Během prvního říjnového týdne se Česká republika dostala na přední místo světových statistik v počtu odhalených případů nákazy na počet obyvatel. A zatím se na něm velmi pevně drží.
Česko má za sedm dní od 16. do 23. října naprosto nejvyšší počet nových případů v přepočtu na počet obyvatel, jak ukazují údaje ECDC, které je sbírá od členských států včetně ČR. Jak vidíte, Česku náleží první příčka s významným odstupem od dalších států.
stát | případů za týden na milion obyvatel |
---|---|
Česko | 7343,893782 |
Belgie | 4737,018026 |
Arménie | 4006,453602 |
Slovinsko | 3745,960898 |
Nizozemsko | 3495,048623 |
Švýcarsko | 3405,220675 |
Francie | 3078,587143 |
Španělsko | 2334,445319 |
Argentina | 2317,048593 |
Gruzie | 2310,620447 |
Slovensko | 2130,294155 |
Spojené království | 2126,738815 |
Chorvatsko | 1975,346925 |
Polsko | 1862,121773 |
Zdroj dat: ECDC (zařazeny pouze země nad milion obyvatel)
Ještě smutnější – ale bohužel zcela očekávatelná – je i pozice České republiky na dalším žebříčku. Nově vévodí i seznamu zemí s nejvyšším počtem covid-19 úmrtí na počet obyvatel. Zatímco ještě v září se premiér Andrej Babiš mohl na Twitteru chlubit nízkým počtem úmrtí, nyní je situace jiná. Česko v týdenních číslech přeskočilo Argentinu a má nyní další nezáviděníhodné prvenství.
stát | úmrtí za týden na milion obyvatel |
---|---|
Česká republika | 64,60 |
Argentina | 58,40 |
Arménie | 30,09 |
Makedonie | 29,85 |
Maďarsko | 28,75 |
Moldavská republika | 26,22 |
Bosna a Hercegovina | 25,75 |
Rumunsko | 25,55 |
Írán | 25,51 |
Kolumbie | 23,56 |
Tunisko | 23,26 |
Belgie | 22,96 |
Izrael | 22,07 |
Španělsko | 20,82 |
Zdroj dat: ECDC (zařazeny pouze země nad milion obyvatel)
Není to přitom tím, že by Česko v nějaké unikátní míře testovalo, byť ve světové konkurenci se neztratíme. Na počet obyvatel provádíme zhruba stejně testů jako Spojené státy, v průměru tedy v posledních týdnech kolem 3 000 na milion obyvatel. V Česku se tedy provádí průměrně cca 30 tisíc testů denně, v USA 1,1 milionu denně.
Není překvapivé, že v Evropě se najde vícero států, které testují více. Na špici jsou Dánsko či Belgie, které testují přibližně dvakrát tak intenzivně než Česko. Výsledky ovšem nemají podobné, Dánsko má k 22. říjnu na počet obyvatel zhruba desetkrát méně případů než Česko. Belgie má velmi podobná čísla jako Česko. A protože testuje více a data hlásí s větším zpožděním než ČR (proto ten pokles na konci), je dosti pravděpodobné, že v počtu nově zachycených případů nákazy Česko v příštích dnech předstihne.
