Podle WP jde o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze však podle něj bude možné nejdříve za jedno či více desetiletí.
Americké ministerstvo energetiky potvrdilo, že v úterý oznámí významný vědecký průlom. Další podrobnosti ovšem neuvedlo. Deníky Financial Times a The Washington Post s odkazem na své zdroje uvedly, že se vědcům v kalifornském státním vědeckém ústavu Lawrence Livermore National Laboratory podařilo uskutečnit jadernou fúzi, při které vzniklo 2,5 megajoulu energie, tedy o 20 procent více, než kolik bylo k provedení fúze samotné potřeba.
Jaderná fúze zažila „průlom“. A teď tu o Karkulce... |
Pokud se to potvrdí, bylo by to poprvé při tomto druhu jaderné reakce. Vědci výsledky experimentu stále analyzují. Podle deníku FT se při něm totiž poničily některé měřicí přístroje.
Jadernou fúzi označuje deník WP za „svatý grál“ ve snaze vytvořit bezuhlíkovou energetiku. Na tento zdroj energie velmi sází i americká administrativa prezidenta Joea Bidena, která chce do dalšího výzkumu masivně investovat. Průmyslové využití jaderné fúze však bude podle médií při nejoptimističtějších odhadech možné za desítku, ale možná i za několik desítek let.
Z jaderné fúze pochází veškeré světlo a teplo ze Slunce a dalších hvězd. Umělá fúze by mohla být bezpečným, udržitelným a ekologickým zdrojem energie. Při termonukleární fúzi se při extrémně vysokých teplotách spojují lehké atomy například vodíku tak, že stvoří jádra těžších prvků jako helium. Při tom se uvolňuje obrovské množství energie. Je to pravý opak štěpení, které probíhá v dnešních jaderných elektrárnách.
Česko spustilo testování termojaderné fúze - energie budoucnosti |
Experimenty s fúzí se zpravidla provádějí v zařízeních zvaných tokamak, která využívají magnetické pole k udržení extrémně horké látky – plazmatu, které při procesu vzniká.
Termonukleární reaktor ITER
Jak jsme psali již dříve, udržet vše ve vykázaném prostoru za běžných podmínek není těžké (zručný kutil si jednoduchý fúzor může postavit doma a uvidí výsledky fúze na vlastní oči). Ovšem dokázat to, za podmínek nutných pro fúzi ve velkém měřítku, se ukázalo jako podstatně obtížnější. Není to nemožné, k fúzi jader dochází ve fyzikálních laboratořích běžně, ale vždy je to ztrátový proces: na udržení a zahřátí plazmatu vynaložíme nakonec vždy více energie, než bychom z něj mohli získat při výrobě energie. Toto energetické manko se v posledních desítkách let pravidelně zmenšuje, ale stále jsme se nedostali do oblasti černých čísel.
Zařízení v Lawrence Livermore National Laboratory však funguje na jiné bázi. Využívá systému tzv. inerciálního udržení.
„Myšlenka řízeného uvolňování fúzní energie pomocí inerciálního udržení vychází ze stejného obecného principu jako vodíková bomba – palivo je zahřáto tak rychle, že dosáhne podmínek k zapálení fúze a začne hořet předtím, než se rozletí. Setrvačnost (inerce) paliva zabraňuje jeho okamžitému úniku – zde se vzal název inerciální udržení,“ vysvětluje princip česká Wikipedie.
Komora pro fúzní reakci v Lawrence Livermore National Laboratory
V laboratoři používají kapsli s pevným palivem ostřelovanou téměř 200 laserovými paprsky, tak aby se stlačilo a změnilo na plazma. Fúzní reakce pak probíhá, dokud je plazma udržováno v daném místě ostřelování.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili informace o systémech na zažehnutí jaderné fúze.
