing

Pro pochopení toho, co se uvnitř děje, je potřeba mít základy kvantovky. To znamená, že potřebuješ i základy teoretické mechaniky. To bohužel nejsou čtení na jeden večer.

+2/0
31.10.2019 14:11
Foto

L25u92k26á75š 57K60o94h41o85u55t 7268364972849

"Klasickou logickou jedničku dělí od nuly rozdíl napětí ve výši pěti Voltů, což je za běžných okolností těžko překonatelný práh"

To by měl autor upřesnit na jaké logice to myslí... protože v CPU pokud nemá na mysli nějakou max. Pentium MMX či AMD K6-2 to asi nebude. Zkuste do logiky takového Zenu či Core iX pustit 5V... uvidíme jak dlouho to vydrží

+1/0
29.10.2019 17:44
Foto

P35a75v64e43l 19P27o64k71o69r97n36ý 2236574970192

"pokud se na počítači uvolní termín" - kdysi se univerzitám nabízel strojový čas na některých superpočítačích. Ale jako zde jste museli čekat na volný termín. Tedy buď jste to nechali běžet několik dní, nebo jste několik dní počkali a pak vám to superpočítač rychle spočítal. My to obvykle nechali běžet... Třeba i 8 hodin na ZX-spectrum...:-)

0/0
29.10.2019 13:40
Foto

F66r10a64n95t45i92š56e42k 46O17s82t19r45ý 4475221127793

Na tom se moc nezměnilo. Strojový čas takového stroje je drahý.

0/0
29.10.2019 14:04
Foto

J86a56k53u25b 68B52o25h71o52n32ě28k 8485436129967

OK, zkusím si to shrnout.

Google vytvořil sice velmí výkoný, ale prakticky nepoužitelný počítač, protože není zajištěný proti chybám.

Zajistit ho proti chybám by bylo možné, ale protože to jde jedině přesunutím výpočetního výkonu na zálohovací funkci a to ještě nelineárním způsobem (1 qubit výkonu potřebuje víc jak 1 qubit zálohy), tak by výkon prakticky použitelného kvantového počítače byl řádově nižší, než vidíme tady a vzhledem k prezentovaným číslům tak zhruba na úrovni klasického počítače a to ještě jenom v úlohách, kdy je kvantový výpočet výhodný.

Chápu to zhruba dobře?

+1/0
29.10.2019 8:56
Foto

F31r28a54n60t40i62š91e23k 92O38s57t59r10ý 4805271597673

V zásadě jo. Ale není úplně nepoužitelný. Na hraní s kvantovými výpočty je úžasný.

0/0
29.10.2019 9:04
Foto

J27a49k66u13b 81B49o23h84o92n52ě22k 8735176979447

Ne, samozřejmě jsem tím nechtěl říct, že je na nic nebo jakkoliv bagatelizovat, co posun v téhle oblasti může znamenat, jenom jsem chtěl vědět, jestli dobře chápu současný stav a způsob, jakým ho dosáhli.

0/0
29.10.2019 9:05
Foto

F19r60a89n89t85i80š49e87k 72O63s25t67r18ý 4525431537923

Docela dobře.

0/0
29.10.2019 9:09
Foto

M97i25c80h14a69e67l 86J49i27r16s94a 7930479975199

Vlastně ne, teoretická použitelnost těchto strojků je v pověstném hledání jehly v kupce, tedy spíše hoře sena. Když hledáte klíč k nějakému šifrovacímu algoritmu tak vlastně máte horu, tedy nějaké obrovské množství možných klíčů (čísel) o kterém víte že v něm je minimálně jedno,ale možná i více správných čísel, tedy jehel. No a kvantový počítač nemá ani tak za úkol najit přímo jehlu jako z té hory vytřídit vagon u kterého je vysoká pravděpodobnost, že v něm bude jehla. A pro třídění vagonu tedy jemnou práci už udělá klasický počítač.

Jinak řečeno ono to nějak zesiluje pravděpodobnost že hledaný výsledek je na jedné z hromad. a to se dá dělat i bez toho, aby každý rozhodovací proces fungoval na 100%, protože váha jedné chyby v celku nejspíš neovlivní výsledek.

+1/0
29.10.2019 10:17
Foto

F90r41a77n27t39i76š13e87k 23O40s70t50r49ý 4595571727183

To by bylo krásné, ale bohužel... Jakmile někde v průběhu výpočtu dojde k předčasnému kolapsu vlnové funkce, je to průšvih.

