V Indii někdo před 400 tisíci lety vyráběl lidské nástroje. Ale kdo?

aktualizováno 
Nálezy ze střední Indie ukazují, že zde někdo vyráběl kamenné nástroje typické pro moderního člověka. Ale ti na místo měli přijít možná až o několik set tisíc let později.

Kamenné nástroje z lokality Attirampakkam. Ležely v nánosech na břehu místní říčky, podél které hominidé žili zřejmě už zhruba 1,7 miliony let. | foto: Sharma Centre for Heritage Education

Naše představy o vývoji člověka v posledních letech dostávají „na frak“. Zajímavé nové objevy naznačují, že lidé jsou různorodější („hobit“ z ostrova Flores), jejich genetická minulost pestřejší (křížení s neandrtálci i tajemnými Denisovany) a průběh jejich odchodu z Afriky méně jasný, než se zatím myslelo (možný objev 300 tisíc let starých Homo sapiens v dnešním Maroku).

V posledním čísle časopisu Nature se k těmto zajímavostem přidává další. Konkrétně jde o kamenné nástroje z lokality Attirampakkam (leží kousek od východního pobřeží zhruba v polovině výšky subkontinentu). Našlo se tu zhruba sedm tisíc kamenných nástrojů, které hezky dokumentovaly přechod od jednodušších postupů a nástrojů k jemněji a přesněji opracovaným pazourkům - a potažmo i tedy nahrazení místních méně rozvinutých předků člověka prvními moderními Homo sapiens.

Kdy k tomu mělo dojít, není úplně jasné. Podle některých teorií se na místo první lidé dostali někdy před 80 až 130 tisíci lety. Moderní lidé pak na místě přežili výbuch supervulkánu Toba a od té doby místu „vládli“. Podle jiných názorů je spíše pravděpodobné, že lidé na místo přišli až po výbuchu. Hrozivá událost, která způsobila velké ekologické škody ve velké části jihovýchodní Asie, jim přitom mohla pomoci vytlačit původní obyvatele.

Nově vydané výsledky samu tuto otázku nepomohou vyřešit - naopak přidávají do rovnice další zajímavou neznámou. Autorům práce, pod kterou je jako první podepsaný Kumar Akhilesh, se totiž podařilo ukázat, že jemnější pazourky nalezené na místě pochází zřejmě z doby někdy před 380 až 170 tisíci lety.

Ukázka nástrojů ze staršího paleolitu, tzv. acheuléenského typu. Typickým...

Ukázka nástrojů ze staršího paleolitu, tzv. acheuléenského typu. Typickým nástrojem byly velké kamenné pěstní klíny, sekery (na snímku). Drobnější pazourkové nástroje (třeba pazourkové hroty šípů) vznikají později pomocí tzv. levalloiské techniky.

Výsledek poskytla metoda tzv. luminiscence, která dokáže určit, kdy byl dotyčný materiál vystavený světlu (konkrétně v tomto případě infračervenému), tedy jak dlouho je na Zemi. Rozptyl je to poměrně veliký, ale jak jste si jistě všimli, předpokládané stáří nástrojů se vůbec nekryje s odhadem příchodu Homo sapiens do Indie. Přitom v řadě případů jde o nástroje vytvořené postupy (tzv. levalloiská technika), které se jinak považují za charakteristické právě pro moderní Homo sapiens.

Paleontologové v Indii tak stojí před zajímavou hádankou. Vyráběly tyto „moderní“ hroty jiné druhy hominidů než moderní Homo sapiens? A pokud ano, doputovala k nim znalost odněkud? Mohlo to být z Afriky, kde se moderní Homo sapiens asi o sto tisíc let dříve objevil? Nebo jsou naše jednoduché představy o spojitosti mezi biologií a kulturou (tj. druhem a technologií) špatné? Nebo jde naopak spíše o doklad toho, že lidé dnešního typu dorazili do Indie mnohem dříve, než jsme zatím předpokládali na základě jiných nálezů (jinak řečeno našeho neúplného mapování jejich postupného „pokroku“ po Asii podle nálezů na různých lokalitách)? 

Tato hypotéza má tu výhodu, že ji může podporovat i další výsledek, objev snad 170-190 tisíc let staré čelisti Homo sapiens z Izraele. Ten také naznačuje, že lidé z Izraele mohli odejít o nějakých 50-80 tisíc let dříve, než se obecně předpokládá.

Bohužel v tuto chvíli nemáme to nejdůležitější: tedy kosti. Z Indie z dané doby nejsou ani kosterní nálezy (natož třeba kosti se zachovalou DNA), které by umožnily určit, jaké druhy člověka se na místě v dané době vyskytovaly. Dokud se to nezmění, záhada téměř určitě zůstane neobjasněna - a poměrně dlouho.

Dějiny dávné minulosti člověka totiž pracují s opravdu velmi útržkovitým materiálem; dobrých a jednoznačných nálezů je skutečně velmi málo a antropologové své hypotézy často tvoří na základě jen velmi neúplných „vstupních dat“. Důvodem je jak to, že vhodné podmínky pro zachování toho nejzajímavějšího (tj. především kostí) jsou vzácností, a samozřejmě také fakt, že velká část světa je stále v tomto ohledu neprozkoumaná. Indie obecně není pro nález fosílií kvůli klimatu i dlouhé historii osídlení nejlepším místem, takže tamním odborníkům je zapotřebí dopřát hodně trpělivosti a notnou dávku štěstí, jestli se mají dobrat odpovědí.

Autor:
 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR. Nové elektrické vedení láme rekordy

Transformátor pro 1 110 kV vedení v Číně, který postavila firma Siemens. Na...

Provozovatel čínské přenosové sítě spustil nejvýkonnější a nejdelší vedení světa. Putuje jím elektřina o napětí více...

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

Jak ze soustruhu. Vypadá neuvěřitelně, ale ledový disk vznikl přirozeně

V americké řece Presumpscot plave ledový disk

Na řece Presumpscot v americkém státě Maine vznikl extrémně velký rotující ledový disk. Vypadá možná nepřirozeně, ale...

Další z rubriky

Nové poznatky o událostech po pádu planetky, která vyhubila dinosaury

První prokazatelnou obětí následků dopadu planetky Chicxulub byly nebohé...

Lokalita zvaná „Tanis“ se nachází se na území Severní Dakoty ve Spojených státech amerických. Tato fosilní lokalita ze...

Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

Ilustrační snímek

Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi....

Jak ze soustruhu. Vypadá neuvěřitelně, ale ledový disk vznikl přirozeně

V americké řece Presumpscot plave ledový disk

Na řece Presumpscot v americkém státě Maine vznikl extrémně velký rotující ledový disk. Vypadá možná nepřirozeně, ale...

Najdete na iDNES.cz