Vědec zkazil radost utopistům: Dožijete se nanejvýš 115 let

aktualizováno  13:49
Může se věk lidí neustále zvyšovat? Na základě statistické analýzy se vědci domnívají, že existuje horní limit, který lidé prakticky nemohou překonat. A tento limit je nižší, než se domnívají optimisté.

Vědci se domnívají, že lidé se nemohou běžně dožívat věku vyššího než 115 let. | foto: montáž: Pavel Kasík - Technet.czProfimedia.cz

Jak lidé stárnou, umírá jich čím dále více. Ale pro hydry - malé ve vodě žijící žahavce patřící mezi nezmary - tohle banální pozorování neplatí. Když hydry zavřete do akvária, budou odumírat pravidelným tempem. Zdá se, že nestárnou, a ještě po 1 400 letech by v akváriu mohlo žít pět procent původně nasazených malých tvorečků.

Nesmrtelnost?

Někteří vědci naopak věří, že se dočkají nesmrtelnosti

V případě, že se potvrdí utopistické předpovědi futuristů o singularitě, budou prý lidé moci nahrát svůj mozek do počítače a překonat dosavadní limity.

Samozřejmě je možné, že ve skutečnosti třeba po sto letech všechny pomřou na sešlost věkem - nikdo totiž tak dlouhý experiment v praxi neprovedl. Zato bezpečně víme, že kdybychom podobný experiment dělali s lidmi (třeba na opuštěném místě namísto akvária), tak určitě nemůžeme čekat, že bychom po 1 400 letech našli na živu jediného z „pokusných králíků“. Ale troufli byste si odhadnout, jak dlouho by mohli lidé vydržet nejdéle?

Nevíme, kolik byste řekli vy, ale pánové Xiao Dong, Brandon Milholland a Jan Vijg z Albert Einstein College v New Yorku by si zřejmě vsadili, že to bude maximálně 125 let, plus minus nějaký ten rok. Tito tři odborníci na genetiku totiž v časopise Nature nedávno vydali článek, ve kterém oznamují, že možná narazili v demografických údajích na „horní limit“ délky lidského života.

Průměrná délka života se ve 20. století zvyšovala především díky snížení dětské úmrtnosti. Ale ve druhé polovině 20. století už se začal projevovat i jiný trend, totiž snižování úmrtnosti u starších lidí. Všichni samozřejmě nakonec umřeme, tento výraz jen znamená, že se snížilo procento umírajících čtyřicátníků či padesátníků, a tak se jich více stalo šedesátníky či sedmdesátníky. Zároveň přibývalo (i proporcionálně i absolutně) těch, kteří žili do 100 nebo 110 let.

„Je velmi pravděpodobné, že jsme dosáhli maximálního věku. Lidé se nikdy nebudou běžně dožívat více než 115 let.“

Millholand, Dong a Vijg si ovšem při analýze všimli, že počet těchto velmi starých lidí neroste neustále. Zhruba kolem roku 1980 se zastavil a od té doby se nezvyšuje, byť průměrný věk dožití obecně stále roste (i ve vyspělých státech, třeba na jihu USA, se najdou výjimky, ale zatím jsou to opravdu výjimky). Od té doby se zhruba zastavil, a statisticky řečeno tak platí, že i ti nejstarší mezi námi jen zcela výjimečně překročí hranici 115 let - a za posledních zhruba třicet let takových lidí v podstatě nepřibylo.

Každoroční maximální rok hlášeného úmrtí (a) ukazuje, že až na výjimky tato maxima nepřesáhnout 115 let. Zatímco v minulosti byl trend stoupající, nyní již nestoupá. Podobný trend je i u druhé, třetí, čtvrté a páté nejvyšší hodnoty (b). Průměrný dožitý věk lidí starších 110 let se dlouhodobě pohybuje mezi 110,5 a 111,5 lety (c).

