Během běžného roku 21. století v Česku zemře nejvíce lidí na problémy se srdcem a oběhovým systémem obecně. Druhým největším „zabijákem“ jsou v České republice nádory a novotvary, nejčastěji rakovina. Letošní rok ovšem může být jiný.
Nemoc COVID-19 způsobená virem SARS-CoV-2 má potenciál zahýbat i úmrtnostními tabulkami. V době psaní tohoto článku platilo, že na COVID-19 v Česku ještě žádný pacient nezemřel. Ze zkušeností ostatních zemí ale víme, že to je otázka času. Sousední Německo třeba oficiálně varuje, že koronavirem se postupně může nakazit až 70 % obyvatel.
Samozřejmě to nemusí být 70 %, ale napřed jen třetina nebo desetina populace, pokud se povede šíření nákazy zpomalit. Předpovědět to nyní neumíme – a doporučujeme být skeptičtí vůči lidem, kteří s jistotou tvrdí, že to předpovědět umí. Namísto toho lze pracovat s různými scénáři. A právě proto jsme, inspirováni NYT, sestavili interaktivní graf. Můžete si nastavením dvou parametrů vytvořit lepší představu o tom, jak by epidemie koronaviru mohla vstoupit do českých statistik úmrtnosti.
Následující interaktivní graf je pouze ilustrační.
- Není to simulace či predikce
- Není to epidemiologický model
- Obsahuje reálná data o příčinách úmrtí v ČR z roku 2017
- Nepředpovídá, kolik lidí se nakazí koronavirem
Cílem grafu je naznačit různé hypotetické scénáře v kontextu ČR. Graf zobrazuje reálná data o počtu úmrtí za rok (2017, zdroj: ÚZIS). Dále ukazuje graf červený řádek s hypotetickým počtem úmrtí na základě vámi zvolených parametrů viru COVID-19.
Jde o značně zjednodušenou předpověď, můžete zadat jen dva parametry:
- Procento populace, které se první rok virem nakazí
- Procento nakažených, kteří nemoci podlehnou
Nejde nám o predikci ani o simulaci. Chceme dát představu toho, jak málo stačí k tomu, aby se z COVID-19 stala jedna z nejčastějších příčin úmrtí v ČR.
Zdroj dat: WHO (data za rok 2016)
V interaktivním grafu můžete nastavit:
- procento nakažené populace (tedy procento obyvatel Česka, kteří se během roku novým koronavirem nakazí)
- smrtnost, tedy počet lidí, kteří následkům této nákazy podlehnou
Úmrtnost samozřejmě souvisí s věkem, a s tím se mění i struktura příčin úmrtí. Zatímco mladí lidé nejčastěji umírají na různá poranění, od 40. roku nahoru nejvíce lidí zemře na rakovinu a teprve od 70. roku výše umírá nejvíce lidí na kardiovaskulární onemocnění.
Také COVID-19, podle toho, co víme z Číny nebo Itálie, napadá a zabíjí lidi různého věku různou intenzitou. Zatímco dětem se tato nemoc téměř úplně vyhýbá, většina úmrtí je u lidí nad 70 let. Proto je ilustrativní i pohled na tabulku, kde dáváme vámi nastavený hypotetický scénář do kontextu příčin úmrtí podle věkových kategorií.
zobrazit všechny příčinyPřipravené jsou pro vás dvě varianty přepočítávání. Výchozí je založena na údajích z čínského Wu-chanu.Nástroj si také můžete přepnout tak, aby se údaje zobrazovaly podle dat z Itálie. Rozdíly v počtu zemřelých v dané věkové skupině jsou poměrně značné.
Nebudeme příliš spekulovat o příčinách rozdílů. Svou roli může hrát ovšem věková struktura populace, a v tomto ohledu je Česká republika zhruba mezi Čínou a Itálií.
Proč takové mantinely a kolik mám dosadit?
