náhledy
Fotomontáž zachycuje pohled do komory dnešního tokamaku COMPASS při vypnutí (vlevo) a v zapnutém stavu s plazmatem.
Autor: ÚFP
Nechtěl by to mít v garáži každý? Plazma ve fuzoru stojícím ve sklepě domu rodičů Williama Jacka, středoškoláka z USA, který si doma postavil fúzní zařízení. Krásný záběr zachycuje jeho první zařízení, které mělo velmi malý výkon a nepotřebovalo ani stínění. Velmi zjednodušeně řečeno šlo o jakousi past na tvorbu plazmatu než skutečně fúzní reaktor. Výkon jeho tvůrce to ale nesnižuje. Navíc od té doby upgradoval.
Autor: William Jack
Schéma tokamaku. Hlavními částmi tokamaku jsou prstencová vakuová komora umístěná jako sekundární závit transformátoru a cívky magnetického pole. Transformátorem indukovaný elektrický proud v plazmatu vytváří spolu s magnetickými cívkami magnetické pole bránící kontaktu plazmatu se stěnou nádoby a současně plazma ohřívá.
Autor: EUROfusion
Vakuová komora tokamaku COMPASS S laskavým svolením Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, v.v.i.
Autor: Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR
Spouštění tokamaku TM-1-VČ v ÚFP ČSAV v roce 1977
Autor: ÚFP AV ČR, ČTK
Fúzní reaktor tokamak COMPASS Ústavu fyziky plazmatu AV ČR
Autor: ÚFP AV ČR
Plánovaná podoba tokamaku COMPASS-U na ilustraci. Samotná vakuová komora i magnetické cívky jsou pod ochranným obalem (tzv. kryostatem), který je na snímku průsvitný. Otvory v něm jsou určeny především pro měřící přístroje, které mají přesně sledovat, co se děje v komoře. Během zhruba deseti vteřin nasbírají přístroje desítky tisíc nejrůznějších údajů o dění v plazmatu i ostatních částech tokamaku.
Autor: ÚFP
Wolfram s krystaly křemene a pyritu. Nalezeno v Peru, dnes v mineralogickém muzeu v německém Bonnu.
Autor: Ra'ike, Creative Commons
Pohled do komory tokamaku COMPASS „za chodu“, tedy s rozžhaveným plazmatem
Autor: ÚFP