Na konci ledna nebylo jasné, zda se nový koronavirus SARS-CoV-2 začne šířit i mimo Čínu. Veškeré snahy tehdy oficiálně směřovaly k zastavení viru, jako se to v roce 2003 povedlo s virem SARS. Jenže o šest týdnů později je už evidentní, že nákaza zastavit nepůjde. Nový koronavirus už dávno není jen čínskou záležitostí. Původní naděje, že se virus podaří zcela izolovat a vymýtit, už nevypadá realisticky.
„Proč tedy dělat nějaké velké manévry?“ ozývají se hlasy nejen na sociálních sítích. „Vždyť je jedno, jestli se nakazím zítra nebo za měsíc.“ Zvláště mladší a zdraví lidé, u kterých bývá průběh onemocnění COVID-19 mírný, mohou mít pocit, že se jich opatření, karantény a mytí rukou netýká.
Pokusili jsme se tento omyl názorně demonstrovat v následujícím interaktivním grafu. Sami si v naší vizualizaci můžete vyzkoušet, že záleží na tom, na jakou dobu se stejný počet nakažených lidí rozloží. Připomínáme, že nejde o predikci ani o simulaci, ale o názornou vizuální ilustraci.
Následující interaktivní graf je pouze ilustrační.
- Není to simulace či predikce
- Není to epidemiologický model
- Neobsahuje reálná data
- Nepředpovídá, kolik lidí se nakazí koronavirem
Cílem grafu je ukázat princip rozložení infekce v čase. Můžete zde nastavit dva různé scénáře nakažlivosti a porovnat je. V pokročilém nastavení také můžete nastavit velikost populace, která virem onemocní, a hypotetickou kapacitu nemocnic.
V interaktivním grafu můžete nastavit dva scénáře nakažlivosti, velikost populace zasažené virem a také maximální kapacitu lůžek v nemocnicích. Cílem vizualizace není věrná simulace nového koronaviru, ale znázornění toho, jak záleží na průběhu šíření nemoci vzhledem ke kapacitám systému. Počítáme s tím, že přibližně pětina nakažených má těžký průběh (zdroj, zdroj) a potřebuje alespoň na několik dní do nemocnice. Na základě připomínek v diskuzi jsme upravili formulaci vysvětlení, škály a výchozí parametry interaktivního grafu. Připomínáme znovu, že nejde o simulaci nebo prognózu, ale o ilustraci principu rozložení nákazy v čase.
Jak neochromit zdravotní systém? Pomáhá izolace a testování
Představte si dva scénáře šíření viru:
- ve scénáři A necháme virus šířit „běžným způsobem“, tedy každý nemocný člověk dále nakazí přibližně dva lidi
- ve scénáři B se pomocí různých opatření podaří zpomalit šíření viru, a tím rozložit průběh v čase
Je možné, že virus postupně nakazí velké množství lidí v české a obecně ve světové populaci. I tak ale záleží na tom, jak rychle se bude šířit. A proto má smysl podnikat kroky ke zpomalení nákazy.
Index nakažlivosti viru není dán čistě biologickými faktory, výrazně ho mohou ovlivnit různá opatření na úrovni celospolečenské i individuální. U virus SARS-CoV-2 se obecně uvádí index nakažlivosti mezi 1,5 a 2,5. Během první fáze epidemie na výletní lodi Diamond Princess epidemiologické studie odhadují index nakažlivosti na zhruba 2,06 až 2,52 (střední hodnota 2,28).
Ale ve studii 391 pacientů s prokázanou nákazou v čínském městě Šen-čen, o které jsme psali na začátku týdne, lékaři zaznamenali pouze 98 případů přenosu na další lidi. Index nakažlivosti v rámci této skupiny činil pouze 0,4. Jeden pacient nakazil tedy pouze 0,4 dalšího člověka.
Epidemie koronaviru |
V praktických podmínkách to znamená, že šíření epidemie se v podstatě zastavilo - přesně to se také stalo, počet případů v oblasti v posledních týdnech klesá. My jen dodejme, že skutečná hodnota indexu nakažlivosti byla asi vyšší, protože jak sami autoři uznávají, určitě se nepodařilo zachyt všechny případy přenosu a celkový počet nakažených byl tedy téměř uričtě vyšší. Například proto, že je nemožné se stoprocentní jistotou vystopovat všechny, se kterými se nemocný dostal do kontaktu, či proto, že testy na přítomnost viru v těle pacienta nejsou naprosto spolehlivé.
Zpomalení šíření – jakkoli obtížné může být – je nyní prioritou nejenom českého ministerstva zdravotnictví. Při exponenciálním růstu počtu nakažených by totiž mohla již v řádu týdnů v nemocnicích chybět lůžka pro vážně nemocné pacienty. V českých zdravotnických zařízeních je k dispozici odhadem méně než 78 tisíc lůžek. Z toho pouze 1 139 lůžek je podle Ministerstva zdravotnictví v infekčních odděleních. Počet plicních ventilátorů (které podle zkušeností z Číny potřebuje asi 5 % nakažených) je pak ještě menší: padesát ventilátorů na infekčních odděleních a dalších 200 jinde.
Opatření mají rozložit nárůst případů, vysvětluje MUDr. Václav Šmatlák:
Nový koronavirus ostatně není jediná věc, která zdravotnictví zatěžuje. Sekundární obětí by se tak mohli stát lidé, kteří kvůli zahlcenému zdravotnictví zemřeli na něco, co by jinak rychlá pomoc lékařů dokázala vyřešit. Takže i když vás – coby například mladého člověka – nákaza koronavirem neděsí, pořád vás může ohrozit.
Je to neintuitivní, pokud se na to díváme z pohledu jednotlivce. Ale starost o zdraví nikdy nebyla individuální disciplína. Nová nákaza to dokládá hned dvakrát: globálnímu šíření se prakticky nedá zabránit, a individuální kroky nemohou fungovat bez spolupráce ostatních.
Co můžete reálně dělat proti šíření COVID-19Doporučení Světové zdravotnické organizace a českého ministerstva zdravotnictví
Dlouhodobé sledování toho, jak se virus šíří ve vašem okolí, může vést ke stresu. WHO proto doporučuje:
Víc v článku Koronavirus ve 12 bodech |
Aktualizace: Doplnili jsme počty infekčních lůžek a ventilátorů v ČR.