Tým vědců z Washingtonské univerzity podle deníku The New York Times poprvé v USA ve venkovních podmínkách otestoval technologii, která by mohla s postupem klimatických změn pomáhat s ochlazováním planety. Koncept je označovaný jako cloud brightening (zvyšování lesku mraků) a vychází ze snahy odrážet sluneční světlo v atmosféře.
Vědce tento princip napadl, když chtěli více porozumět roli mraků v klimatu a vlivu člověka na něj, a všimli si, že v oblastech, kde jsou mraky ovlivňovány znečištěným ovzduším, dochází k jejich větší odrazivosti neboli „zjasnění“.
„Když se do atmosféry uvolňují drobné aerosolové částice jak z přírodních zdrojů (např. z biologických emisí a mořské tříště), tak z lidské činnosti (např. ze spalování fosilních paliv, dřeva a vegetace) a mísí se v mracích, mohou způsobit jejich rozjasnění a odraz většího množství slunečního světla zpět do vesmíru,“ vysvětlují vědci z Washingtonské univerzity.
Premiérový venkovní pokus uspořádali výzkumníci v úterý na vyřazené letadlové lodi kotvící v zálivu u města San Francisco. Na palubu umístili zařízení připomínající sněžné dělo, které po spuštění posílalo do vzdálenosti desítek metrů jemnou mlhu napodobující slané mořské aerosoly.
Tým vedený fyzikem Robertem Woodem, který se specializuje na meteorologické procesy, se snaží zjistit, zda jejich zařízení dokáže mimo laboratoř dostatečně stabilně rozprašovat částečky soli o potřebné velikosti. Bude-li tato fáze úspěšná, dalším krokem bude nasazení systému v oblacích nad oceánem.
Schéma vlivu velikosti kapek na odrazivost mraků
Správná velikost kapiček je rozhodující pro dosažení odpovídající odrazivosti mraků. Menší kapky znamenají lepší odrazivost, ale větší kapky mohou mít za následek menší odrazivost slunečních paprsků.
Od rozprašování aerosolů do mraků si experti slibují, že posílí odrážení slunečního světla a dočasně tak sníží teplotu v dané oblasti. Výzkum reaguje na sílící obavy z člověkem způsobovaného oteplování klimatu, které pravděpodobně přesáhne hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Očekává se, že klimatické změny budou provázet mimo jiné stále intenzivnější vlny veder.
„Každý rok, kdy zažíváme nové rekordy klimatických změn a rekordní teploty, vlny veder, tlačí to náš obor do zkoumání dalších alternativ,“ řekl o snaze „rozjasnit“ mraky Wood. „I do takových, které kdysi mohly být relativně extrémní,“ dodal.
Z letadla vypouštějí chemikálii do mraků. Takto v Emirátech vládnou dešti |
Vědci po celém světě pracují na různých metodách navržených s cílem tlumit dopady klimatických změn. Tou zřejmě nejznámější je takzvané zachytávání oxidu uhličitého, jejíž rozvoj by mohl v budoucnu snižovat koncentraci skleníkového plynu v atmosféře.
„Ve srovnání s jinými možnostmi... by rozjasňování mořských oblaků bylo lokalizované a využívalo by poměrně neškodné slané mořské aerosoly,“ napsal The New York Times. Přesto se v řadách odborné veřejnosti setkává i s kritikou. Expert organizace Greenpeace David Santillo namítá, že kdyby se metoda odrážení slunečního záření významně rozšířila, následky by bylo obtížné nejen předpovídat, ale také měřit.
Karen Orensteinová, která vede program „klimatické spravedlnosti“ při neziskové organizaci Friends of the Earth, označila experimentování s aerosoly za nebezpečné rozptýlení. Nejlepším způsobem, jak se vypořádat s klimatickou změnou, je podle ní rychlý odklon od spalování fosilních paliv.
V tomto bodě se s ní shodují i výzkumníci z projektu úpravy mraků. „Doufám, a myslím si, že všichni moji kolegové doufají, že tyhle věci nikdy nepoužijeme, že nikdy nebudeme muset,“ řekla členka týmu z Washingtonské univerzity Sarah Dohertyová.
