Goddardův institut pro studium vesmíru (spadá pod americkou NASA) dlouhodobě sleduje teplotu zemského povrchu a změny klimatu. Minulý týden aktualizoval zprávu o teplotách atmosféry v roce 2013. Z porovnání uvedených hodnot vyplývá, že se zemské klima v posledních desetiletích znatelně otepluje.
Průměrná teplota v minulém roce dosáhla 14,6 stupňů Celsia, tedy asi o půl stupně více, než kolik byl průměr v minulém století. Podle analýzy NASA za 133 let od počátku měření stoupla teplota o 0,8 °C. Nutno ovšem dodat, že data za jednotlivé roky se snadno mohou změnit na základě metody měření teploty nebo způsobu vyhodnocování.
Stoupání globání teploty. Červená linka ukazuje roky oteplené oceánským jevem El Niño.
"Dlouhodobě sledujeme netypické trendy, rok 2013 přidává další důkazy, že zažíváme změnu klimatu," říká klimatolog Goddardova ústavu Gavin Schmidt. "Zatímco měření v rámci sezóny nebo jednoho roku může ovlivnit běžný výkyv počasí, tato analýza ukazuje význam dlouhodobého monitorování."
Stoupání teploty je vidět po dekádách
Přirozené výkyvy počasí mají vždy za následek změny průměrné roční teploty. Goddarův institut však dodává, že neustálý nárůst množství skleníkových plynů v atmosféře vede k dlouhodobému oteplování planety. Neplatí tedy, že každý následující rok musí být teplejší než předchozí, ale vědci očekávají, že pokud se nesníží emise, toto desetiletí bude v průměru teplejší než předchozí, dvacátá léta budou ještě teplejší a s každým následujícím desetiletím bude průměrná teplota dále stoupat.
Goddarův institut přisuzuje zvyšování teploty množství oxidu uhličitého v atmosféře. Tento skleníkový plyn zachycuje teplo, a tím klíčově ovlivňuje světové klima. Vedle přirozených zdrojů vzniká i spalováním fosilních paliv. Podle množství CO2 v ledovcích východní Antarktidy odhadujeme, že v současnosti je tohoto plynu v zemské atmosféře nejvyšší množství za posledních 800 tisíc let.
Analýza dodává, že zatímco celosvětově byl uplynulý rok jeden z nejteplejších, například Spojené státy zažily spíše průměrně teplou sezonu. Konkrétně byl minulý rok v USA pouze 42. nejteplejší. Historicky nejteplejší rok si naopak loni užili například Australané.
Teplota je nadprůměrná už 38 let
Teplotní záznamy Goddardova institutu patří mezi nejvýznamnější klimatologické analýzy na světě. Citovaná zpráva zkoumá data z více než tisíce meteorologických stanic po celém světě, satelitních záznamů o teplotě moří a záznamů měření vědců v Antarktidě. Do analýzy zahrnuje historická data ze stanic i možný vliv osídlení na naměřenou teplotu. Počítačový program počítá vždy v daném měsíci na daném místě odchylku od hodnot naměřených mezi lety 1951 a 1980. Poslední rok, ve kterém průměrná teplota klesla pod průměr sledovaných let, nastal před 38 lety.
Téma globálního oteplování dlouhodobě vyvolává vášně v řadách laiků i odborníků. Podle části veřejnosti mohou mít změny klimatu katastrofální důsledky. Podle jejich oponentů jsou odchylky v teplotách a počasí přirozené. Nejvýraznější ránu utrpěli stoupenci ideje globálního oteplování v roce 2009, kdy se na veřejnosti objevily úryvky korespondence, které měly dokazovat snahu o falšování dat s cílem zamaskovat ta data, která myšlence globálního oteplování odporovala.
To ovšem nic nemění na faktu, že podíl člověka na globálním oteplování je v současnosti v souladu s názorem většiny odborníků: podrobný průzkum více než 12 tisíc recenzovaných vědeckých studií ukázal, že "97,1 % stojí za tím, že globální změna je důsledkem lidské činnosti." Do průzkumu byla zahrnuta práce 29 tisíc vědců. Z více než čtyř tisíc článků, které se zabývaly vztahem mezi globálním oteplováním a lidskou činností, pouze 0,7 procent takový vztah zpochybnilo. Studii publikoval odborný časopis Environmental Research Letters v květnu 2013.
Oprava 11:04: Článek původně odkazoval na výrok českého klimatologa z článku z roku 2009, tento výrok jsme z článku odstranili, neboť podle některých nebylo jasné, že jde o neaktuální výrok. Dále jsme na konec článku doplnili studii o konsenzu vědců zabývajících se studiem globálního oteplování.