Byť znovu musíme upozornit, že náš nástroj neslouží k vytváření predikcí průběhu současné pandemie, má smysl pokusit si přiblížit alespoň zhruba, jaký rozsah by podle současných informací a odhadů mohla mít. Jak krajní pro naši simulaci jsme tedy zvolili hodnoty, které zhruba odpovídají dosavadním informacím o závažnosti COVID-19. A jaké hodnoty do něj nejspíše dosadit?
1. Podíl úmrtí
Všemi sledovaná hodnota je v první řadě podíl nemocných, kteří zemřou, tedy smrtnost nemoci. Studie týmu z London Imperial College, které se alespoň v médiích přikládá velký vliv na změně přístupu britské vlády, vychází z odhadu, že celková úmrtnost na nemoc COVID-19 by měla být někde mezi 0,4 až 1,4 %, střední hodnota je kolem 0,9 %.
Údaje z místa prvního masového výskytu epidemie zhruba tuto hodnotu potvrzují. Nová studie, která vyšla 19. března v časopise Nature Medicine, dochází k odhadu, že smrtnost u pacientů s příznaky nemoci se pohybovala kolem 1,4 %, přesněji řečeno někde v intervalu mezi 0,9 až 2,1 %. Studie je ohraničena koncem února, jde tedy o uzavřený soubor pacientů, kteří už nemoc prodělali, mají ji za sebou a měla by poskytovat ucelený obraz smrtnosti (zajímavé je i to, že to je v situaci, kdy je zdravotnictví výrazně přetíženo). Její nevýhodou - ovšem to je problém obecný - je, že nepočítá s pacienty, u kterých se příznaky neprojevily.
Dva pojmy, které by se v pandemii neměly pléstÚmrtnost popisuje, jak často dochází k úmrtí na určitou nemoc v populaci. Smrtnost pak jaká část ze všech nemocných, kteří trpí určitou nemocí, na ni zemře. Pro ilustraci můžeme použít třeba tetanus, který má vysokou smrtnost až kolem 50 % - polovina nakažených tedy zemře. Ale má minimální úmrtnost, protože nakažených je málo. Naproti tomu chřipka má v evropských podmínkách velmi malou smrtnost - zhruba 0,1 procenta, ale chřipkový virus se každou sezonu dostane k velké části obyvatel, například třetiny. A tak chřipka každým rokem přispěje v České republice řádově ke smrti tisícovek lidí. Jak uvidíme dále, v případě zcela nových patogenů se množiny nakažených a celkového počtu obyvatele nemusí lišit, i tak rozhodně nejsou zcela totožné. |
Ve skutečnosti tedy celková smrtnost bude ještě nižší. Tomu nasvědčuje i případ Jižní Koreje, která provedla velké množství testů. Celkový počet zaznamenaných případů je ke 20. březnu zhruba 8 500, na nemoc ke stejnému dni zemřelo 91 lidí.
Teď zbývá ještě vysvětlit, proč je poslední věta minulého odstavce zavádějící.
Problém zpoždění
Testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 v Jižní Koreji
Jižní Korea má k dnešnímu dni sice 8 500 potvrzených případů, ale většina z nich je stále aktivních - lidé jsou stále nemocní. Správně bychom smrtnost měli počítat pouze z případů uzavřených, jako to dělali autoři výše zmíněné studie na údajích z Wu-chanu. Těch byly ovšem ke stejnému dni pouze zhruba dva tisíce. Když přesné číslo vydělíme počtem zemřelých, zjistíme, že dosavadní smrtnost u uzavřených případů v Jižní Koreji je 4,47 procenta - tedy třikrát více než byla odhadovaná střední hodnota pro nejtemnější období ve Wu-chanu.
Dá se celkem oprávněně očekávat, že toto číslo velmi výrazně klesne. Jižní Koreji se alespoň prozatím podařilo zastavit exponenciální růst případů. Zatím se nezdá, že by zemi hrozilo přetížení zdravotnictví a téměř všem pacientům by se tedy mohlo dostat maximální možné péče. Pro jak velkou část i to bude málo, v tuto chvíli ovšem není jasné.