0/0
29.10.2019 14:06
Foto

I31v30a20n 43P52o21l24á46k 6702310735203

No hlavně se nikdo nezabývá praktickou stránkou věci. Všechno současné šifrování a jeho využití např. k bezpečné komunikaci s bankou, el.podpisu a pod. je aloženo na tom, že kvantový počítač nikdo nemá. Až bude běžnější - co s tím?

0/0
1.1.2020 11:23
Foto

S11t49a43n28i28s36l91a54v 96J73e57l53e28n 8332705236

Kvantové šifrování.

0/0
1.1.2020 23:27
Foto

J82a27n 69K20u44d65e91r30a 3376979375458

Pokud kvantový počítač pracuje paralelně, dokážeme také paralelně uložit výsledky? Pokud je mi známo všechna dosavadní úložiště jsou přizpůsobená právě lineárnímu principu dodávání dat, protože takto pracují "klasické" procesory. Jak tedy mrknutím oka uložit třeba zmíněných 250 petabajtů dat? V tom není problém?

0/0
29.10.2019 8:38
Foto

F20r12a86n56t34i91š39e51k 11O98s67t17r24ý 4695931727763

Je v tom problém. Nikam se tolik dat neukládá. Během výpočtu k nim ani nemáte přístup. Nesmíte se jich dotknout, jakýkoli pokus o zjištění stavu vede ke zničení výpočtu. (Ano, existují fígly, kterými se dá leccos obejít, ale tenhle základ je nepřekonatelný.)

0/0
29.10.2019 9:03
Foto

J90a19n 80K96u40d28e10r21a 3396539185298

Ok, takže až se kvantově dokončí úkol, nebude potřeba uložit např. 250 petabajtů "pracovních" dat. Ale něco úplně jiného, co zvládne klasický disk, nebo SSD.

+1/0
29.10.2019 9:24
Foto

F15r30a89n89t80i52š20e27k 32O60s87t80r69ý 4245251207543

Výsledkem zatím bývá jen hodně málo informace, v lepším případě desítky bitů.

0/0
29.10.2019 14:07
Foto

J49a49n 92N25ě38m27e26c 6394159916114

Jsou nějaké teoretické práce o energetické náročnosti kvantového výpočtu? Prostě jestli, až se vychytají všechny mouchy, nezjistíme, že energetická náročnost roste lieárně s výpočetním výkonem, takže na nějaké výpočty typu rozlož mi paralelně součin dvou obřích prvočísel to stejně reálně použít nepůjde.

0/0
29.10.2019 7:49
Foto

M74i26r80e82k 20G45a79j18e76r 5361716599750

Pokud vím, tak žádná hranice pro minimální energetickou náročnost není.

0/0
30.10.2019 4:03
Foto

M49i25l13a38n 21V82o24l18e54k 5709883606929

Zvlášť v souvislosti s AI mi přijde zvláštní uvažovat, že 'funkčnost výpočetního stroje' ověřím tak, že všechny výsledky spočítám, ULOŽÍM a pak je nechám ověřit jiným způsobem. Tak to asi nepůjde.

0/0
29.10.2019 6:02
Foto

F89r87a13n60t84i88š50e44k 10O51s77t77r44ý 4885151487833

Půjde to v malém, jako v tomto případě. Kdyby tam neměli ten jeden qubit vadný, bylo by IBM nahrané. Ve velkém to nepůjde. V případě kvantových počítačů zcela nutně kvůli fyzice, v případě AI nejspíš také kvůli komplexitě.

0/0
29.10.2019 9:07
Foto

M81i89c72h52a10l 35D88v15o55ř89á82k 9565139377290

Klasický bit může být buď 1, nebo 0; kvantový bit (čili qubit) může být obojí najednou.

Tahle veta me stve, pulka popularne naucnych clanku ji opakuje a druha vysvetluje, proc to je nesmyslne tvrzeni.

Ja chapu ze to je vlastne binarne vyjadrena Schrodingerova kocka (kocka je mrtva i ziva), ale superpozice neznamena prece dualita?!

Ano kocka muze byt ziva a muze byt mrtva a nez se podivame, tak to nezjistime, ale nemrva neni, stale pracujeme s pravdepodobnosti ne? A s tou pravdepodobnosti pracuji i dalsi qbity a prave diky jejich kombinaci ziskavame silnejsi (pravdepodobnejsi) nebo slabsi reseni.

