Sobota 18. září 2021, svátek má Kryštof
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. září 2021 Kryštof

Zkrátil jim život? Vědci mapují dopady šokujícího čínského experimentu

Vědce celého světa šokoval čínský experiment, ve kterém došlo ke genetické úpravě DNA nejméně dvou dětí. Jak se nyní ukazuje, úprava, která měla zvýšit odolnost dětí vůči viru HIV, zároveň zřejmě snižuje šanci, že se dožijí vysokého věku.

Profesor Che Ťien-kchuej, který údajně změnil genetickou informaci nenarozených dětí. | foto: AP

Aktualizace: Studie, kterou tento článek popisuje, obsahovala statistickou chybu. Podrobnější zkoumání stejné zdravotnické databáze ukázalo, že korelace mezi poškozením genu CCR5 a délkou života se v údajích z britské databáze nedá najít. Neexistuje tedy důkaz, že by nositelé této genetické varianty žili kratší dobu. Domněnka, že by i děti z čínského experimentu mohly mít sníženou šanci na to, aby se dožily vysokého věku, je tedy zcela nepodložená. Více v našem článku, který chybu i její odhalení popisuje.

Čínský vědec Che Ťien-kchuej (anglickou transkripcí He Jiankui) v listopadu loňského roku doslova šokoval nejen vědeckou obec, když oznámil, že se pod jeho dohledem narodila dvojčata s uměle upravenou DNA.

Děti mají de facto „vystřižený“ kus genu CCR5. Kvůli tomuto poškození jsou buňky jejich imunitního systému prakticky neviditelné pro virus HIV. Ten se do buněk dostává právě přes receptor na povrchu buňky, který se vyrábí podle genu CCR5. Receptor vytvořený podle poškozeného genu má tvar, na který virus není nastavený, a do buňky tedy nepronikne.

Pokus čínského vědce byl inspirovaný přirozeně se vyskytující mutací, která poskytuje prakticky imunitu vůči HIV. Proto Che Ťien-kchuej (který je mimochodem biofyzik, ne genetik) tvrdil, že jím provedený zásah do DNA dětí není problematický, ale pozitivní. Odborníci ovšem upozorňují, že podobné zásahy mají téměř vždy i další dopady na vlastnosti organismu.

Podobné je to v případě mutace, která „umlčí“ gen CCR5 a označuje se CCR5-delta32. Sice chrání před virem HIV (což ovšem dokážou téměř stejně účinně i léky), pravým neštovicím či jiným podobným virům a zlepšuje snad mírně i rekonvalescenci po infarktu, na druhou stranu zřejmě snižuje odolnost proti chřipce a dalším nemocem.

Jaký je ovšem celkový výsledek? Jde o mutaci v dnešních podmínkách obecně spíše prospěšnou, či škodlivou? Na tuto otázku se v případě většiny mutací jen těžko hledala odpověď. Buněčné mechanismy a souhra mezi nimi a DNA jsou velmi provázaný a spletitý systém, v němž je náročné a pracné měřit dopady malých změn (zvláště proto, že i výsledný efekt bývá také velmi malý). Navíc věda dlouho neměla k dispozici údaje o tom, jak to v praxi vlastně je, tedy například o tom, jak jsou které mutace rozšířené.

Jak se snižují ceny „čtení“ DNA a přibývá genetických dat, dají se dopady drobných změn v genomu měřit stále přesněji. A právě to se pro mutaci CCR5-delta32 pokusili udělat Sin-ču Wej z kalifornské univerzity a Rasmus Nielsen z kodaňské univerzity. Text o tom zveřejnil časopis Nature Medicine.

Nejsou to dobré zprávy. Zdá se, že CCR5-delta32 je minimálně v moderní západní společnosti jedna z nejméně výhodných malých mutací vůbec. (Samozřejmě, kdyby byl HIV extrémně rozšířený, bylo by všechno jinak.) Podle údajů sebraných od zhruba 400 tisíc lidí v registru UK Biobank je lidí s mutací, kterou čínská dvojčata doslova dostala do vínku od Che Ťien-kchueje, umírají dříve. 

Konkrétně měli o pětinu vyšší pravděpodobnost, že zemřou před 76. rokem než lidé s běžnějšími formami tohoto genu. Podle britských úmrtnostních tabulek mají průměrné ženy zhruba 25procentní pravděpodobnost, že se nedožijí 76. roku. Ženy s mutací, jakou se snažil napodobit u dětí Che Ťien-kchuej, mají tedy zhruba 30procentní pravděpodobnost úmrtí před 76. rokem.

Dvojitý knokaut

Je důležité upřesnit, že efekt se týkal jen těch několika tisíc lidí z databáze, kteří stejně jako čínská dvojčata měli obě kopie genu CCR5 zmutované do nefunkční podoby. (V DNA máme každý gen dvakrát, přičemž každá verze genu může být trochu jiná, s trochu jinými „písmeny“, a tedy i více či méně (ne)funkční.) Lidé s alespoň jednou kopií genu funkční se v dožití od většinové populace prakticky neodlišovali, přičemž i takoví jedinci jsou mimochodem rovněž velmi odolní vůči nákaze virem HIV.