Pro odhad celkového možného počtu obětí jsou tedy průběžné údaje velmi často zavádějící. Země prochází sice obvykle velmi podobným vývojem, pohybují se na podobné epidemiologické křivce, ovšem v jednu chvíli jsou každá v jiném bodě. Ke dni vzniku článku, tedy 20. březnu, je Čína napřed proti zbytku světa, Itálie (snad) na vrcholu. Česká republika před ním.
S tím se mění i smrtnost. Podívejme se na počet uzavřených případů nemoci COVID-19 v Číně, který zachycuje podíl uzdravených versus zemřelých. Jak je patrné, tento poměr se v průběhu epidemie mění, smrtnost klesá. U epidemií je to obecný jev. (Graf je z webu worldofmeters.info, který zpracovává primárně údaje z WHO a národních agentur.)
Smrtnost u nemocných s COVID-19 v Číně do 19. března 2020. Na grafu jsou pouze uzavřené případy, tedy jen ty, kdy už nemocný nemá v těle stopy viru, či na nemoc zemřel.
Naproti tomu Itálie je ve zcela jiné fázi. Z uzavřených případů jich k 19. březnu více než 40 procent skončilo smrtí pacienta.
Smrtnost u nemocných s COVID-19 v Itálii do 19. března 2020. Na grafu jsou pouze uzavřené případy, tedy jen ty, kdy už nemocný nemá v těle stopy viru, či na nemoc zemřel.
Dodejme, že výsledek ovlivňují i jiné faktory, v první řadě počet provedených testů - pokud se tedy provádí především u hospitalizovaných pacientů, bude poměr jiný než v případě nějaké plošnější formy testování (v takovém případě spojeného s ověřováním přítomnosti viru v těle pacienta po uplynutí několika týdnů, aby mohl být prohlášen za zdravého).
Pacient s chorobou COVID-19 na jednotce intenzivní péče v italské nemocnici (19. března 2020)
V každém případě dosavadní údaje naznačují, že celková smrtnost na COVID-19 by se v průběhu celé epidemie měla pohybovat v nízkých jednotkách procent. Proto je náš nástroj omezen shora tříprocentní smrtností. Vyšší hodnota by už tak byla pouze velmi přibližná a výsledky posouvala za hranice pravděpodobného.
2. Počet nakažených
Druhým klíčovým údajem v naší simulaci je procento nakažených z celkového počtu obyvatel. I když je SARS-CoV-2 zcela nový patogen a zcela imunní proti němu není zřejmě téměř nikdo (nějaká výjimka se asi mezi sedmi miliardami najde), ani v takové zcela naivní populaci se nenakazí úplně všichni. Mimochodem, naše předchozí ilustrační interaktivní grafika pro zjednodušení uvažovala jen nakažené. Další připomenutí, že jde o přiblížení principu a povahy rizika, ne přesné modely či projekce.
O mnoho méně než sto procent nakažených ovšem být nemusí. Již zmiňovaný epidemiologický model z Imperial College například počítá s indexem nakažlivosti (R0) 2,4 (index udává, kolik nemocný člověk nakazí v průměru dalších lidí). Model dospěl k závěru, že v případě, že by se index nakažlivosti nezměnil - tedy vláda nepřijala žádné opatření, a lidé nezměnili své chování - v nejhorším případě by mohl virus zasáhnout až 81 procent britské populace. Což by pak vzhledem k věkovému rozložení obyvatelstva vedlo ke zhruba půl milionu úmrtí.
To je zhruba horní hranice odhadů, které jsou dnes obecně řečeno velmi nepřesné, a pohybují se někde mezi 20 až zhruba 70 procenty obyvatel světa. Závisí totiž na příliš velké řadě proměnlivých faktorů, především tedy přijatých opatřeních a změnách chování. Index nakažlivosti vyjadřuje potenciál viru, změna okolností změní i toto číslo.
