Proč klonovat myš, vysvětluje první Češka, která to zvládla

aktualizováno 
Příroda umí klonovat dávno. Každá jednovaječná dvojčata jsou přirozený klon. Zkouší to i vědci. Helena Fulková je první česká badatelka, které dokázala během stáže na Tokijské univerzitě naklonovat laboratorní myši. To svedou jen čtyři laboratoře na světě.

Helena Fulková, nositelka Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 | foto: Lukáš Bíba/Nadace Neuron

Neuron 2016

Helena Fulková je jednou z letošních nositelek Ceny Neuron soukromého nadačního fondu Neuron. Cenu obdržela 18. května společně s osobní prémií 250 tisíc korun. Kandidáty představíme v sérii krátkých rozhovorů, Helen Fulková jako jediná žena mezi oceněnými bude na řadě první.

Jaký je cíl klonování? Někteří lidé mají toto slovo spojené s představou, že po myších dojde i na kopírování lidí.
To by v současné době napadlo jedině nějakého šílence.

K čemu tedy klony zvířat slouží?
Jejich studiem dokonaleji poznáme mechanismy spojené s reprodukcí a reprogramováním buněk. To jednou umožní zvýšit úspěšnost přeměny tzv. indukovaných pluripotentních buněk. To jsou buňky odebrané z těla dospělého člověka, například z kůže, které se biotechnologickou indukcí mohou změnit na úplně jiný typ buňky. Zatím tento postup provázejí problémy. Úspěšnost proměny se pohybuje jen okolo jedné desetiny procenta, buňky si dost pamatují svůj původní stav a neproměňují se vždy zcela spolehlivě, rovněž mají tendenci zvrhávat se v nádorové. Nevyřešených otázek je tedy mnoho. A klonování může podstatně přispět k hledání odpovědí. Poznatky pak mohou najít uplatnění při zvyšování úspěšnosti umělého oplodnění nebo v medicíně při buněčné léčbě.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Pacient s infarktem přijde k lékaři, ten mu odebere kožní buňky a biotechnologickou indukcí v nich potlačí, nebo povzbudí aktivitu genů. Přiměje tak kožní buňky, aby se změnily na buňky srdečního svalu. Ty se namnoží a implantují pacientovi. Velkou výhodu bude fakt, že pocházejí z buněk toho samého pacienta, takže nevyvolají odmítavou reakci imunitního systému.

Nebude výhodnější použít kmenové buňky, se kterými probíhají podobné pokusy?
Kmenové buňky se získávají z embryí a chápu, že tento fakt vyvolává u mnoha lidí etický problém. Indukované pluripotentní buňky jsou mnohem výhodnější. Lze je vytvořit relativně snadno z jakékoliv části dospělého člověka, neničí se přitom žádné embryo a nevyvolávají imunitní reakci.

V Tokijské univerzitě jste naklonovala myši. Kolik pokusů jste potřebovala?
Podařilo se mi to na první pokus. Narodilo se šest mláďat, což je poměrně vysoká úspěšnost. Vyjádřeno čísly to je 7,6 procenta.

Jak klonování probíhá?
Z vajíčka odebraného samici se nejprve odstraní původní jaderná DNA svinutá do chromozomů. Vznikne útvar bez genetické informace. Do něho se vloží jiné jádro z jakékoliv tělní buňky a chemicky se aktivuje změna, kterou v přírodě obstarává spermie. Vajíčko se vloží do dělohy samice, a pokud jde všechno dobře, vyvine se zdravé embryo geneticky totožné s dárkyní tělní buňky. Za 21 dní se narodí mláďata.

Vypadá to poměrně jednoduše, proč tento postup zvládnou na celém světě jen čtyři laboratoře?
Nejdůležitější je mikromanipulace. Rozhoduje jemná motorika, schopnost vidět drobné detaily, kterou člověk získá pozorováním mnoha a mnoha vajíček. A pro zvládnutí takového „špeku“, jako je klonování myší, je nutné taky určité nadání.

