Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

aktualizováno 
Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě zveřejněné průběžné výsledky zatím nic nového nepřinesly, celý projekt ovšem teprve tak trochu „nabírá dech“.

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i radioteleskop Parkes v australském Novém Jižním Walesu. | foto: CSIRO Parkes | foto: CSIRO Parkes

Otázka, zda a kolik života je ve vesmíru, byla dlouho dobu pro čistě teoretické disputace. Během posledních několika staletí a především posledních desetiletí se však pomalu přesouvá do oblasti „tvrdé“ vědy s tím, jak přibývá nástrojů pro zkoumání stále vzdálenějšího hvězdného okolí.

Běžné optické dalekohledy brzy vyloučily přítomnost mimozemšťanů na tělesech naší soustavy. Zhruba před půl stoletím se rádiové teleskopy začaly zaměřovat na ty úplně nejbližší hvězdy a marně naslouchaly, zda se od nich neozve nějaký signál, alespoň podle našich představ typický pro civilizace minimálně na naší technické úrovni.

Výsledky zatím nejsou žádné, i když se v posledních letech ukazuje, že naše galaxie by na pohled mohla být pro život dobré místo. Jsou v ní řádově stovky miliard hvězd. Dnes díky pokrokům v pátrání po exoplanetách (planetách u jiných hvězd) víme, že tyto objekty nejsou žádnou vzácností. Ukazuje se, že nějakou planetu má většina hvězd, na které dohlédneme. A zhruba kolem každé páté z těchto hvězd obíhá nějaká planeta v takové vzdálenosti, že by se na jejím povrchu měla vyskytovat voda v kapalném skupenství. Tak kde všichni jsou?

Na tuto otázku by velmi rád odpověděl projekt Breakthrough Listen („Průlomové naslouchání“) spuštěný v roce 2016. S rozpočtem 100 milionů dolarů jde o zatím největší program pro hledání signálů inteligentního života, větší než kdy byl původní program SETI (ať už v rámci NASA nebo po přechodu pod neziskový SETI Institute).

Milovník "průlomů"

Název Breakthrough Listen možná někomu bude v souvislosti s kosmickým výzkumem připadat povědomý, a zcela právem. Jde o jeden z řady „průlomových“ projektů (tzv. Breakthrough Initiatives), za kterými stojí zájem (a peníze) Jurije Milnera, jednoho z velkých investorů do několika společností v Silicon Valley. Milner je původním zaměřením matematik, který se z Ruska odstěhoval natrvalo do Spojených států, a své peníze utrácí ve velké míře za vědecké projekty typu vyslání sondy k nejbližší hvězdě nebo za vědecké ceny dotované štědřeji než slavné nobelovky.

Investor Jurij Milner (vlevo) a fyzik Stephen Hawking při oznamování plánu na...

Investor Jurij Milner (vlevo) a fyzik Stephen Hawking při oznamování plánu na vyslání miniaturních sond s rychlostmi možná až v řádu desítek procent rychlosti světla v New Yorku 12. dubna 2016.

Projekt „Naslouchání“ má naplánovanou práci na deset let, a na poměry astronomie (tím myslíme jako vědy, ne vesmíru) je ohromný. Sto milionů dolarů na vývoj nových pozorovacích a analytických technik je skutečně mimořádný objem prostředků. Samozřejmě, pozorovací infrastrukturu, tedy samotné teleskopy, zaplatili daňoví poplatníci. Zatím projekt využívá dva velké radiové teleskopy (v USA a Austrálii) a také jeden běžný optický teleskop ve Spojených státech. V brzké době by měl přibýt ještě radioteleskop v Jihoafrické republice.

Všechny údaje a výsledky pozorování mají být zcela veřejně dostupné, aby si vlastní analýzy mohl provádět kdokoliv, kdo bude mít čas, chuť a znalosti. Zatím je ovšem k dispozici pouze zlomek z předpokládaného objemu nasbíraných údajů, ale už ten je úctyhodný. Letos v létě projekt uvolnil zhruba petabajt dat z pozorování více než 1 300 hvězd v našem „sousedství“.

Data i jejich analýza jsou dostupné ze stránek SETI Institute, který s Breakthrough úzce spolupracuje. Najdete tam ke stažení i program, který z vašeho počítače udělá jednu malou součást systému na analýzu nasbíraných údajů. (Program běží, když počítač nepoužíváte, podobně jako u jiných podobných vědeckých projektů, které využívají distribuovaný výpočetní výkon domácích počítačů jako třeba SETI@home.)