Z údajů se zdá na pohled pravděpodobné, že lidský organismus v tomto věku narazí na strop svých možností. Hranice je samozřejmě pružná (absolutní věkový rekord je 122 let), ale zdá se, že existuje.

Proč?

Autoři připouštějí, že by výsledek mohl být daný jednoduše náhodou - extrémně vysokého věku kolem 110 let se dožívá jen velmi málo lidí, takže na tyto údaje není úplně spolehnutí. Studie používá databázi několika desítek států, ve kterých po dobu sledování žily miliardy lidí, přesto se lidí starších 110 let našlo jen 600.

Trend stoupajícího očekávaného věku dožití (a), růst se ale zpomaluje u lidí nad 100 let (b), dlouhodobě pak tento růst rapidně klesá (c) a přehled za posledních sto let (d) ukazuje, ve které věkové skupině docházelo k největšímu nárůstu v čase. Zdá se, píší autoři studie, že tato křivka přestala stoupat.

Rozhodně není vyloučeno, že shodou okolností to v tuto chvíli vypadá, jako by jich nepřibývalo, a za 20 let - až přibudou nové údaje - se trend změní a věkových rekordmanů bude zase přibývat. Výkyvy jedním či druhým směrem nejsou výjimečné, když je sledovaná skupina malá. Na druhou stranu autoři práce provedli různé statistické testy a nic „podezřelého“ neobjevili. Není to absolutní důkaz, ale pravděpodobnost vysvětlení pouze náhodným výkyvem to přece jen o něco snižuje.

Vědci analyzovali data z desítek zemí včetně České republiky

Pokud by tedy nešlo jen o jeden z těch případů, kdy nás data svádí na falešnou stopu dočasným rozmarem, vysvětlení musí ležet v naší biologii. Studie je čistě statistická - biologie, kde je nutné příčiny hledat, leží mimo oblast jejího zájmu. Evoluční teorie říká, že délka života organismu je pro evoluci od jisté chvíle v podstatě irelevantní (v evoluci mezi sebou soupeří geny, nikoliv jednotlivci, říká dnes nejuznávanější teorie britského biologa Richarda Dawkinse). U organismů, které se jako my rozmnožují sexuálně, v podstatě závisí jen na tom, aby si našly partnery, předaly své geny následující generaci a případně zvýšily naději na přežití péčí o mladé.

To znamená, že evoluce preferuje především ty geny, které zvyšují pravděpodobnost na zplození potomstva, a je jí jedno, jestli časem způsobí v organismu nějaké škody, či ho přímo přivedou předčasně do hrobu. A tak samci (nejen u lidí kratší dobu žijící pohlaví) nesou mimo jiné geny, které zvyšují šanci v boji s dalšími samci, ale mohou třeba zvyšovat v důsledku náchylnost k určitým druhům rakoviny či odvahu riskovat život - a to i nesmyslně.

Dlouhověkost tedy nedává z hlediska přírody žádný velký smysl, a nemá tedy smysl, aby se vyvíjely znaky, které by ji podporovaly. To je zřejmě ten důvod, proč naše orgány jako třeba srdce, ledviny a další fungují se zvyšujícím se stářím stále hůře (s nižší účinností), až nakonec i v tom nejlepším případě nefungují dost dobře na to, abychom mohli žít déle.

V roce 2015 zemřela Japonka Misao Okawaová, tehdy zřejmě nejstarší žena světa. Bylo jí 117 let:

1. dubna 2015

Půjde to dál?

Z předchozích řádek je asi jasné, že existence nějaké maximální možné délky života je obecně přijímaná a uznávaná, byť málokdo se zabýval tím, kde přesně by mohla ležet. Zato si ovšem můžeme říci, že s rozvojem biologie v posledních letech a desetiletích čím dál lépe poznáváme, co přesně ji určuje a jak bychom ji mohli posunout dále.