U viru SARS-CoV-2 se obecně uvádí index nakažlivosti za běžných okolností (tj. bez přijetí mimořádných opatření) mezi 2 a 3. Londýnský odhad je tedy zhruba střední hodnota. Během první fáze epidemie na výletní lodi Diamond Princess epidemiologické studie odhadují index nakažlivosti na zhruba 2,06 až 2,52 (střední hodnota 2,28).
V případě důsledné izolace pacientů index nakažlivosti rychle spadne po 1. Připomeneme i námi již zmiňovaný příklad studie zhruba 400 pacientů z čínského města Šen-čen, ve kterém díky opatřením byl index nakažlivosti pouze 0,4. Růst epidemie se tedy zcela zastavil, pacientů pouze ubývalo (byť 0,4 je možná podhodnocené číslo, protože lékaři nejspíše nezachytili všechny kontakty nemocných).
I pokud se sníží tempo šíření nemoci, stále platí, že téměř nikdo z nás se proti němu nedokáže účinně bránit. Celkový počet nakažených tedy bude zřejmě vysoký i v případě, že se podaří epidemii zbrzdit a počet nakažených snižovat. Autoři práce z Nature Medicine, kteří zkoumali průběh epidemie ve Wu-chanu, dospěli k závěru, že ani velmi tvrdá a restriktivní omezení pohybu nezabrání tomu, aby se „nenakazila alespoň polovina obyvatel“. Samozřejmě, pomůže rozložit nákazy v čase, aby se předešlo úmrtím, která by s sebou nevyhnutelně přineslo přirozené rychlé šíření nemoci.
Epidemii by měl zastavit nástup stádní imunity. Pokud bude platit, že imunitní systém vyléčených se ubrání další infekci novým koronavirem, při dostatečném množství lidí s minulou infekcí se ta nakonec přestane šířit, či se alespoň výrazně sníží pravděpodobnost rychlého šíření nemoci.
Zdravotníci převážejí nakaženého koronavirem typu 2019-nCoV na izolaci wu-chanské nemocnice Chuo-šen-šan. (9. února 2020)
K tomu máme ovšem daleko, protože poměr odolných jedinců musí být dosti vysoký. Přesné odhady v této situaci nemáme k dispozici, závisí znovu na indexu nakažlivosti, který stále neznáme přesně. S největší pravděpodobností bude někdy v intervalu mezi 40 a 70 procenty celkové populace. Při indexu nakažlivosti kolem 3 bychom se pohybovali na horní hranici intervalu, při hodnotě nakažlivosti kolem 2 pak na hranici spodní.
Jediné místo na světě, kde by mohl být počet imunních dostatečně vysoký, je snad tedy čínský Wu-chan. Až vývoj příštích dní ovšem ukáže, zda je to pravda. Až v příštích dnech a týdnech se ukáže, zda se nemoc i do těchto oblastí nevrátí s tím, jak se ruší a budou rušit restriktivní opatření omezující její šíření.
Čísla o počtu nakažených nebo o počtu úmrtí v Itálii i jinde ve světě mohou znít abstraktně a vzdáleně. Doufáme, že i tento nástroj může pomoci pochopit, jaké dopady může nová nákaza mít na Česko. A že i mezi mladšími lidmi by se COVID-19 bohužel mohl umístit mezi ostatními příčinami úmrtí celkem vysoko.
Co můžete reálně dělat proti šíření COVID-19Doporučení Světové zdravotnické organizace a českého ministerstva zdravotnictví
Dlouhodobé sledování toho, jak se virus šíří ve vašem okolí, může vést ke stresu. WHO proto doporučuje:
Více informací na stránkách ministerstva zdravotnictví věnovaných koronaviru. V případě konkrétních dotazů využijte informační linky Státního zdravotnického ústavu 724810106, 725191367, 725191370 nebo linku 1212. |
Aktualizace: Opravili jsme špatně čitelný vzhled grafu v některých prohlížečích na základě připomínek v diskuzi.