datum | počet nových případů/milion obyvatel | ||
---|---|---|---|
Česká republika | Dánsko | Belgie | |
19.9. | 174.55 | 65.58 | 125.22 |
20.9. | 176.54 | 65.58 | 127.23 |
21.9. | 183.17 | 87.82 | 133.25 |
22.9. | 192.91 | 91.48 | 138.86 |
23.9. | 195.21 | 94.37 | 140.82 |
24.9. | 192.33 | 87.82 | 141.38 |
25.9. | 203.65 | 93.4 | 140.29 |
26.9. | 202.73 | 108.83 | 140.92 |
27.9. | 207.72 | 119.4 | 141.9 |
28.9. | 204.5 | 93.45 | 149.19 |
29.9. | 198.63 | 91.36 | 160.64 |
30.9. | 181.99 | 90.76 | 175.06 |
1.10. | 214.81 | 86.74 | 195.35 |
2.10. | 226.33 | 83.2 | 221.77 |
3.10. | 234.15 | 77 | 231.4 |
4.10. | 241.43 | 75.85 | 237.65 |
5.10. | 266.23 | 74.41 | 268.75 |
6.10. | 299.99 | 72.66 | 302.78 |
7.10. | 357.64 | 67.6 | 347.55 |
8.10. | 358.47 | 68.8 | 387.55 |
9.10. | 423.68 | 67.45 | 438.69 |
10.10. | 451.8 | 69.3 | 471.38 |
11.10. | 468.87 | 68.35 | 488.66 |
12.10. | 484.98 | 68.65 | 544.88 |
13.10. | 537.32 | 67.85 | 631.28 |
14.10. | 594.2 | 71.86 | 699.7 |
15.10. | 652.67 | 71.46 | 762.68 |
16.10. | 686.28 | 69.87 | 827.96 |
17.10. | 741.5 | 71.27 | 869.98 |
18.10. | 767.94 | 74.03 | 893.49 |
19.10. | 818.88 | 75.6 | 950.75 |
20.10. | 868.36 | 81.56 | 987.03 |
21.10. | 941.75 | 85 | 954.88 |
22.10. | 1001.67 | 93.23 | 846.17 |
23.10. | 1057.89 | 104.22 | 683.12 |
Samotný počet testů tedy rozhodně česká čísla nevysvětluje. Ostatně, počty testů samy o sobě nejsou rozhodující ukazatel zvládání pandemie. Testování je pouze jeden díl skládačky. Proto je na samém konci tabulky o počtu testů na počet obyvatel jeden z premiantů této pandemie, Tchaj-wan. Ten široce testovat nemusí, protože udržel šíření nákazy pod kontrolou.
Česko je na samé špici i v další statistice týkající se testování, a to v poměru pozitivních testů mezi všemi provedenými. V tuto chvíli máme druhý nejvyšší týdenní průměr poměru pozitivních testů za Mexikem. V Mexiku je pozitivních 29,5 procenta testů, v ČR je to v týdenním průměru zhruba 26,8 procenta.
Testujeme hodně, ale nákaza je v Česku tak rozšířená, že to pořád nestačí. Svědčí o tom vysoký podíl pozitivních testů.
Dohromady s celkovým počtem provedených testů to jasně naznačuje, že v tuto chvíli jsou nakaženy virem SARS-CoV-2 řádově stovky tisíc Čechů. Nejméně alespoň oněch zhruba 130 tisíc „aktivních případů“, nejspíše ovšem několikanásobně více.
Jinak řečeno, jsme výjimeční tím, že sice zdatně testujeme, ale nákaza je u nás tak rozšířená, že na ni ve světovém měřítku nadprůměrný testovací výkon ani zdaleka nestačí. V podstatě jsme v tuto chvíli na světě v unikátním postaveni. Uvidíme, zda se k nám jiné státy brzy přidají, či nikoliv. V náš neprospěch hraje to, že jsme poměrně malý stát, takže každá epidemická vlna projde rychleji než např. v USA.
Proč nepočítáme Andorru nebo Vatikán?Na předních místech je spolu s Českem i Andorra. Ta má ovšem velikost krajského města, má necelých 80 tisíc obyvatel. Podobné malé státy pod milion obyvatel se tak do podobných mezinárodních statistik nezahrnují. Zrádnost statistik na tak malých číslech, jaká máme z Andorry, je značná. V údajích z tohoto státu jsou jasně vidět „skoky“ v řadě údajů, které způsobí prakticky každý jednotlivý případ úmrtí. Proto jsou statistiky malých států tak ošemetné. K posunu Andorry či řekněme Vatikánu na čelo světových statistik úmrtí v přepočtu na obyvatele může stačit jen velmi málo. Ovšem těžko to bude například „tragická dopravní nehoda“, jak článek chybně uváděl. Metody hlášení úmrtí do statistik covid-19 nejsou sice na světě ještě jednotné, ale postupně se sjednodují a podobné případy se do nich prakticky nikdy neuvádí. Jako příklad uvádíme českou metodika započítávání úmrtí, která vychází z mezinárodních doporučení: "Nejsou zde zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby) nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které s COVID-19 vůbec nesouvisí." Zobrazit více Sbalit |
I když někteří „koronaskeptici“ pochybovali, počty nakažených se také začínají projevovat v počtu lidí, kteří zemřeli s pozitivním testem.
