Studie, publikovaná ve vědeckém časopise Nature, také uvádí, že nejstarší moderní Středoevropané spolu byli příbuzní.
Zkoumaní jedinci patřili k malé, úzce příbuzné skupině lidí, která se oddělila od populace, jež opustila Afriku přibližně před 50 000 lety a později osídlila zbytek světa. Zajímavostí podle vědců je, že mezi jedinci z Ranisu byli matka a dcera i další blízcí příbuzní. Tato populace měla tmavou pleť, vlasy i oči, což odpovídá nedávnému africkému původu.
Jedním z hlavních objevů tohoto výzkumu je přesné načasování mísení s neandertálci, které nastalo před 45 000 až 49 000 lety. Detailní analýza ukázala, že žena ze Zlatého koně zdědila neandertálskou DNA z mísení, které se v jejím případě stalo před 70 až 80 generacemi, tedy zhruba 2000 let před jejím narozením.
Desítky tisíc let stará DNA. Velké nosy jsou dědictvím po neandrtálcích |
Dalším překvapivým závěrem je genetická příbuznost mezi jedinci z obou zkoumaných lokalit. Analýza odhalila, že žena ze Zlatého koně byla příbuzná v pátém až šestém stupni příbuznosti se dvěma jedinci z Ranis. Tento nález je podle autorů studie důležitý pro pochopení migrací prvních moderních lidí v Evropě a potvrzuje, že obě skupiny byly součástí širší populace, která osídlila oblast střední Evropy.
Autoři studie uvedli, že výsledky podporují hypotézu, že moderní lidé do Evropy migrovali ve více vlnách. Tito první migranti se na své cestě setkávali s neandertálci, jejichž populace byla v Evropě poměrně řídká.