Nová genetická informace v prázdném vajíčku nevyvolá imunitní reakci?
V této fázi ještě není imunitní systém vyvinutý, takže žádné problémy s odmítavou reakcí nevznikají.

První naklonovaný savec, ovce jménem Dolly, přišel na svět v roce 1996. Dva roky poté se objevily zprávy, že buňky v těle ovce neodpovídají jejímu fyzickému stáří, ale spíše věku její genetické předchůdkyně – šestileté ovce. Buňky v mláďatech myší jsou na tom podobně?
U ovce Dolly se očekávalo, že bude při porodu stejně stará jako dárkyně, ale to se nikdy nepotvrdilo. Je to trochu mýtus z doby, kdy se s klonováním začínalo. U myší už víme, že biologický věk jaderné DNA nekoreluje s klonem a vše začíná od nuly.

Co se u klonovaných myších mláďat zkoumá?
Novináře sice zajímají nejvíce klony, ale na Tokijské univerzitě jsem měla původně úplně jiný záměr než klonovat myši. Chtěla jsem sledovat, co se děje, když buňka ztratí původní informaci o své identitě a stane se z ní embryo. Měli jsme v úmyslu pozorovat, jak se vložená DNA pár hodin po přenosu usazuje a vyvíjí. Klony jsem vlastně vytvořila proto, abychom dokázali, že přenos jader funguje. Ovšem před samotnou analýzou nastaly technické problémy a embrya doposud čekají v mrazáku. Bude-li všechno optimální, vrátím se do Japonska a budu ve výzkumu pokračovat.

Informace: Text vznikl pro nadaci Neuron.

Autor:
 

Nejčtenější

Sexuálně nejvýkonnější vyzvědače přebrali československé rozvědce Sověti

Býval agent československé rozvědky v USA Karel Köcher

Československým komunistickým rozvědčíkům se ve špionáži proti Spojeným státům dlouho nedařilo. Nakonec ale zaznamenali...

Našel na půdě 35 let starý Apple II, zapnul ho a dohrál uloženou hru

Spoustu let ležel na půdě, po zapnutí funguje „jako zamlada“.

Newyorský učitel našel u rodičů na půdě starý počítač Apple II. Zkusil ho zapnout a překvapivě mohl pokračovat ve hře,...

Lokální předpověď počasí se razantně zpřesní, možná pomáhá i váš telefon

GRAF

Nejpřesnější lokální předpovědi počasí dnes nabízejí aplikace v našich telefonech - i proto, že s nimi samy pomáhají....

V Perském zálivu spustili největší baterii světa. Virtuální a bez lithia

Sodíko-sírové bateriové systémy japonské firmy NGK. Systém, který se vejde do...

Ve Spojených arabských emirátech byla připojena do sítě největší „virtuální“ baterie světa s obřím výkonem a úctyhodnou...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Další z rubriky

Chcete malého svalovce? My vám dítě poupravíme, láká firma

Ilustrační snímek

Bývalý programátor sháněl peníze na firmu, která chtěla vyvinout postupy pro vytváření geneticky upravených dětí. Měly...

V zazděné kapli zpovědníka krále objevili vědci i další kosti neznámé osoby

Vizuální kontrola utajené hrobky zpovědníka krále Přemysla Otakara II. kamerou...

Jindřich Librarius byl zpovědníkem Přemysla Otakara II. a tak významnou osobností své doby, že v zápise o jeho úmrtí je...

Červci, sinice, sépie. Proč a čím se barvily a barví potraviny

Barevné je chutné, to je stará pravda.

Zrak je náš nejdůležitější smysl a barvy jsou ta nejdůležitější informace. Právě barva nás osloví první, až v druhé...

ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí
ČPZP se stará o zdraví a pohodu nastávajících maminek i jejich dětí

Začátek nového života přináší do rodiny spoustu radosti, ale i starostí. Doprovází ho obavy o zdraví, změna režimu a zařizování nezbytné výbavičky pro miminko. Pomoc přichází z nejrůznějších stran. Od rodiny, přátel. Víte ale, že Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí maminkám až 3 000 Kč?

Najdete na iDNES.cz