Proč klonovat myš, vysvětluje první Češka, která to zvládla

aktualizováno 
Příroda umí klonovat dávno. Každá jednovaječná dvojčata jsou přirozený klon. Zkouší to i vědci. Helena Fulková je první česká badatelka, které dokázala během stáže na Tokijské univerzitě naklonovat laboratorní myši. To svedou jen čtyři laboratoře na světě.

Helena Fulková, nositelka Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2016 | foto: Lukáš Bíba/Nadace Neuron

Neuron 2016

Helena Fulková je jednou z letošních nositelek Ceny Neuron soukromého nadačního fondu Neuron. Cenu obdržela 18. května společně s osobní prémií 250 tisíc korun. Kandidáty představíme v sérii krátkých rozhovorů, Helen Fulková jako jediná žena mezi oceněnými bude na řadě první.

Jaký je cíl klonování? Někteří lidé mají toto slovo spojené s představou, že po myších dojde i na kopírování lidí.
To by v současné době napadlo jedině nějakého šílence.

K čemu tedy klony zvířat slouží?
Jejich studiem dokonaleji poznáme mechanismy spojené s reprodukcí a reprogramováním buněk. To jednou umožní zvýšit úspěšnost přeměny tzv. indukovaných pluripotentních buněk. To jsou buňky odebrané z těla dospělého člověka, například z kůže, které se biotechnologickou indukcí mohou změnit na úplně jiný typ buňky. Zatím tento postup provázejí problémy. Úspěšnost proměny se pohybuje jen okolo jedné desetiny procenta, buňky si dost pamatují svůj původní stav a neproměňují se vždy zcela spolehlivě, rovněž mají tendenci zvrhávat se v nádorové. Nevyřešených otázek je tedy mnoho. A klonování může podstatně přispět k hledání odpovědí. Poznatky pak mohou najít uplatnění při zvyšování úspěšnosti umělého oplodnění nebo v medicíně při buněčné léčbě.

Můžete uvést konkrétní příklad?
Pacient s infarktem přijde k lékaři, ten mu odebere kožní buňky a biotechnologickou indukcí v nich potlačí, nebo povzbudí aktivitu genů. Přiměje tak kožní buňky, aby se změnily na buňky srdečního svalu. Ty se namnoží a implantují pacientovi. Velkou výhodu bude fakt, že pocházejí z buněk toho samého pacienta, takže nevyvolají odmítavou reakci imunitního systému.

Nebude výhodnější použít kmenové buňky, se kterými probíhají podobné pokusy?
Kmenové buňky se získávají z embryí a chápu, že tento fakt vyvolává u mnoha lidí etický problém. Indukované pluripotentní buňky jsou mnohem výhodnější. Lze je vytvořit relativně snadno z jakékoliv části dospělého člověka, neničí se přitom žádné embryo a nevyvolávají imunitní reakci.

V Tokijské univerzitě jste naklonovala myši. Kolik pokusů jste potřebovala?
Podařilo se mi to na první pokus. Narodilo se šest mláďat, což je poměrně vysoká úspěšnost. Vyjádřeno čísly to je 7,6 procenta.

Jak klonování probíhá?
Z vajíčka odebraného samici se nejprve odstraní původní jaderná DNA svinutá do chromozomů. Vznikne útvar bez genetické informace. Do něho se vloží jiné jádro z jakékoliv tělní buňky a chemicky se aktivuje změna, kterou v přírodě obstarává spermie. Vajíčko se vloží do dělohy samice, a pokud jde všechno dobře, vyvine se zdravé embryo geneticky totožné s dárkyní tělní buňky. Za 21 dní se narodí mláďata.

Vypadá to poměrně jednoduše, proč tento postup zvládnou na celém světě jen čtyři laboratoře?
Nejdůležitější je mikromanipulace. Rozhoduje jemná motorika, schopnost vidět drobné detaily, kterou člověk získá pozorováním mnoha a mnoha vajíček. A pro zvládnutí takového „špeku“, jako je klonování myší, je nutné taky určité nadání.

Nová genetická informace v prázdném vajíčku nevyvolá imunitní reakci?
V této fázi ještě není imunitní systém vyvinutý, takže žádné problémy s odmítavou reakcí nevznikají.

První naklonovaný savec, ovce jménem Dolly, přišel na svět v roce 1996. Dva roky poté se objevily zprávy, že buňky v těle ovce neodpovídají jejímu fyzickému stáří, ale spíše věku její genetické předchůdkyně – šestileté ovce. Buňky v mláďatech myší jsou na tom podobně?
U ovce Dolly se očekávalo, že bude při porodu stejně stará jako dárkyně, ale to se nikdy nepotvrdilo. Je to trochu mýtus z doby, kdy se s klonováním začínalo. U myší už víme, že biologický věk jaderné DNA nekoreluje s klonem a vše začíná od nuly.

Co se u klonovaných myších mláďat zkoumá?
Novináře sice zajímají nejvíce klony, ale na Tokijské univerzitě jsem měla původně úplně jiný záměr než klonovat myši. Chtěla jsem sledovat, co se děje, když buňka ztratí původní informaci o své identitě a stane se z ní embryo. Měli jsme v úmyslu pozorovat, jak se vložená DNA pár hodin po přenosu usazuje a vyvíjí. Klony jsem vlastně vytvořila proto, abychom dokázali, že přenos jader funguje. Ovšem před samotnou analýzou nastaly technické problémy a embrya doposud čekají v mrazáku. Bude-li všechno optimální, vrátím se do Japonska a budu ve výzkumu pokračovat.

Informace: Text vznikl pro nadaci Neuron.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Samé otázky. Vědci pronikli do neznámých prostor u hrobky zpovědníka krále

Podle jasně čitelného letopočtu na papírku se vzkazem od dělníků, kteří...

Skupina historiků a dalších odborníků v přímém přenosu vyzvedává schránu s ostatky králova zpovědníka Jindřicha...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Další z rubriky

INTERAKTIVNĚ: Z malé účasti těží ANO, z vysoké Piráti? Najděte souvislosti

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Výsledky voleb do Evropského parlamentu lze analyzovat z různých pohledů. Připravili jsme pro vás nástroj, s jehož...

NASA cvičila astronauty na Měsíc nad sopkou, které je dobré se bát

Krajina centrálního Islandu je nehostinné místo téměř bez života, tvořené...

Okolí islandské sopky Asjki je jedno z nejnehostinnějších míst na Zemi. Což je možná dobře, protože její divoká exploze...

Kočky rozumí, když na ně voláme. Jen je to většinou nezajímá

Kočky vám rozumí, ale ignorují vás

Kočičí inteligence je na rozdíl od té psí velmi málo prozkoumaná. Kočky totiž většinou odmítají s vědci spolupracovat....

Najdete na iDNES.cz