Pondělí 29. května 2023, svátek má Maxmilián, Maxim
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 29. května 2023 Maxmilián, Maxim

Jak vypadal geologický Brexit 1.0, pro který nikdo hlasovat nemusel

  18:12
Geografické oddělení Británie od Evropy proběhlo ve dvou krocích, které od sebe dělily nejspíše stovky tisíc let. Naznačuje to nová vědecká práce. Podle ní nejprve zaúřadovaly obří vodopády a dílo dokončily masivní záplavy.

Takto si ilustrátor po konzultaci s vědci představuje pevninský most mezi Velkou Británií a Francií. Pohled je z dnešního francouzského břehu. | foto: Imperial College / Chase Stone

Británie je z geologického hlediska do značné míry jedno s Evropou. Byli jsme součástí stejného prakontinentu a dlouhá geologická období byl dnešní ostrov s Evropou i přímo spojen. K odluce došlo v době z geologického hlediska poměrně nedávné, a to zřejmě ve dvou krocích, argumentuje zajímavá práce britských, belgických a francouzských geologů v časopise Nature Communications (zdarma dostupná zde).

Studie, jejímž hlavním autorem je geolog Sandživ Gupta (anglickým přepisem Sanjeev Gupta) z londýnské Imperial College, je vlastně pokračováním deset let staré práce britské části týmu (vyšla tehdy v časopise Nature). Ta tehdy na základě v té době nejpodrobnějšího sonarového průzkumu dna kanálu La Manche dospěla k závěru, že průliv otevřela ohromná povodeň. Domněnku už před tím vyslovili jiní geologové, práce z roku 2007 jí však přidala výrazně na věrohodnosti. Novinka pak výsledky deset let staré práce rozvádí ještě dále.

Výzkum se tentokrát soustředil v první řadě na útvary známé jako Dangeardovy jámy (francouzsky Fosses Dangeard). Jde o skupinu prohlubní ve skále na dně průlivu La Manche, které jsou dnes sice zcela zaplněny sedimenty, ale při „pohledu“ moderními metodami jsou jasně patrné. Jam je na dně několik a s různými rozměry, ale v podstatě jde o několik desítek metrů hluboké ďolíky kruhových či eliptických tvarů s průměrem stovek metrů až jednotek kilometrů. Dnes je v nich písek a štěrk, které jsou tak nestabilní, že stavaři tunelu pod La Manche si dali velký pozor, aby se jim dostatečně vyhnuli.

Prohlubně nejsou nijak propojeny a nachází se v různých horninách, takže se zdá velmi pravděpodobné, že vznikly vlivem nějaké vnější síly. Spekulovalo se, že mohly vzniknout působením ledovců, ale dnes se zdá téměř jisté, že ty se v nedávných geologických dobách tak na jih nedostaly (byť jim nechybělo mnoho).

Příčný řez oblastí Lamanšského průlivu, kde leží dvě z tzv, Dangeardových jam (na obrázku označovány jako „Fosse“ D a E). Jednotlivé řezy jsou pořízeny ve vzdálenosti zhruba 1 700 metrů od sebe. Snímek je založen na údajích za sonaru, a tak jsou vlevo zaneseno, jak dlouho trvala cesta signál tam a zase zpět k přístroji.

Už v 80. letech se také objevila hypotéza, že prohlubně mohla vytvořit energie dopadající vody z ohromných vodopádů (nebo alespoň proudů stékajících z velmi prudkého svahu na rovinou pod nimi). Guptovým týmem vytvořená detailní mapa oblasti nyní tuto domněnku podpořila: prohlubně tvarem odpovídají působení gigantických vodopádů.

Bílý most

Kde se vzaly? Evropu a Británii v té době odděloval křídový val o výšce kolem sta metrů, který probíhal zhruba jižně od spojnice mezi Calais a Doverem - však „bílé útesy doverské“ jsou v podstatě obnažená rána v místě, kde dávné události tuto přehradu protrhly. Dangeardovy jámy leží všechny soustředěny zhruba na jižní straně dávného valu. Na jeho severní straně pak nejen podle Gupty, ale i podle dalších geologických indicií mělo ležet velké jezero, do kterého přiváděly vodu řeky vlévající se dnes do Severního moře, např. Rýn.

Severní moře tehdy ovšem neexistovalo, protože ledovce neprodyšně uzavíraly prostor mezi Británií a Norskem. Celý prostor byl jen jednou velkou planinou uzavřenou na jedné straně ledem postupujícím od severního pólu, na druhé straně v nejnižším místě právě pevninským mostem mezi Británií a Evropou, který ležel podle geologů zhruba 30 metrů nad dnešní hladinou moře. Jezero se podle Gupty a jeho kolegů postupně začalo přelévat přes tuto šíji na dno dnešního průlivu La Manche, které v té době bylo desítky metrů nad hladinou moře (díky tomu, že tolik vody bylo uvězněno v obřích ledových čepičkách).

Pohled na výškovou mapu mořského dna v Lamanšském průlivu při pohledu na severovýchod (vpravo Francie, vlevo Velká Británie). Na mapě je jasně vidět koryto vzniklé během druhé katastrofické záplavy. Míně zřetelně zbytky křídového „mostu“ mezi Evropou a Velkou Británií, na němž měly vzniknout obří vodopády, po kterých ve dně zůstaly Dangeardovy jámy.