Úmrtí bude ještě více, čísla stále rostou
Mezi pozitivním testem a zdravotními následky nákazy vždy musí uplynout nějaká doba. V Česku se průměrná doba od testu k úmrtí pohybuje během podzimu mezi 10 až 15 dny. Není tedy divu, že po vysokých číslech pozitivně testovaných přichází i vysoké počty úmrtí.
Zároveň je jasné, že počty mrtvých v nejbližší době i nadále porostou. Stejně jako v září bylo pochopitelné, že porostou v říjnu. „Když jde nahoru křivka zachycených případů infekce, křivka úmrtí ji obvykle následuje.“ V jistém slova smyslu jsou ta úmrtí funkcí nákazy.
Jak velké škody si nákaza v posledních týdnech vyžádala, to nelze říci. Budeme si muset počkat na údaje o celkovém počtu úmrtí za podzim. Z nich se následky budou určovat mnohem lépe než ze současných statistik „úmrtí s covid-19“.
Rozhodně se ovšem nedá předpokládat, že skutečný počet úmrtí bude nižší. Údaje ze států zasažených na jaře silněji ukazují, že skutečné počty tzv. nadúmrtí jsou obvykle vyšší než počty lidí, kteří zemřeli s diagnostikovanou chorobou. Například v USA byl podle CDC celkový počet nadúmrtí cca 300 tisíc, pozitivně testovaných z nich bylo ovšem cca 216 tisíc.
Podobné to bylo i v těžce postižených evropských státech. V Itálii, Velké Británii, Španělsku i Francii byl celkový počet nadúmrtí vyšší než počty obětí covid-19 podle statistik (statistiky dobře shrnuje tato práce vydaná v časopise Nature).
Jaké situace jsou rizikové?Ověřte si to v naší interaktivní kalkulačce |
Údaj o celkovém počtu nadúmrtí je neostrý a nejistý, nikdo nemůže vědět přesně, kolik lidí by zemřelo, kdyby nebylo covidu. Zdá se ovšem, že během epidemie zemřelo „navíc“ řádově o několik desítek tisíc lidí více, než kolik zemřelo s nákazou. Možných příčin je řada: velmi často mohlo jít o lidi, kteří prostě nebyli otestování, částečně důsledky zanedbané zdravotní péče, někdy třeba druhotné následky infekce, někteří se pak mohli stát obětí socio-ekonomických dopadů pandemie.
V ČR jsme zatím nic takového nepozorovali. Během jarního lockdownu počty úmrtí nijak nevybočily z běžného pásma a pohybují se v něm i nadále. Jak to bude během podzimní epidemie, uvidíme až při zpětném pohledu.
Nyní jsou kvůli čelní pozici na Česko upřeny zraky celého světa. Situace je v ČR vážná bez ohledu na to, jak si vedou ostatní státy, stačí se podívat na zaplňující se nemocnice. Ale srovnání se světem je významná připomínka toho, že Česko si nemůže nalhávat, jak epidemii zvládá. Naopak, stalo se mezinárodním příkladem toho, jak vypadá pozdní reakce na exponenciální růst epidemie.
Aktualizace: V článku jsme opravili špatně uvedený příklad úmrtí (v boxíku o malých státech). Čtenářům se za omyl omlouváme.