Aby bylo zcela jasno: o stárnutí se toho velmi mnoho neví. Je to evidentně hodně komplikovaný proces, který nemá žádnou jednu jednoduchou příčinu (bohužel neexistují žádné „geny stáří“, které by stačilo jen vymazat z DNA...). Ale objevují se zajímavé náznaky toho, že do jisté míry bychom přece jen výkonnost našeho organismu ovlivnit mohli.

Například se zdá, že krev mladších zvířat zlepšuje tělesný stav starších zvířat, což je výsledek, který už povzbudil i v současnosti probíhající experiment na lidech. Snad ještě zajímavější (protože jde více k jádru věci) byl jiný pokus, ve kterém biologové dokázali těla myší ve vyšším věku zbavit velké části zestárlých buněk (geneticky je upravili tak, aby jejich buňky při překročení jistého prahu stárnutí spáchaly „řízenou sebevraždu“), a tím jim poměrně výrazně prodloužili život. Medián délky dožití stoupl o 25 procent. (Medián je statistická hodnota, která rozděluje soubor přesně na polovinu - tedy polovina čísel leží nad ní, druhá polovina pod ní. Což není totéž jako průměr, jak je asi jasné.)

Nikdo samozřejmě nemůže říci, že by „lék na stárnutí“ byl na dohled, že bychom věděli, jak na něj. Ale některé směry dalšího postupu se rýsují. A je poměrně potěšitelné, že v poslední době se větší pozornost věnuje otázce zlepšení života ve stáří než jeho protahování bez ohledu na kvalitu. „Nejdůležitější je prodlužovat délku období, kdy je člověk aktivní a zdravý, ne jen prodlužovat délku života,“ myslí si Vijg. Je samozřejmě otázka, zda se takových výsledků dočkáme. Jak připomínají Millholand, Dong a Vijg, času není neomezeně.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili vysvětlení metodiky a grafy.

Křišťálová Lupa 2016
Autoři: ,
  • Nejčtenější

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

v diskusi je 125 příspěvků

26. března 2024

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo...

Z jaderné triády zbyly Britům už jen ponorky. A ty musejí posílit

v diskusi je 76 příspěvků

27. března 2024

Jadernou triádu tvoří strategické bombardéry s jadernými zbraněmi, mezikontinentální balistické...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Rusko zastavilo odlet na ISS s první Běloruskou, letět měla i Američanka

v diskusi je 50 příspěvků

21. března 2024  10:23,  aktualizováno  14:26

Ve čtvrtek 21. března se necelých deset minut před půl třetí odpoledne měla vydat na Mezinárodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Načapali jsme otesánka, který se velkého sousta nezalekne. Boeing 747-400F

v diskusi je 8 příspěvků

21. března 2024

Poté, co na Letiště Václava Havla Praha přestaly v barvách Qatar Airways létat nákladní Boeingy...

Dočasná raketa se po téměř 70 letech loučí. Bude startovat naposledy

v diskusi jsou 4 příspěvky

28. března 2024  15:36,  aktualizováno  19:54

Tento čtvrtek stojí na startovací rampě mysu Canaveral poslední potomek raket Thor, nosič Delta IV...

Američané odepsali modul, který je vrátil po půl století na Měsíc

v diskusi je 20 příspěvků

28. března 2024,  aktualizováno  11:41

Od začátku letošního roku je na Měsíci a kolem něj poměrně rušno. Vedle řady sond, které zamířily...

Hlučínsko patří nám. Před 100 lety byl podepsán definitivní protokol o hranici

v diskusi je 41 příspěvků

28. března 2024

Před 100 lety definitivně skončily tahanice o československo-německé hranice. 28. března 1924 byl...

Úspěšný let prototypu XB-1 vrací do hry cestování nadzvukovou rychlostí

v diskusi je 34 příspěvků

27. března 2024  17:17

Po více než dvaceti letech, od ukončení provozu letounu Concorde, se možná opět dočkáme nadzvukové...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...