Hvězda, kterou pozemští astronomové znají jako KIC 8462852, leží zhruba mezi souhvězdími Labutě a Lyry a až do sklonku minulého roku byla zcela nezajímavým objektem. Pak ovšem tým vědců vedený astronomkou Tabethou Boyajianovou z Yale, který zpracovával údaje z Keplerova teleskopu, zjistil, že se tato hvězda chová zcela nestandardně - její jasnost totiž zcela nepochopitelně kolísá.
Při dvou událostech s odstupem zhruba 750 dní něco blokovalo 15, potažmo 20 procent světla hvězdy (viz tato práce). Kepler přesně takové výkyvy sleduje, protože mohou znamenat, že přes hvězdu přechází planeta; a právě ty teleskop hledá. Ovšem v tomto případě je výkyv příliš veliký - planeta by musela být tak veliká, že by už nebyla planetou, ale hvězdou. A ta by pozornosti Kepleru nemohla uniknout. Podobně se nechová ani žádná známá „proměnná hvězda“ - tedy hvězda s přirozenými změnami výkonu.
Dramatické poklesy světelnosti hvězdy KIC 8462852 na záznamech z Keplerova teleskopu. Obě v článku zmiňované události jsou na nich jasně patrné.
Nic podobného jsme nikdy nepozorovali, a tak je těžké říci, co by za jevem mohlo být. Možných vysvětlení je vícero (oblak prachu, kometární roj atp.), ale média (včetně Technetu) i veřejnost zaujalo jedno vážně míněné, byť nepravděpodobné, řešení, se kterým přišel Jason Wright z Penn State Univerzity v americké Pensylvánii. Ve své práci (dostupná zde) nabízí ke zvážení domněnku, že by se mohlo jednat o mimozemskou stavbu - možná ohromnou sluneční „elektrárnu“.
I Wright zdůrazňuje, jak nepravděpodobné vysvětlení je, ale i tak se mu dostalo velké pozornosti. Na soustavu se tak brzy zaměřily i antény v jiných pásmech, ale nic neobjevily (my jsme psali o jednom pokusu v rámci projektu SETI, proběhl i další v optickém pásmu se stejným výsledkem).
Druhá fáze a další záhada
První negativní výsledky ovšem vědce neodradily. Obrátili se především na další studium už pořízených materiálů. První, kdo v nich objevil něco na pohled zajímavého, byl v lednu letošního roku Bradley Schaefer ze Státní univerzity v Lousianě.
Podle jeho práce (dostupná na arXiv.org) se svítivost hvězdy mění v delším měřítku. V digitalizované části archivu astronomických snímků oblohy Harvardovy univerzity objevil zhruba 1 200 snímků té části oblohy, kde leží KIC 8462852 z let 1890 až 1989. Po analýze dospěl k závěru, že jas hvězdy se za toto období snížil asi o pětinu. Je zbytečné říkat, že tohle jedna obíhající planeta nebo jenom kometární roj vysvětlit nemůže. A nedokáže to ani astrofyzika - Slunci podobná hvězda KIC 8462852 by se takto chovat neměla.
Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s vyznačenými souhvězdími v blízkosti pozorovaného prostoru.
Bohužel nemáme jistotu, zda je Schaeferem propagovaný pokles skutečný. Brzy po zveřejnění jeho práce se objevil na stejném serveru text s protiargumenty, který mají na svědomí astronomové Michael Hippke a Daniel Angerhausen (oba NASA) spolu s dalšími kolegy. Velmi zjednodušeně řečeno tvrdí, že fotografické desky nejsou dostatečně kvalitní zdroj informací pro podobné srovnání. Trend, který Schaefer pozoroval, je podle nich v rámci možné chyby pro pozorování takto vzdálených a slabých hvězd. Stejný pokles objevili také u jiných hvězd a může za něj podle nich špatná kalibrace fotografických desek (viz tato práce).
Schaefer s kritikou dosti důrazně nesouhlasil, takže se rozpoutala živá debata. Argumenty se tříbily, práce trochu měnily a výsledek je vlastně trochu nejasný. Ani jedna ze stran své původní tvrzení neodvolala, a tak není jasné, zda Schaeferův výsledek je náhodná chyba, nebo záznam skutečnosti.
Jeho práce ale zřejmě k něčemu byla, i kdyby neměl pravdu. V debatě s názorovými protivníky ve svém příspěvku (na Centauri-dreams.org) totiž poznamenal, že pokud má pravdu on a světla za poslední století tak výrazně „pohasla“, měla by být změna svítivosti viditelná i v údajích z teleskopu Kepler, který prvotní záhadu objevil.
Astronomové Ben Montet z Caltechu a Joshua Simon z Carnegioho observatoře vyvinuli potřebnou snahu a jejich práce (znovu na arXiv.org, konkrétně zde) ukazuje, že hvězda skutečně ztrácela trochu na výkonu, a to dokonce nečekaně rychle: za čtyři roky o tři procenta. Největší část této ztráty přišla během velmi náhlého propadu jasu, kdy hvězda „zeslábla“ zhruba o dvě procenta.
Pokles jasnosti hvězdy KIC 8462852 během jejího pozorování Keplerovým teleskopem. Na vodorovné ose je délka pozorování ve dnech, na svislé relativní jasnost. Na pravém okraji grafu jsou špatně, ale přece jen vidět náhlé změny jasnosti, které k hvězdě přitáhly pozornost.
V tomto případě se nezdá, že by mohlo jít o chybu v datech; vědci pro kontrolu ověřovali i chování dalších hvězd v okolí, a i když u některých objevili také trend poklesu jasnosti, u žádné se neobjevil zmiňovaný dvouprocentní propad. Nezdá se tedy, že by se jednalo o chybu na přístrojích Kepleru. (Dodejme ještě, že to neznamená, že Schaefer má se svým argumentem pravdu - i když Kepler mohl naměřit pokles, fotografické desky mohou být skutečně špatně zkalibrované.)
Co se děje?
Nezdá se, že by někdo v tuto chvíli měl dobré vysvětlení takového chování. Možná by se mohlo jednat o nějaký oblak prachu v kombinaci s většími pevnými tělesy (třeba kometárním rojem). Ale zatím není moc jasné, jak přesně by měla situace kolem hvězdy vypadat, aby docházelo jak k dlouhodobému poklesu jasnosti, tak i krátkodobým poklesům.
Situace by se mohla alespoň trochu projasnit příští rok. Fanoušci výzkumu hvězdy KIC 8462852 totiž vybrali na serveru Kickstarter přes sto tisíc dolarů na pronájem dalekohledu LCOGT (Las Cumbres Observatory Global Telescope Network), což zaručí pokračování pozorování na další rok, tedy až do léta 2017.
Původní data z Kepleru naznačují, že někdy v té době (snad už v květnu) by mohlo dojít k dalšímu náhlému poklesu jasnosti, který zaujal astronomy poprvé. Z pozorování bychom mohli zjistit něco nového - samozřejmě jen za předpokladu, že jde o jev pravidelně se opakující, což se dnes nedá spolehlivě odhadnout.
Ale ať už teleskopy uvidí cokoliv, astronomové tomu budou jistě věnovat velkou pozornost. Záhada je totiž opravdu čím dále zamotanější a lákavější - jen ty mimozemšťany stále raději nečekejte.