Qbit nema 3 stavy, on ma nekonecne mnoztvi stavu ktere mohou jsou vyjadreny pravdepodobnosti dvou hlavnich stavu.

+1/0
28.10.2019 23:15
Foto

M89i30l57a75n 57V90o46l31e24k 5759973476359

Já jsem článek pochopil tak, že qubit má pro každou provázanost další nezávislý stav. Se zobrazenou mřížkou jsem se ale nedokázal dostat na "...úložiště o velikosti 250 petabytů. Do takového úložiště se (zjednodušeně řečeno) vejde úplný výpis všech možných stavů kvantového 53bitového čipu Sycamore". Mohl byste počet stavů té mřížky okomentovat?

0/0
29.10.2019 5:59
Foto

F92r31a77n75t33i71š79e25k 17O92s63t97r97ý 4145941157933

Jakákoli analogie s něčím z našeho světa Tě nutně dovede k šílenství, pokud s ní včas nepřestaneš.

+1/0
29.10.2019 9:05
Foto

M40i72l31a87n 57V86o23l57e56k 5469603756969

Analogie je zde snad silné slovo. Snažím se dopátrat číselného vyjádření. 253 informací mě nějak neoslní, každý registr v CPU mého počítače může nést 264 stavů. které na vyšších úrovních mohu prakticky libovolně dál spojovat, takže dostat se k takovému počtu variant, že by na jejich zápis nestačila celková kapacita všech úložišť našeho světa, je poměrně hračka. Tak bych aspoň chtěl pochopit, jak jsou ty informace v té mřížce vlastně uložené.

0/0
29.10.2019 18:20
Foto

F54r61a10n95t82i77š23e58k 83O33s21t22r96ý 4655591777523

Nejsou tam uložené ve smyslu, jak slovo "uložené" používáme. Ten systém je ve stavu, který lze popsat matematicky, ale nejde ho přirovnat k ničemu, co běžně známe. Analogie z našeho světa neexistuje. Jakýkoli pokus o ni vždy brzo skončí na tom, že se z ní nedá nic užitečného odvodit.

Qubit je zkrátka systém, jehož stav může být mixem dvou stavů. Dva provázané qubity jsou systém, který může být ve stavu, který je mixem čtyř stavů. Tři qubity jsou systém, který může být ve stavu, který je mixem osmi stavů. Atd. Matematický popis je to jediné, co máme.

Nevím, jaký počítač máš, můj počítač má v registru vždy jen jeden stav, obvykle z 2^64 možných.

0/0
30.10.2019 10:05
Foto

M95i40l37a83n 13V75o59l76e16k 5189303296869

Snažil jsem se upozornit, že metoda uložení všech kombinací vstupů / výstupů pro porovnání výpočtu s jinou metodou je většinou nereálná obecně a není to specialitou kvantových počítačů. A naopak jsem se snažil získat nějaké další informace specifické pro kvantové počítače.

253 bylo samozřejmě původně 2^53 zapsáno jako horní index.

0/0
30.10.2019 18:49
Foto

F21r14a28n62t40i63š11e24k 36O81s55t20r17ý 4605191897903

Jenže bohužel, pokud chceš simulovat chování kvantového počítače v nějakém rozumném čase, je to jediná možnost. Cenou je ta obrovská paměť.

0/0
1.11.2019 10:30
Foto

J36a45n 14V59á15c33l91a93v78í12k 3322896741569

Safra, já zrovna chtěl koupit nový procesor, tak to teda asi odložím...

+4/0
28.10.2019 19:19
Foto

J92a71n 71V28a91l58e65č11k57a 7626267236836

"Když je dokážete vzdálit a udržet přitom provázané, můžete pak působením na jednu z nich na teoreticky libovolnou vzdálenost okamžitě ovlivnit i stav částice druhé."

Prosím, nepište takovéhle věci. Informaci nadsvětelnou rychlostí přenést nemůžete. Klasické provázání měřením zrušíte okamžitě i na druhé straně, ale nepřenesete informaci, protože změřený stav je náhodný. Jakékoliv využití pro přenos informace vyžaduje nějaký kanál pohybující se nejvýše rychlostí světla. Nadsvětelná komunikace podle současných teorií není možná, tak prosím nemaťte lidi. Kvantové triky umožňují různé šílenosti, ale tohle bohužel ne.

