Molekulární genetik Jan Svoboda zemřel v pondělí 13. března, informovalo novináře tiskové oddělení Akademie věd, kde strávil celou svou profesní kariéru; nejprve v Ústavu experimentální biologie a genetiky, později v Ústavu molekulární genetiky.
Jan Svoboda byl jednou z několika klíčových osobností oboru zkoumajícího retroviry, tedy skupiny, do které patří například i virus HIV. Své velké objevy učinil ještě před odhalením HIV a jeho výzkum dnes tvoří základ vědomostí o tomto typu virů. Svou prací ze 60. let výrazně přispěl k poznání toho, že (a jak) viry implantující svou genetickou informaci do lidské mohou vyvolávat rakovinu.
Doba Svobodově práci úplně nepřála. Po roce 1968 nejprve celá řada jeho spolupracovníků emigrovala do zahraničí, a poté byl kvůli nepodepsání souhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy zbaven všech funkcí, včetně vedoucího výzkumné skupiny.
I to byl zřejmě důvod, že Svobodovi v roce 1975 unikla Nobelova cena právě za „objevy týkající se interakcí mezi onkoviry a genetickým materiálem buňky“. Dalším důvodem bylo zřejmě i to, že v ČSSR byl přece jen od vyspělého světa izolován.
Jméno českého vědce v nobelovských přednáškách tehdejších nositelů ovšem zaznělo. Obzvláště jeden z tehdejších laureátů, Američan Howard Temin, Svobodův přínos opakovaně vyzdvihoval.
Na druhou stranu, profesoru Svobodovi se dostalo celé řady jiných významných ocenění, včetně pro českého vědce unikátního zvolení za člena Národní akademie věd USA.