Co v nich je?

Jak jsme „prozradili“ hned zkraje, výsledky jsou veskrze negativní (posuďte sami v analýze výsledků). Což neznamená, že by projekt nezachytil žádné umělé vysílání, ba naopak. „Pozitivních“ signálů zachytily teleskopy celou řádu, ale ve všech případech se dal jejich původ dohledat na Zemi (někdo použil mobilní telefon u teleskopu), nebo v její blízkosti (nad anténou přelétala družice či letadlo).

Zaostřeno na kuriozity

Breakthrough Listen se kromě systematického zkoumání soustav v naší části galaxie věnuje i příležitostnému zkoumání zajímavých astronomických "novinek".

Sledoval tak například i objekt Oumuamua, tedy první zachycenou planetku, která k nám zřejmě přiletěla od jiné hvězdy.

A také hvězdu KIC 8462852, jejíž podivné "chování" vyvolalo spekulace o pokročilé mimozemské civlizaci. I výsledky Breakthrough Listen ovšem zatím spíše naznačují, že na pohled poněkud krkolomné přirozené vysvětlení podivného chování této hvězdy bude patrně nejlepší – nepodařilo se zachytit ani náznak umělého vysílání.

Nepomohlo ani to, že vědci bádají hned několika způsoby. Nepátrají pouze po rádiovém či televizním vysílání, ale také například po dozvucích radarových pulzů z případných astronomických zařízení, letadel či lodí na jiných planetách.

Proč po radarech? Hned z několika důvodů. Především samozřejmě radary využívají vlnové délky záření, pro které je atmosféra v podstatě průhledná. Hypotetickým mimozemšťanům tedy mohou snadno uniknout, my je můžeme zachytit. Také mají charakteristickou podobu, kterou si s něčím jiným těžko spleteme. A v alespoň v některých případech také velký špičkový výkon, řádově jednotky a výjimečně i desítky megawattů. (Radar v podstatě vysílá silné pulzy, mezi kterými „mlčí“. Průměrný a maximální výkon se tedy obvykle liší o několik řádů.)

Takové signály mohou být zachyceny i na astronomické vzdálenosti, domnívají se odborníci. Zatím tedy na (v astronomii) poměrně malé vzdálenosti řádově jednotek světelných let, citlivost detekčních systémů by se měla ovšem v dohledné době nadále zvyšovat, ujišťují odborníci.

Breakthrough Listen poprvé pátrá i v oblasti laserové. Snaží se v běžné viditelné části spektra najít paprsky nepřirozeně „stejnorodého“ světla. Lasery jsou podle odborníků dobrými kandidáty na jakési „vesmírné majáky“, protože i civilizace zhruba na naší úrovni by s jejich pomocí mohla vytvořit blikající světlo, které by ve směru záření bylo na velké vzdálenosti o několik řádů silnější než naše Slunce.

Pátrání po laserech probíhá na teleskopu Lick u amerického San Jose. Citlivost detekčního systému je dnes zhruba 100 wattů v okruhu pěti světelných let (100 wattů je průmyslový laser, rozhodně ne laserové ukazovátko, to mívá výkon v tisícinách wattu). Znovu jde o poměrně malý okruh v astronomických měřítkách, ovšem citlivost technologie by se měla během příštích let zvyšovat.

Jak naznačil i náš jednoduchý popis použitých technik a stavu jejich vývoje, hlavní fáze projektu Breakthrough Listen nás teprve čeká. Zatím jsou nasbírané údaje řádově od tisícovek hvězd, cílem jich je prozkoumat milion. A i to je samozřejmě pouze zlomek z celkových stovek miliard hvězd v naší galaxii. Takže další potenciální mecenáši se zatím nemusí příliš obávat, že by na ně žádné zásluhy nezbyly.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

„Stanuli jsme na Měsíci jménem celého lidstva.“ Nové fotky z Apolla 11

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva....

Přistání člověka na Měsíci bylo nejsledovanější událostí v historii lidstva. Přesto se najdou fotografie, které jste...

Další z rubriky

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?
NÁZORY: Jaké léky pro děti vzít na dovolenou?

Jaké léky s sebou berete na dovolenou pro děti?

Najdete na iDNES.cz