To, jaká opatření proti koronaviru budou kdy platit, by měl od 16. listopadu začít určovat nedávno představený index PES. Nemá mít absolutní a poslední slovo, svou roli v rozhodování budou mít i lidé, ale i tak je deklarovaným cílem jasněji určit, jaká opatření kdy mohou platit.
Vyzkoušejte si, jak na různé situace reaguje index PES. Po kliknutí na tlačítko „více informací“ uvidíte i tabulku s vysvětlením výpočtu:
Toto není oficiální kalkulačka. Vychází z dostupných informací a metodik a umožňuje čtenářům lépe si představit, jakým způsobem výpočet skóre indexu rizika funguje.
Následující interaktivní nástroj je pouze ilustrační.
- Vychází z informací Metodika pro výpočet indexu rizika COVID-19
- Nejedná se o oficiální nástroj
- Výsledky se mohou od oficiálních výpočtů lišit
- Pokud máte dotazy ohledně svého zdraví nebo rizik týkajících se konkrétně vás a vaší rodiny, kontaktujte svého lékaře
Cílem nástroje je ukázat způsob výpočtu.
více informacíToto není oficiální nástroj, slouží pro ilustraci.
V nástroji můžete volit hodnoty přes posuvníky nebo klikáním na hodnoty v podrobné tabulce (skrytá v panelu „více informací“).
Za povšimnutí stojí, že přestože je aktuální skóre 70, což odpovídá stupni 4, podle webu ministerstva je aktuální stupeň 5. Tento rozdíl je způsoben tím, že skóre musí být nízké několik dní v řadě. Stupně se nemění „automaticky“,vyhodnocení situace a nastavení opatření budou i nadále provádět lidé.
Metodika výpočtu je dílem skupiny odborníků, ve které jsou jak zástupci ÚZIS (L. Dušek), tak i odborníci z akademické sféry. Jde z významné části o experty, kteří přístup státu k podzimní vlně kritizovali (J. Steiner, R. Levínský, J. Kulveit a další).
Výsledkem spolupráce je index ProtiEpidemického Systému (PES). Hodnota indexu PES je veřejně dostupná na webových stránkách ministerstva zdravotnictví či ÚZIS. Protože index má v první řadě zprůhlednit rozhodování o epidemiologických opatření, metodika jeho výpočtu je tedy jasně popsána (v prezentacích na již zmíněné stránce). Neexistuje jedno jediné číslo, které by dobře vystihovalo epidemiologický stav, a tak se index počítá ze čtyř důležitých údajů, které jsou dnes dostupné znovu ze stejné stránky.
Ministerstvo dává k dipozici tedy výsledek indexu (zpětně od začátku října). Ale na jeho stránkách si nemůžete vyzkoušet, jak se index mění se změnami epidemiologických ukazatelů. Tedy na jakém stupni by byl index například, kdybychom se dostali na tisíc odhalených případů nákazy denně (tj cca 130 případů na 100 tisíc obyvateli za 14 dní), nebo podíl pozitivních testů klesl pod 10 procent.
Proto jsme připravili nástroj, díky kterému si můžete vyzkoušet, jak index funguje, a získat „cit“ pro to, jaká opatření odpovídají jaké epidemiologické situaci. V nástroji si můžete pro představu vybrat několik dat z letošního roku.
Přehled opatření, která by s tím či oním stupněm míry rizika měla být spojena, najdete v našem přehledovém článku.
Čtyři ukazatele pro monitorování vývoje
Na závěr už pouze dodejme, že výsledek je omezen na rozmezí 0–100. Pokud je výsledkem vyšší číslo, uvede se hodnota 100.
Jak se k výsledku došlo? Jak jsme již uvedli, index se počítá za čtyř hodnot.
- Prvním je údaj o počtu nově prokázaných případů nákazy za posledních 14 dní, přepočítaný na počet obyvatel, konkrétně na 100 tisíc. Denní údaje za posledních 14 dní je tedy zapotřebí sečíst, a pak vydělit 107 (v ČR je totiž cca 10,964 milionu obyvatel).
- Druhý údaj je podobný: počet nově prokázaných případů nákazy ve věkové skupině 65+ za posledních 14 dní. Znovu je to na 100 tisíc obyvatel, ale ve věku nad 65 let. Seniorů je v Česku zhruba 2,131 milionu. Je tedy zapotřebí sečíst údaje za poslední dva týdny a pak je vydělit 21,31.