+3/0
28.10.2019 16:25
Foto

R26i75c51h65a68r85d 78R72ů25ž68i80č87k22a 2345821373406

Představte si například, že máte dva provázané fotony, jeden ve stejné místnosti jako vy a ten druhý v jiné. Když u fotonu vedle vás změníte nějakou vlastnost (třeba tzv. spin nebo polarizaci), pak se ta samá vlastnost okamžitě zrcadlově změní i u toho druhého. Přitom vůbec nezáleží na tom, jak daleko jsou oba fotony od sebe, může to být pár centimetrů stejně jako světelných let, výsledek je vždycky stejný.

Právě tohle prapodivné chování kvantového světa dohánělo k zoufalství Alberta Einsteina, který o kvantovém provázání hovořil jako o "strašidelném působení na dálku". Ale ať si o něm slavný fyzik myslel cokoliv, faktem je, že zmíněný fenomén byl v minulosti skutečně pozorován a přesvědčivě prokázán.

Vědci z Hebrejské univerzity v izraelském Jeruzalémě ale nedávno provedli experiment, při němž bizarnost kvantové provázanosti posunuli ještě dál. Podařilo se jim provázat fotony, které spolu ve stejný čas vůbec neexistovaly. Čímž prokázali, že kvantová provázanost se nemusí omezovat jen na prostorové vzdálenosti, nýbrž že k ní dochází i v různých časech. K pokusu použili místo tradičních dvou fotonů hned čtyři.

Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/veda/kvantova-provazanost-v-case.A130830_142310_veda_mla

+1/−2
28.10.2019 19:35
Foto

J21a49n 78V87a83l47e87č67k59a 7336897786816

Jenže tak to právě není. Když máte dvě provázané částice, tak jsou v superpozici. S určitou pravděpodobností má každá částice spin takový nebo takový, ale vy nevíte jaký. Tak to změříte, čímž zkolabuje vlnová funkce. Vlnová funkce popisuje obě entanglované částice, takže v okamžiku jejího kolapsu obě získají konkrétní hodnotu spinu naráz. Ovšem kolapsem vlnové funkce zrušíte entanglement. Cokoliv následně s jednou částicí provedete nemá vliv na částici druhou. Provázání je celkem křehká záležitost, proto jsou kvantové počítače taková výzva, jak hezky vysvětluje článek. Okamžitý je kolaps vlnové funkce, ale protože výsledná hodnota je daná stochasticky a nelze přesně předvídat, nenese kolaps vlnové funkce žádnou informaci.

Můžu se mýlit, kvantová fyzika není můj obor. Pokud se mýlím, budu rád, když mě poučíte. Ale protože už jsem o tom ledacos přečetl a všechny kvalitní zdroje vždy vylučovaly FTL signalling (což je to, co vy popisujete), prosím, přikládejte k poučení odkazy na kvalitní zdroje.

+3/0
29.10.2019 1:59
Foto

F87r45a30n16t25i51š23e43k 46O20s11t40r34ý 4895831167673

Tak to Ti na Technetu lhali. Takhle to fakt není. Jan Valečka to popisuje podstatně lépe.

+2/0
29.10.2019 8:59
Foto

A75n38t69o45n22í46n 35H10o78l86í82k 1151446947105

Vsak nepisou ze se prenese informace. Pisou, ze dojde k 'ovlivneni'. A to se imho rict da.

+2/0
28.10.2019 19:35
Foto

J89a37n 32V59a80l95e81č69k93a 7936107476476

Technicky vzato se to asi říct dá. Proto jsem taky nepsal, ať nelžou, ale ať nematou, protože většina lidí nebude bloumat nad tím, jak přesně vykládat slovo ovlivnění v kontextu kvantové fyziky, a představí si okamžitý přenos informace v té či oné formě.

+1/0
29.10.2019 2:03
Foto

A63n92t62o81n10í83n 94H29o42l69í50k 1201306367385

To uz je jejich problem, clanek nic takoveho netvrdi.

0/0
29.10.2019 18:58
Foto

J68i18r97k50a 20D21v13o11ř39á13k 4195850163438

Pokud jde o článek popularizační, který má nabídnout informaci laikům, a přitom je formulován sice pravdivě ale tak, že i poučený laik má silnou tendenci to pochopit nesprávně, tak bych to jako problém článku viděl. Ano, vím že je to extrémně obtížné...

