Cesta do hlubin studentova střeva. Vědci zkoušeli nový „jedlý“ senzor

aktualizováno 
V Austrálii vyzkoušeli nový způsob, jak nahlédnout pacientům do střev. Malý senzor, který je možné polknout, může měřit hladiny střevních plynů přímo u zdroje.

„Jedlý“ detektor vyňatý z obalu | foto: Peter Clarke/RMIT University

Pokud máte potíže s polykáním léků, tak následující text v zájmu zachování klidu mysli snad raději ani nečtěte. Skupina australských vědců totiž v časopise Nature Electronics představila výsledky první studie polykatelného senzoru na analýzu plynů v těle lidských pacientů. Nejde o první polykatelný senzor vůbec, některé typy jsou už i komerčně dostupné, ale jde o první, který měří koncentrace z medicínského hlediska zajímavých plynů v našem trávicím traktu.

Zhruba 2,5 centimetru velká kapsle obsahuje elektroniku, která může měřit hladiny oxidu uhličitého, vodíku a kyslíku. Ty v našem žaludku a především ve střevech vznikají díky aktivitě bakteriální mikroflóry, která se živí nestrávenými zbytky našeho jídla. Hladiny měří průběžně a vysílá je do telefonu, který dotyčný musí mít někde na těle (čímž myslíme v kapse, nic drastičtějšího). A to až do chvíle, než tělo senzor - řekněme tradiční cestou - vyloučí.

Autoři vynálezu doufají, že tato měření by mohla pomoci indikovat, jak nemocnému (ne)funguje trávení, zda by například nepotřeboval omezit nějaké potraviny a jiných jíst naopak více atp. Ale sami rovnou přiznávají, že medicínské přínosy přístroje jsou zatím nejasné. Zatím totiž lékaři nemají zcela jasnou představu, co by se z podobných hodnot dalo vyčíst.

V prvním pokusu se ukázalo, že podle množství kyslíku v okolí kapsle lze snad poměrně spolehlivě určit, kde přesně se v trávícím traktu nachází. Také se zdá, že zvýšený obsah vláknin ve stravě nejen prodlužuje cestu detektoru střevem a vede ke zvýšení obsahu vodíku. A změny ve složení stravy měnily i množství ostatních měřených plynů, a tak existuje celkem reálná naděje, že i tento nenápadný vynález by mohl přispět k pochopení fungování našeho trávicího traktu a vlivu v něm žijící mikroflóry na naše zdraví.

To je v posledních letech poměrně zajímavé pole, které se otevřelo do značné míry díky novým technologiím, především díky tomu tomu, že v posledních zhruba deseti letech je možné analyzovat drobné úlomky bakteriální DNA ve stolici. Je to pole plné zajímavých výsledků, ale jejich vliv na medicínskou praxi zatím nebyl až tak velký, jak někteří doufali. Třeba ho další nová technologie pomůže popostrčit o další kousek vpřed.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Prázdninový dinosaurus. Chorvatsko obýval neznámý ještěr z Istrie

Chorvatské městečko Bale (či italsky Valle d’Istria), nedaleko kterého byl v...

Letní prázdniny jsou v plném proudu a mnozí z vás možná zamíří k moři do Chorvatska. Pokud ano, za dinosaury to asi...

„Psí oči“ nejsou náhoda, ale dílo evoluce. Psi si na ně vyvinuli svaly

Pes (ilustrační foto)

Ten nevinný pohled zná každý. Když upře čtyřnohý přítel na svého pána „psí oči“, vzbudí to širokou škálu emocí....

Když se rodí nová země. Příběh islandského ostrova Surtsey

Fotografie pořízená z letadla zachycuje počátek zrodu sopečného ostrova krátce...

Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě u Islandu nad horizontem černý kouř, domnívala se,...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz