Vyšší lidé trpí častěji řadou rakovin. Důvod je zřejmě zcela triviální

aktualizováno 
Pravděpodobnost vzniku rakoviny je větší u lidí vyššího vzrůstu. A to zřejmě proto, že mají v těle více buněk, naznačuje nová studie.

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu | foto: NIH

I když se dnes budeme bavit především o rakovině u lidí, začneme u hlodavců. U lidí i u myší jsou totiž rakoviny zhruba stejně časté, což na první pohled nedává příliš smysl. Nejlepší vysvětlení vzniku rakoviny předpokládá, že jde o souhru několika různých chyb v buňce, kvůli kterým se odstaví „brzdy“ držící její schopnost množení v rámci potřeb organismu. Logicky by se tak zdálo, že čím větší skupina buněk, tím spíše se některá z nich „porouchá“ a rakovina se rozjede.

Myši a lidé přitom mají radikálně odlišný počet buněk. Proč je tedy u nich výskyt rakoviny podobný? Biologové, kteří se nad touto otázkou zamýšleli, dospěli k logickému a pokusy podloženému závěru, že rozdíl je ve sklonům k rakovině. Při experimentech se skutečně ukázalo, že ochranné mechanismy myších buněk jsou méně propracované a rakovina se v nich tedy rozšíří rychleji než v buňkách lidských.

Z tohoto vysvětlení však vyplývá, že u různých lidí by měl být rozdíl pozorovatelný. Lidé totiž mívají odlišný počet buněk, protože buňky nemohou růst donekonečna. Neměly by dost velký povrch na to, aby jím vstřebaly dostatek živin a mohly normálně fungovat. Především vyšší lidé tedy mají více buněk než lidé menší. (U hmotnosti tak přímá souvislost není, protože počet tukových buněk, tzv. adipocytů, se v dospělosti zřejmě příliš nemění. Zrovna ty malý poměr objemu a povrchu neomezuje tolik jako metabolicky aktivnější buňky.)

Několik studií objevilo podobnou závislost: například kontrola zdravotních záznamů několika milionů Švédů ukázala, že vyšší lidé skutečně mívají častěji rakovinu kůže a prsu. Výsledkem je, že s deseti centimetry tělesné výšky navíc roste relativní riziko rakoviny přibližně o desetinu (tedy například z 1 % na 1,1 %). U různých typů se toto číslo poněkud liší, obecně platí, že je to spíše zajímavost než něco, co by nás mělo budit po nocích.

Nicméně, podobné sledovací studie mají tu nevýhodu, že nemohou nikdy dát zcela jasnou a jednoznačnou odpověď. Odborníci nad výsledky debatují, zda je to skutečně důsledkem výšky (potažmo počtu buněk), nebo zda nemohou hrát větší roli jiné faktory související s výškou jen nepřímo. Spekuluje se například, jestli větší roli nemůže hrát počet buněčných dělení, při kterých může k „poruchám“ buněk docházet relativně často. V této představě hraje větší roli nárůst objemu jen některých, rychle se dělících tkání. U těch „pomalejších“ by mohl být vliv zanedbatelný, spekulovali její autoři a zastánci. 

Leonard Nunney z Kalifornské univerzity se rozhodl, že se pokusí najít tak dobré vysvětlení, jak mu jen statistika dovolí (ne všechny vlivy se totiž dají opravdu jasně rozlišit). Upravil si dnes používané statistické modely výskytu rakoviny v populaci tak, aby braly v úvahu přímý vliv tělesné výšky - tedy aby obsahovaly počet buněk v těle pacienta odvozený právě od výšky. Výsledky, které z modelu vyšly, porovnal se zdravotními záznamy skutečných pacientů. Výsledky práce zveřejnil v časopise britské Královské společnosti a vyplývá z nich, že výška zřejmě hraje nezanedbatelnou roli.

Její vliv je totiž možné pozorovat napříč celou škálou různých typů zhoubného bujení: statistickou souvislost Nunney mezi výškou pacientů a výskytem zhoubného bujení objevil u 18 ze 23 zkoumaných typů rakoviny. Na horním konci škály je rakovina štítné žlázy, u které by každých deset centimetrů výšky navíc mělo zvyšovat riziko jejího objevení zhruba 1,3 až 1,5krát - ale pouze u žen, u mužů byl pozorovaný vliv nižší (cca 1,1-1,3krát vyšší riziko na každých 10 cm výšky). Poněkud méně výrazný byl vliv výšky na výskyt rakoviny kůže.

Nárůst rizika vzniku rakoviny v souvislosti s tělesnou výškou podle práce...

Nárůst rizika vzniku rakoviny v souvislosti s tělesnou výškou podle práce Leonarda Nunney. Na svislé ose jsou jednotlivé typy rakoviny, na vodorovné pak nárůst relativní míry rizika (tedy násobek původního rizika) při zvýšení tělesné výšky o 10 cm.

U většiny typů zhoubného bujení se nárůst rizika pohyboval kolem empiricky naměřené hodnoty 1,1 na 10 centimetrů výšky navíc. Ovšem u rakoviny jícnu, žaludku či tlustého střeva v podstatě žádný vliv tělesné výšky vidět nebyl. Nunney spekuluje, že v jejich případě jiné, především vnější vlivy (například strava) hrají tak velkou roli, že vliv výšky půjde statisticky jen těžko prokázat.

Nadprůměrně vysoké tato zpráva asi těžko potěší, ale nutno dodat, že nárůst rizika daný výškou není tím hlavním, co o rakovině rozhoduje. Vliv různých vlivů na její výskyt dnes sice není zcela jasně rozklíčovaný.

Ovšem i tak už máme jasně doloženo, že řada vlivů je mnohem silnějších. Když pomineme kouření, je to třeba strava (tučná strava zvyšuje riziko výskytu o desítky procent), pravidelný pohyb (ten výrazně snižuje riziko výskytu některých rakovin) a samozřejmě vlivy z vnějšího prostředí (a to nejen znečištění, ale i viry, bakterie).

Autor:

Mohlo by vás zajímat: Černobyl

Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Vzpomínka na tragédii v těchto dnech oživila televizní minisérie Černobyl.

Téma Černobyl v článcích Technet.cz:
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl
Havárie neskončí před rokem 2065. Černobyl polyká tuny vody a miliardy eur
Výbuch roztavil beton a tisícitunový poklop létal vzduchem. Černobyl 1986

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Jarní aktualizace Windows 10 je ke stažení. Microsoft se moc nepředvedl

Světlý motiv v jarní verzi Windows 10  2019

Microsoft uvolnil ke stažení velkou jarní aktualizaci Windows 10. Nečekejte však žádné velké změny. Většina se odehrála...

Další z rubriky

Co jste si nemohli vykoledovat. Které dinosauří vejce bylo největší?

Obří zkamenělá vejce oviraptorosaurních teropodů spadající pod oorod...

Velikonoce už jsou za námi, pojďme se ještě vrátit k jejich hlavnímu symbolu a představit si největší dinosauří vejce...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Seismický úspěch. Sonda InSight zachytila první marsotřesení

Sonda InSight v konfiguraci, jak bude pracovat na povrchu Marsu. Všimněte si...

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném...

Najdete na iDNES.cz