Studie má také svá omezení. Za prvé byla provedena na lidech žijících v Británii. V čínské populaci, která se může například potýkat s trochu jinými patogeny (byť zrovna HIV je v Číně ještě vzácnější než v Británii), může být výsledný vliv jiný.

Virem HIV nakažená buňka imunitního systému

Virem HIV nakažená buňka imunitního systému

V databázi britské biobanky je také patrný efekt „zdravého dobrovolníka“; jde o dobrovolnou databázi, do které se hlásí ve valné míře nadprůměrně zdraví lidé. Úmrtnost mezi nimi je o nějakých 40–55 % nižší než ve stejné věkové skupině celé britské populace. 

V této souvislosti je také poněkud nápadné, že ve skupině vědci našli pouze 560 lidí s poškozenými geny CCR5. Kdyby studie byla jen průřezem britskou populací, měly by jich být řádově tisíce. Proč se tito lidé nepřihlásili? Necítí se být „zdravými dobrovolníky“? Nebo významná část z nich zemřela v mladším věku? 

Dalším omezením je, že studie úmrtnosti je založena na malém vzorku. Z podmnožiny lidí ve studii, kteří měli poškozeny obě kopie genu, jich zatím zemřelo 15 (přesněji řečeno, u patnácti mají vědci úmrtní list). Výsledky bádání také neodrážejí lidi nad 76 let, protože těch je ve studii velmi málo.

Střelba tak trochu naslepo

Vliv by také mohl hrát fakt, že čínská dvojčata nemají přesně stejnou mutaci jako většina nositelů poškozeného genu. Che Ťien-kchuej zjednodušeně řečeno víceméně náhodně „vystřihl“ části genu CCR5, „neopisoval“ DNA lidí imunních vůči HIV písmeno po písmenu. 

I proto ostatně někteří vědci říkají, že by bylo možná přesnější nepoužívat v tomto případě výraz editovat, který naznačuje přesný, cílený zásah, nýbrž raději sloveso „zmutovat“, které popisuje náhodnější procesy.

Je to zajímavější postřeh, než by se na první pohled mohlo zdát. Che Ťien-kchuej nepochybně neměl v úmyslu snížit šance obou dětí na to, aby se dožily vyššího věku, ovšem bylo to pravděpodobně to hlavní, čeho dosáhl. 

Výsledek tedy nepochybně jen posílí již tak zřejmě většinový tábor vědců, kteří volají po moratoriu na genetickou „editaci“ lidské DNA minimálně pro několik příštích let (viz například březnový otevřený dopis v časopise Nature, pod kterým jsou podepsány téměř dvě desítky doslova hvězdných genetiků).

Autor:

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR se budou konat 18. a 19. září.

Témata: mutace, vědec, HIV, Čína
  • Nejčtenější

Jaderný „drobek“ měl ničit strategické cíle v USA, později letadlové lodě

Velikost řízených střel byla daná požadavky na dolet, tedy množství paliva v nádržích, velikostí bojové hlavice a...

Nový nadzvukový letoun nejspíš Česku dodají Švédové nebo Američané

Z utajovaného procesu výběru nového nadzvukového letounu pro české letectvo unikly první zásadní informace naznačující,...

Tady se mělo umírat a ne bydlet. Vojenský bunkr místo chaty přesto láká

Ministerstvo obrany již řadu let nabízí zájemcům k prodeji takzvané řopíky neboli bunkry lehkého opevnění, které měly...

Sedm signálů, že se vám do počítače naboural hacker

Máte nepříjemný pocit, že ve vašem počítači či v zařízení, které je připojené k internetu, není něco v pořádku?...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Podívejte se, jak do Česka dorazil poprvé bojový letoun 5. generace

Návštěvníci letošních Dnů NATO v Ostravě budou moci vidět na vlastní oči zatím jediný komerčně dostupný bojový letoun...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

Po dopadu planetky, která vyhubila dinosaury, vzniklo nadzvukové tornádo

Před šedesáti šesti miliony let se srazila Země s planetkou, což mělo za následek vyhynutí neptačích dinosaurů. Nově...

STO OBJEVŮ: Pásovou výrobu vynalezl automobilový magnát Henry Ford

Seriál Inspiraci prý našel na jatkách. Američan Henry Ford ve své továrně na automobily nastavil způsob výroby, který zásadně...

Budoucnost běhání je v 3D tisku. Toto jsou tenisky, které vám pomohou zrychlit

Advertorial Už několik let směřování světa módy a designu určují nejnovější technologie včetně 3D tisku. Posledním kouskem, který...

STO OBJEVŮ: Mendělejevova tabulka se stala základním kamenem chemie

Seriál Skoro všichni si ze školy pamatujeme, že existuje Mendělejevova tabulka. Skoro nikdo však pořádně netuší, k čemu je...

Gabriela Soukalová je poprvé maminkou, narodila se jí holčička

Bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová (31) se stala maminkou. S partnerem Milošem Kadeřábkem přivítala moderátorka na...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Žena nemá žádné kamarádky, aby nesváděla svou postavou jejich partnery

Sedmadvacetiletá Moriah Millsová z Georgie se živí jako modelka a na své křivky je velmi hrdá. Nepodstoupila údajně...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...