0/0
30.10.2019 23:34
Foto

P75a44v73e97l 70V16a25l14e82n30t49a 7751661297853

No ale to provázání v kvantových počítačích využívají, měřit ho tedy nemůžou ale používají nějaký jiný postup.

0/0
28.10.2019 19:41
Foto

J22a39n 53V67a23l61e95č53k89a 7366447626626

Já neříkám, že provázání neexistuje, provázání bylo ukázáno mnohokrát a jakkoliv se z našeho makroskopického pohledu může zdát podivné, zcela jistě existuje a má praktické dopady. Jen říkám, že neumožňuje přenos informace rychlostí vyšší, než rychlost světla, ačkoliv ta použitá formulace naznačuje, že ano. Být to jinde, tak po tom ani nevzdechnu, ale Technet je obvykle kvalitní, takže mě takto zavádějící informace velice mrzí.

+2/0
29.10.2019 2:07
Foto

J59a71n 24P77e60s53l 7961940514481

Škoda, doufal jsem, že se Googlu právě podařilo kvantovou bariéru vyřešit a že kvantový procesor může mít podobu stejnou jako dnešní čipy. Tohoto, byť je to nepochybně obrovský pokrok, se v domácích počítačích a telefonech asi nedočkáme :-)

0/0
28.10.2019 14:35
Foto

J23a21n 33J84á86n58o73š53í90k 2262883108581

Průkopníci kvantových počítačů jsou hlavně číňani. Ti vyvíjejí své kvantové počítače a pár let už je i testují na oběžné dráze.

0/−5
28.10.2019 12:55
Foto

F51r71a54n47t31i54š47e63k 18O52s65t41r68ý 4515871327693

Čína opravdu mohutně investuje do kvantových technologií včetně kvantových počítačů.

Ale na oběžné dráze fakt kvantové počítače netestují. Ne všechno, co má v názvu "kvantový", se týká kvantových počítačů.

+6/0
28.10.2019 13:13
Foto

D44a72n26i42e43l 38M73a47g78n46u44s 4273735624117

To, co testují Číňani na oběžné dráze, je možnost využití kvantového provázání ke komunikačním účelům. O žádné kvantové počítače nejde.

+8/0
28.10.2019 13:20
Foto

O30n51d33ř23e31j 51Z57e86m39a69n 5550904258449

Kromě toho pracují i na kvantovém radaru.

0/0
28.10.2019 13:46
Foto

P70a51v82e66l 81V25a83l25e17n43t79a 7101521187123

Často se v diskuzích pod podobnými články řeší zda se kvantová provázanost dá použít pro mezihvězdnou komunikaci. Mnoho přispěvatelů tvrdí že ne, akorát jsem nějak nepochopil, proč by to jít nemělo. Nějaké názory?

0/0
28.10.2019 12:26
Foto

O46n44d89ř63e21j 27S28e73k10e27r75a 1567426556869

Podle toho, co vím, by to jít mělo. Bohužel nevím, jestli vím všechno správně.:-(

0/−2
28.10.2019 12:33
Foto

F52r22a38n75t36i62š77e45k 57O78s84t22r18ý 4525231787433

Co si pod tím představuješ?

Instantní komunikaci? Ne, to nejde. Nic takového kvantová fyzika nenabízí.

+1/0
28.10.2019 13:13
Foto

K55a50r94e78l 90P78o97d26h95o50r65s90k35y 5819372382643

Nelze to použít pro žádnou komunikaci (nejen mezihvězdnou) prostě proto, že to žádnou informaci nenese. Provázanost sice zaručuje, že když bude na jedné straně nějaký stav, tak na druhé bude opačný, ale ten stav nelze ovlivnit, takže tím nelze nic přenést.

+4/0
28.10.2019 14:30

Poslali jste životopis a marně čekáte na reakci. Proč jiným odpovědí, ale vám ne

Premium Jak žádají o práci bílé límečky a jak ty modré? Na koho nasazují personalisté robota? A proč se zájemcům o práci z...

Malý stěhovák pro rodinu. Měřili jsme, který kombík je ten nejlepší

Premium Ve velkém testu jsme srovnali tři kompaktní kombíky, které mohou být alternativou populární octavie. Navíc nejsou tak...

Jak bude za času Vodnáře? Býci se dočkají lásky, dařit se bude Pannám

Premium Vládu na nebi si jednotlivá znamení zvěrokruhu předávají podle toho, jak do nich vstupuje Slunce, což bývá vždy kolem...