- Třetí složku tvoří ono známé reprodukční číslo R, které zjednodušeně udává, kolik lidí se nakazí od jednoho nakažlivého člověka. V indexu se používá jeho jednoduchá, říká se „německá“ varianta: nejprve sečtěte počet nakažených za posledních sedm dní. Pak se posuňtě znovu o pět dní do minulosti, protože tak dlouho obvykle trvá, než nakažený člověk virus rozšíří dále. (Součty se tedy budou překrývat.) Vydělením obou těchto čísel získáme přibližné aktuální reprodukční číslo R, které říká, zda se nákaza šíří stále rychleji či naopak zpomaluje.
Zjednodušený výpočet reprodukčního čísla R pro potřeby indexu PES
- Čtvrtou a poslední položkou je pak podíl pozitivních testů na přítomnost viru. Tato veličina dává orientační představu o tom, jak moc je nákaza rozšířená, tedy kolik je kolem nás lidí, kteří virus přenáší, ale my o nich nevíme. Pokud je číslo vysoké, virus je prakticky všude. Pokud je nízké (ideálně pod 3 procenta), je velmi reálná naděje, že se velkou většinu nakažených daří nacházet a trasovat, a nákaza se ve velkém nešíří.
Čtyři složky indexu PES
Poslední zmíněný údaj nebyl prakticky po celou dobu sledování výskytu nemoci dostupný, byť z prezentací ÚZIS je jasné, že v databázích je. Nově jsou na stránkách indexu PES k dispozici alespoň údaje od začátku října.
Protože opakované testy (tj. hlavně testy ukončující karanténu) jsou obvykle negativní, poměr je díky nim nižší, než by byl jinak. Deník N na základě údajů, které si vyžádal od ÚZIS, dospěl k tomu, že v září a říjnu se lišil tento „očištěný“ poměr pozitivních od údajů zahrnujících opakované testy zhruba o pětinu.
Poměr pozitivních testů by tedy měl být o něco vyšší než údaj, který je – alespoň zatím – veřejně dostupný. V současné situaci to ovšem nehraje žádnou roli. Hodnoty vyšší než 26 procent již index nezohledňuje. Podíl pozitivních testů se přitom stále pohybuje nad touto hodnotou.
Mohlo by to ovlivnit ovšem příkladové výpočty z minulosti, které v tabulce uvádíme. Například na začátku prázdnin, tedy k 1. červenci 2020, by byla bývala hodnota indexu na hodnotě 337 (bylo 18 nakažených na 100 tisíc obyvatel, 6 seniorů na 100 tisíc obyvatel, reprodukční číslo bylo 2, poměr pozitivních testů za předchozí týden byl 5,5 procenta a hodnota R se zvýšila proti předchozímu období). Kdyby tehdy platil PES, vyšší podíl pozitivních testů by mohl možná situaci přehoupnout přes hranici III. stupně, kdy už začínají platit celorepubliková opatření.
Co se kdy zavíráPřehledovou opatření, která by s tím či oním stupněm míry rizika měla být spojena najdete v našem přehledovém článku. |
Hodnota do 40 bodů totiž znamená regionálně ohraničené riziko, cokoli nad 40 bodů už signalizuje znepokojivý růst epidemie a vyžaduje přísnější opatření. Ta jsou v rozsáhlé tabulce škálována právě podle stupňů. Třeba restaurace jsou v prvním stupni otevřeny téměř bez omezení, v druhém stupni je omezen počet hostů. Ve třetím stupni, tedy když hrozí výrazné šíření nákazy, jsou tato omezení striktnější a u stolu mohou být jen čtyři lidé. Pokud je situace ještě vážnější a skóre rizika stoupne nad číslo 60, aktivuje se čtvrtý stupeň, ve kterém restaurace zavře vnitřní prostory a jídlo vydává přes výdejní okénko. Stejné opatření platí i v nejvyšším, pátém stupni.
Ovšem aby se stupeň rizika zvýšil nebo snížil, nestačí krátkodobý výkyv. Opatření počítá s tím, že k přechodu na vyšší stupeň rizika je zapotřebí tří následujících dní ve vyšším pásmu. K uvolňování opatření, tedy sestupu do nižšího pásma rizika, by mělo být zapotřebí sedm po sobě následujících dní, kdy PES ukazuje hodnoty spadajícího do onoho nižšího pásma.
Aktualizace: Do interaktivního nástroje jsme jako výchozí nastavení posuvníků doplnili aktuální situaci. Opravili jsme špatný popisek zaškrtávátka mezitýdenního nárůstu.