Vzniklé vodopády se postupně zakrojovaly do křídového hřebene, rozšiřovaly se (proto jsou zřejmě některé jámy na dně Lamanšského průlivu výrazně eliptické) a pevninský most oslabovaly. Nakonec zřejmě došlo k tomu, že někdy zhruba před 430 tisíci let přehrada povolila (datování je založeno na tloušťce sedimentů na dně La Manche a není příliš spolehlivé). Máme jen málo důkazů, jak mohla událost přesně vypadat. Na dně průlivu sice vědci identifikovali několik útvarů, kde velké množství proudící vody vyřezalo do skály výrazné, několik metrů hluboké prohlubně, ale jde o velmi kusé stopy. Jejich zbytek překryla druhá fáze „brexitu 1.0“.

K té došlo až po poměrně dlouhé době, dost možná o několik set tisíc let později (vědci opatrně navrhují dobu cca před 150 tisíci let, ale jde v podstatě jen o kvalifikovaný odhad). Povodeň tehdy vznikla zřejmě o něco severněji, než ležela v té době už přetržená spojnice bez Británií a Evropou. Možná v důsledku zemětřesení, možná z jiných příčin se měla vylít jezera ležící na území dnešního Severního moře a výsledkem byly ohromné záplavy, které do značné míry určily dnešní podobu dna průlivu La Manche. Vytvořily tam síť zářezů a koryt a strhly zbytek křídového mostu.

Obrázek, který Gupta a spol. kreslí, vypadá velmi přesvědčivě a stojí i na práci jiných týmů. Velmi zajímavé by ještě bylo přesněji určit časovou posloupnost událostí, na to ovšem vědci potřebují ideálně vzorky z vrtů z místa. Zatím se však nepodařilo nikoho přesvědčit, aby v rušném kanále La Manche podobnou operaci provedl, řekl Gupta pro NY Times, a tak si na přesnější datování „geologického brexitu“ budeme muset zřejmě ještě nějakou dobu počkat.

Informace: do článku jsem doplnili informaci, že „most“ mezi kontinentem a Británií byl podle odhadů geologů zhruba o 30 metrů vyšší než dnešní hladina moří.

Autor:

Zubačka Vitznau-Rigi

Sledujte exkluzivní přenos z nejstarší zubačky v Evropě ve Švýcarsku. Dráha vedoucí z Vitznau (435 m n. m.) na vrchol Rigi (1752 m n. m.) je v provozu od roku 1871. Kamera je umístěna ve stanici Staffel (1.603 m n. m.)

Více ze Slow TV:

  • Nejčtenější

Šakal se ukázal Čechům, je adeptem na budoucí útočné vozidlo armády

Britská společnost Supacat na probíhajícím veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET představuje lehké útočné...

VIDEO: Takto nyní vypadají boje u Bachmutu. Místo města bahno zákopů

Exkluzivně Ukrajinské dobrovolnické oddíly Batalionu šejka Mansúra, které bojovaly od léta o kontrolu nad městem Bachmutem se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Podívejte se na hi-fi sestavu dražší než váš dům a vážící jako menší auto

V některých oborech opulence nezná hranic a poslechová technika je jedním z nich. Do skoro absurdních výšin to dovedla...

Avia B.534 byla zastaralá už v době Mnichova, ale bojovala ještě v roce 1944

Standardní stíhačkou československého předválečného letectva byla Avia B.534. Tento týden uběhlo 90 let od vzletu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kissingerovi je sto let. Sblížil USA s Čínou a ukončil válku ve Vietnamu

Americký politik, diplomat a politolog Henry Kissinger, který 27. května slaví sté narozeniny, je veteránem diplomacie...

Můj idol je Krejčí, říká Japonec z Barcelony. Spartě fandí už 20 let. Proč?

Premium Doma mu visí dres Krejčího, Hložka či Zahustela. Sype ze sebe jména a data ze sparťanské historie, až se nestačíte...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

Udělal jsem obrovskou chybu. Jsem kluk, který se nechal předělat na holku

Premium Narodil se do rodiny horníka a matky v domácnosti. Matka navíc patřila k Svědkům Jehovovým. Od útlého věku byl...

Při procházce v Praze najdete i deset zkamenělin, říká paleontolog Štěpán Rak

Premium V lese místo hub sbírá kameny. V kostele klečí, ale nemodlí se, zkoumá kamennou podlahu. Trilobity vídá také v metru....

Molekuly náhody a vůně dívek. Máme mezi sebou i chemický kontakt, říká vědec

Premium Čím se do historie zapsali dva zapálení badatelé, kterým v chemickém kotlíku místo kvalitního benzinu „uzrály“ tuhé...

Dinosaury možná ve finále nevyhubil krutý mráz

Koho nezabil žár, ten zmrzl, tak by se dal zjednodušeně popsat jeden z pravděpodobných scénářů vyhynutí dinosaurů. Je...

Muskův Neuralink dostal povolení testovat mozkové čipy na lidech

Společnost Neuralink, která vyvíjí mozkové čipy, dostala od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA)...

Tříletou dceru Bereniky Kohoutové srazilo na přechodu pro chodce auto

Teprve tříletou dceru Bereniky Kohoutové (32) srazilo v úterý v centru Prahy auto přímo na přechodu pro chodce. Jak se...

Zemřel slovenský herec a hudebník Daniel Heriban. Bylo mu 43 let

Heriban, známý například ze seriálů Horná Dolná a Hnízdo nebo z filmů Únos či Sviňa, zemřel podle informací TV JOJ ve...

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Důchody mají být pro budoucí penzisty nižší. Populace stárne a průběžný důchodový systém, do něhož přispívají současní...

Co zas chce, ty vole, reaguje Jágr na volání bezradné Branišové od faxu

Hokejista Jaromír Jágr (51) a jeho partnerka, modelka Dominika Branišová (28) pobavili sledující na Instagramu...

Jízdní řád nerůstu. Benzin na příděl, zákaz létání a bourání silnic

Jak radikální má být ochrana životního prostředí? Německý profesor ekonomie, filozof, sociolog a politolog Helge...