Projďěte si s námi důležité údaje o stavu epidemie SARS-CoV-2 v ČR podle údajů státu, přesněji Ústavu zdravotnických informací a statistiky. První snímek zachycuje celkový počet provedených testů na přítomnost viru SARS-CoV-2 v ČR od 27. ledna. Zatím jsou v součtu pouze tzv. PCR testy, které zjišťují přítomnost genetického materiálu viru ve vzorku. Ty mohou zjistit přítomnost viru v těle relativně brzy po nákaze, jsou (dnes) již citlivé a přesné, ale vyžadují laboratorní zpracování. Zatím u nás (až na naprosté výjimky) nebyly nasazeny tzv. serologické testy, které zjišťují přítomnost protilátek, tedy zda dotyčný nákazu prodělal někdy v minulosti.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Poměr počtu provedených testů a pozitivních případů (tj. lidí, kteří měli virus v těle). Na V ČR se ke 30. březnu zatím naštěstí nemění, což by mělo naznačovat, že se u nás nerozjíždí „skrytá“ epidemie.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Jiný graf, stejné veličiny jen včetně posledních výsledků z 31. března, kdy ČR poprvé provedla více než 6 000 testů.
Autor: Technet.cz, data MZČR
Procentuální poměr pozitivních testů mezi všemi provedenými. V zemích, kde má epidemie nejtížívější dopady, je poměr až 20 procent (Itálie, USA), protože laboratoře zatím stíhají testovat jen opravdu nejohroženější případ. Naopak v zemích, které dokázaly alespoň prozatím rozjezd epidemie zabrzdit, může být hodnota ještě nižší. V Jižní Koreji se pohybuje kolem 2,5 procenta, na Tachaj-wanu kolem procenta.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Graf, který shrnuje celkový počet nakažených s připojeným denními přírůstkem pacientů. Kdyby denní relativní přírůstek postupně neklesal, situace v českém zdravotnictví by se brzy stala kritickou.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Mezinárodní srovnání vybraných zemí podle procentuálních poměrů pozitivních testů mezi všemi provedenými. V zemích, kde má epidemie nejtížívější dopady, je poměr až 20 procent (Itálie). Naopak v zemích, které dokázaly alespoň prozatím rozjezd epidemie zabrzdit, může být hodnota ještě nižší. V Jižní Koreji se pohybuje kolem 2,5 procenta, na Tachaj-wanu kolem procenta.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Podíl hospitalizovaných z celkového počtu případů. Má mírně rostoucí trend, vytížení zdravotnického systému v tuto chvíli podle dalších zveřejněných údajů ovšem není nijak kritické.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Poměr pozitivních a hospitalizovaných případů. V ČR se ke 30. březnu zatím naštěstí nemění, což by mělo naznačovat, že se u nás nerozjíždí „skrytá“ epidemie.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Věková složení pacientů s prokázanou nákazou v ČR. Poměr těch nejohroženějších, tedy seniorů, se v posledních dnech zvyšuje, ale ne příliš rychle.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Věkové rozvrstvení českých pacientů s potvrzenou přítomností viru SARS-CoV-2 v těle. Nejohroženější skupinou jsou senioři, jejich podíl na celkovém množství diagnostikovaných se v posledních dnech bohužel zvyšuje.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Odhad vývoje počtu případů v ČR do konce dubna na základě odhadované nakažlivosti kolem 1,1 do poloviny dubna. Podle něj by u nás mohlo být do konce dubna zhruba 8 tisíc případů, ale rozptyl modelu (který na obrázku není znázorněný) je stále značný: může to být i přes 12 tisíc.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Odhad vývoje počtu případů v ČR do konce dubna na základě odhadované nakažlivosti kolem 1,1. V takovém případě by u nás mohlo být do konce dubna zhruba 14 tisíc případů, ale rozptyl modelu (který na obrázku není znázorněný) je stále značný: také to může být zhruba 30 tisíc.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Možné celkové počty seniorů mezi diagnostikovanými případy podle prediktivního modelu. Žlutá křivka ukazuje případ, že by podíl seniorů mezi nimi byl 40 procent, modrá scénář, kdy by senioři tvořili 20 procent nakažených. V tuto chvíli se skutečná hodnota pohybuje někde mezi oběma čísly (pod 30 procent), ale v posledních dnech se podíl seniorů zvyšuje.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Nové odhady nakažlivosti (hodnota R) epidemie SARS-CoV-2 v ČR v závislosti na přijatých opatřeních. Omezení volného pohybu osob snížilo podle dostupných údajů nakažlivost do rozmezí kolem 0,9 až 1,3. To by mohlo teoreticky znamenat, že nákazy se bude zastavovat, ale tento odhad by se měl potvrdit v následujících dnech. Všimněte si, že model počítá s velmi nízkým podílem lidí bez příznaků, pouze 10 procent. Podle některých údajů je podíl výrazně vyšší, možná až 50 procent.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Čeho dosáhla opatření? Podle modelů, který prezentoval Ladislav Dušek snížila nakažlivost nemoci o více než polovinu, na hodnotu někde mezi 0,9 až 1,3 z původních odhadovaných zhruba 2,6. Jak by v prvních dubnových dnech mělo přibývat dalších údajů, interval by se měl nadále zužovat. Model předpokládá, že v ČR jsou v tuto chvíli zhruba dva tisíce osob, které nevědí, že mají virus v těle. V tuto chvíli neexistuje způsob, jak to ověřit, pokud ovšem počty nakažených a pozitivně testovaných by v příštích dnech měly odpovídat předpovědím, dá se usuzovat, že jde o správný předpoklad.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Detail z modelu UZIS prezentovaného 1. dubna 2020, který popisuje možný vývoj epidemie COVID-19 v ČR. Na snímku můžete vidět odklon skutečně zachyceného počtu případů od předpovědi. Může se jednat o krátkodobý výkyv, nebo nový trend, to k datu publikace nebylo jasné.
Autor: Ladislav Dušek, ÚZIS, Ministerstvo zdravotnictví
Ministr Vojtěch: Česká Republika zvládá epidemii lépe než okolní země
Rozhodně nám nehrozí italský scénář, řekl Vojtěch
Vzadu zleva Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, jeho náměstek a šéf Centrálního řídícího týmu COVID-19 Roman Prymula a Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny, vystoupili 1. dubna 2020 v Praze na tiskové konferenci k průběžnému vyhodnocení vývoje onemocnění COVID-19, vlivu přijatých opatření a modelaci dalšího vývoje.
Autor: ČTK