Auto je zbytečné, je to fosilní zábava, řekl fyzik v Rozstřelu

Mít vlastní auto ve městě dnes není luxus, nýbrž „opruz“ - a dobrý způsob, jak snížit naší spotřebu peněz i materiálu, řekl v pořadu Rozstřel Jan Hollan z Masarykovy univerzity. Ten je zastáncem rychlého snižování spotřeby energií v zájmu ochrany klimatu Země.

Celý záznam do článku v dohledné době doplníme. Děkujeme za pochopení.

Dopady oteplování jsou znát již dnes a není to nic pozitivního, řekl v Rozstřelu fyzik Jan Hollan, který je zastáncem neplýtvání energií jako hlavního nástroje proti změně klimatu. Skleníkové plyny, které dnes vypouštíme, jsou podle něj „facka naším dětem a vnukům“.

Nefosilní zdroje energie mohou v dohledné době pokrýt zhruba polovinu dnešní spotřeby energie, odhaduje Hollan: „Bohaté země nemusí padnout do chudoby, ale jejich spotřeba se bude muset snížit.“ Míra naší spotřeby, třeba v individuální dopravě, je podle něj příliš vysoká. Lidé samozřejmě musí mít na změně zájem.

Problém je v tom, že kroky se musí podniknout rychle. I proto Hollan odmítl stavbu jaderných elektráren v Evropě – trvá to příliš dlouho. „My se potřebujeme spotřeby fosilních paliv zbavit velmi rychle,“ řekl fyzik. Dobrou zprávou podle něj je, že oteplování se zastaví ve chvíli, kdy se zastaví emise CO₂. „To je fyzikální zákonitost,“ řekl Hollan. „My víme, že teplota Země roste, víme proč roste – vinou zvyšování hladiny CO₂.“

Množství oxidu uhličitého, který naše činnost do prostředí vypouští, je poměrně snadno představitelné. „Na každého Čecha připadá zjednodušeně řečeno zhruba deset tun CO₂ ročně,“ řekl Hollan. Tento „plynný odpad“ podle fyzika naše legislativa prakticky neřeší. Rychlé řešení této otázky je podle Hollana nezbytné, pokud máme udržet nárůst teplot proti době předprůmyslové o jeden a půl stupně. To je cíl, který si klade Pařížská dohoda o klimatu.

Kde šetřit

Velkou rezervu podle Hollana máme – a to z velké míry v České republice – ve spotřebě energií v budovách. Evropská direktiva o pasivních budovách je podle něj v Česku implementována „koucourkovským způsobem“. Provoz budov tvoří zhruba čtyřicet procent naší celkové spotřeby.

Podobně navrhuje omezit spotřebu v osobní dopravě. Mít vlastní auto ve městě dnes podle Hollana není luxus, nýbrž „opruz“. „Pořád se o ně starat, přemýšlet, kde ho zaparkujete...“ Na venkově je vlastní vůz nezbytností, ve městě je však podle něj zbytečné. Naše záliba ve vlastnictví vozů je prý příznakem spotřební, „zahazovací“ společnosti. „Pokud mají lidé peníze, nemusí je utrácet za auto, ale mohou je investovat.“ Evropská společnost vyrostla díky investicím do průmyslu, inovací, nikoliv díky spotřebě, říká Hollan.

Jan Hollan

Pracuje v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a vyučuje na lékařské fakultě a fakultě sociálních studií MU v Brně. Je vystudovaný fyzik (má doktorát v oboru fyziky plazmatu), dlouho pracoval jako astronom na brněnské hvězdárně. Věnoval se ale také stavbě pasivních domů a studiu světelného znečištění.

Sám uvádí, že dnes je jeho oborem takzvaná občanská fyzika, tedy „osvěta odborné i široké veřejnosti ohledně fyzikálních dějů, které hrají zásadní roli v běžném životě, ale ve školách od základních po univerzity se o nich většina lidí dozví nanejvýš velmi málo. Za nejdůležitější takový proces považuje dnes změnu klimatu.

O ochranu klimatu se zajímá již od r. 1984 a ve své osvětové činnosti se opírá o vědecké osobnosti tohoto oboru, jako o Jamese Hansene nebo o Jeffreyho Sachse, jehož přednášku ze 22. listopadu v Praze si můžete poslechnout z této stránky.

Jak se otepluje

Hollan připomněl, že skleníkový efekt, o kterém se dnes mluví, člověk podle klimatických modelů ovlivnil v na pohled malé míře: zesílil ho o jediné procento. To podle něj stačí na vysvětlení změn v klimatu v posledních desetiletích.

Na dotaz čtenáře připomněl, že významnou roli v tom hraje i vodní pára, která je z celkového hlediska významnějším skleníkovým plynem než CO₂: protože se klima otepluje, zvyšuje se celkové množství vodní páry v atmosféře, která pak udrží více tepla. „Je to velmi nepříjemná zpětná vazba,“ řekl Hollan.

Nás, jako Čechů, se ovšem podle Hollana oteplování nedotkne tak jako v jiných zemích. „My jsme na nejlepším místě na světě z pohledu dopadu klimatických změn,“ říká. Mnohem horší je to v pobřežních oblastech. Nás se to dotkne nepřímo například díky tomu, že některé oblasti se stanou těžkou obyvatelnými.

Dopady klimatické změny budou podle Hollana spíš nepřímé. Podobně jako v Sýrii, v Afghánistánu či ve Střední Americe se objevila sucha, které způsobila rozpad tradičního zemědělství. „To, že klima těchto zemí se změnilo, je dopad vyspělých zemí, které spálily v posledním století ohromné množství fosilních paliv.“ Česko je mezi nimi; na počet obyvatel jsme za poslední století vypustili do vzduchu podobně CO₂ jako Německo či Velká Británie.

Musí být oteplování nutně špatně, ptal se Hollana jeden ze čtenářů v diskuzi? Podle fyzika bylo stabilní klima poslední geologické epochy důležitou podmínkou vzniku civilizace. „Nyní dochází ke změně v celosvětovém měřítku,“ doplnil Hollan.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv