Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Není to ostuda, ale odvaha. Nobelistka stáhla kvůli chybě vědecký článek

  6:55
Držitelka Nobelovy ceny za biologii Frances Arnoldová stáhla jeden vědecký článek, u kterého je uvedena jako vedoucí autorka. Americká bioložka veřejně upozornila na chybu ve své práci a požádala o její stažení z prestižního časopisu. Jde o ukázku toho, jak bojovat s problémem zvaným replikační krize.
Profesorka Frances Arnoldová stáhla kvůli chybám článek, kde je uvedena jako...

Profesorka Frances Arnoldová stáhla kvůli chybám článek, kde je uvedena jako hlavní autorka. Získala si tím u kolegů především obdiv a uznání. | foto: Profimedia.cz

Frances Arnoldová, Geore Smith a Gregory Winter dostali Nobelovu cenu za chemii 2018

Profesorka Frances Arnoldová se dostala snad do všech novin světa v říjnu 2018. Tehdy dostala spolu se dvěma dalšími výzkumníky Nobelovu cenu za chemii. Královská švédská akademie věd ji ocenila za její přínos oboru tzv. řízené evoluce, konkrétně za pokrok ve vývoji nových enzymů.

Začátkem ledna 2020 se Arnoldová znovu dostala do centra pozornosti, přestože tentokrát ne na titulní stránky novin. Přesto si – alespoň podle nás a řady vědců – její netradiční krok zaslouží pozornost.

Neodvedla jsem dobrou práci, omlouvám se všem

Přitom by vlastně pozornost získat neměl. Arnoldová totiž udělala jen to, co by teoreticky mělo být pro každého vědce naprosto běžné a samozřejmé: veřejně přiznala chybu.

„S lítostí oznamuji, že jsme retrahovali (stáhli, pozn. red.) loňskou studii o enzymatické syntéze beta-laktamů. Práce nebyla reprodukovatelná,“ napsala Arnoldová na Twitter. „Je těžké si to přiznat, ale je to důležité. Všem se omlouvám. Byla jsem trochu zaneprázdněná, když jsme tu studii odevzdávali, a neudělala jsem dobře svou práci.“

Frances Arnoldová

A jaká chyba to konkrétně byla? Ve společném prohlášení autorů se píše: „Snahy zopakovat tuto práci se nezdařily a enzymy nekatalyzovaly způsobem, jakým naše práce tvrdila.“ Autoři zpětně zjistili, že v poznámkách jednoho z autorů byly údaje o těchto a dalších současně prováděných experimentech, které se do výsledné studie nedostaly. Právě tyto chybějící údaje mohly přispět k tomu, že výsledky po Arnoldové skupině nedokázal nikdo další zopakovat. A tak kontaktovali redakci prestižního časopisu Science, který studii publikoval, a požádali o její stažení.

Věda stojí na experimentech a ověřitelnosti

Retrakce studie– tedy vzít zpět již publikovaný článek – je ve vědecké komunitě velká věc. Obvykle se tak děje buď proto, že byl odhalen podvod, neuvedený střet zájmů nebo pokud o to požádají sami autoři. Jinak se již vydané studie, ačkoli mohou být třeba několik desetiletí překonané, zásadně nechávají publikované.

Slavné vědecké články, které postihla retrakce

V roce 1998 vydal britský tým pod vedením Andrew Wakefielda v prestižním časopise Lancet studii, která naznačovala, že vakcína MMR může u dětí zvyšovat riziko autismu. Následně se ale ukázalo, že Wakefield se dopustil několika triků a podvodů: zatajil střet zájmů, upravil data zahrnutá do studie, vynechal klíčové informace, spolupracoval s právníky snažícími se dokázat škodlivost očkování a vystavil děti bolestivým procedurám, prováděl dvojité účtování nákladů, nedodržoval vědecké standardy a falšoval lékařské záznamy. Studie, která de facto odstartovala anti-vakcinační hnutí ve Velké Británii i jinde ve světě, byla nejprve částečně a později zcela stažena. Wakefield byl navíc kvůli závažným pochybením proti lékařské etice zbaven možnosti praktikovat lékařské povolání.

Retrakce kvůli podvodu se dočkala také slibně vypadající studie japonské bioložky Haruko Obokata (2014, průvodní komentář). Buňky „STAP“, které měly zvrátit proces stárnutí, se ale nakonec ukázaly jako výsledek podvodu. Po odhalení a krátkém sporu autorka uznala chybu a studii retrahovala. Zřejmě pod vlivem tohoto skandálu jeden ze spoluautorů studie spáchal sebevraždu.

V roce 2017 publikovali kanadští výzkumníci pod vedením Christophera Shawa studii, která měla dokazovat škodlivost hliníku v myším mozku. Bližší kontrola po publikování ale ukázala, že studie se doslova hemžila falešnými daty, zjevně falšovanými v grafickém programu. Autoři studie souhlasili s její retrakcí.

Vůbec nejcitovanější studií, která byla posléze stažena, je Estruch et al z roku 2013 zabývající se prospěšností „středomořské diety“. Studie byla stažena z celkem vtipných důvodů: špatně zařadili některé účastníky experimentu, a navíc jeden spolupracovník tajně přeřadil některé účastníky z kontrolní skupiny do experimentální, aby si mu nechodili stěžovat, že nedostávají olivový olej zadarmo. Tím narušil náhodné rozdělení a mohl ovlivnit výsledky. Nově publikovaná studie, která těmito chybami netrpěla, nicméně potvrdila výsledky té předchozí.

Je tedy vhodné zdůraznit, že chyba Arnoldové je radikálně odlišná od chyb vědců známých tím, že byli donuceni stáhnout svou studii. Článek Arnoldové a jejího týmu totiž podle všeho neobsahoval úmyslné zkreslení, ale šlo o nepozornost při zpracování dat. Na tuto nepozornost pak nepřišli – vzhledem k povaze experimentů ani dost dobře nemohli – recenzenti ani editoři, kteří článek před vydáním posuzovali.

Peer review zajišťuje, že ve vědeckém časopise nejsou publikovány evidentně chybné, pseudovědecké nebo podezřelé články. Nemůže ale odhalit každou chybu.

Takových chyb, kvůli které Arnoldová článek svého týmu stáhla, je zřejmě v publikovaných článcích velké množství. Je známým a dobře zdokumentovaným faktem, že velké množství vědeckých studií dělá závěry, které se nedaří reprodukovat. „Pro hodně lidí to bylo překvapení,“ uvedl Brian Nosek, který na problém replikace experimentů dlouhodobě upozorňuje. Vedl jeden z prvních pokusů o hromadnou replikaci studií. Ze stovky vybraných psychologických experimentů se 61 nepodařilo potvrdit. „Neznamená to ovšem, že původní studie byla nutně špatně nebo že šlo o falešný nález.“

Původní stovka experimentů vykazovala velkou jistotu (vše s více než 95% jistotou (p<0,05), zatímco při replikaci naprostá většina experimentů dopadla mnohem hůře, jen 39 % experimentů se podařilo úspěšně potvrdit.

Někdy to znamená, že výzkumníci publikovali taková data, která se „hodila k publikaci“, nikoli taková, která věrně odráží realitu. Nemusí jít přímo o úmysl, může jít i o náhodu, nedbalost nebo zkrátka snahu potvrdit svou oblíbenou teorii. Pokud například vědec opakuje nějaký experiment tak dlouho, dokud mu nevyjde kýžený výsledek, a publikuje informace jen o tom úspěšném experimentu, dopouští se zkreslení, které má vliv na posouzení statistické významnosti.

Reprodukční/replikační krize ve vědě (Nature, 2016):

I proto je důležité, aby vědci vždy prezentovali své výsledky v takové podobě, aby bylo možné jejich experimenty snadno podrobit nezávislému ověření, tedy replikaci. A právě to se v případě experimentů profesorky Frances Arnoldové nedařilo.

Neměli bychom se stydět přiznat chybu

Přiznání chyby slavné vědkyně vyvolalo na „vědeckém Twitteru“ celkem slušné pozdvižení. Převážně v pozitivním smyslu. Kolegové z příbuzných i vzdálenějších oborů ji chválí za to, že se nebála přiznat chybu a dokonce na ni takto veřejně upozornit. Vyzdvihovali její vědeckou integritu a profesní odvahu.

Arnoldová později pro Forbes uvedla, že vlastně přece nic až tak zvláštního neudělala: „Nemělo by být těžké vzít zpět studii, a nemělo by být považováno za odvážný čin veřejně přiznat chybu,“ myslí si nobelistka. „To, jak rychle se můj tweet rozšířil a jaké reakce vyvolal, svědčí o tom, že mezi vědci – zvláště těmi začínajícími – převládá strach z toho udělat správnou věc. Ale také ukazuje, že většina lidí ocení, když se chováte zodpovědně.“

Oprava: sjednocení terminologie v článku (retrakce, retrahovat).

Autor:
  • Nejčtenější

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se občas objeví nějaký problém. Poslední nastal v polovině října a týkal se výpadku...

5. listopadu 2024  15:21

Prostřelená nádrž či omylem let rychlostí zvuku, vzpomíná inženýr Tupolevu

Premium

Řeknete si, že není možné, aby by se toto všechno stalo jednomu člověku během jediné kariéry. Snad to bylo kombinací zajímavých letounů a podivuhodného období devadesátek. Tyto kuriózní letecké...

3. listopadu 2024

Ukázkové přešlapy, které technologické firmy stály miliardy

Od chvíle, kdy Yahoo odmítlo šanci koupit malý startup jménem Google, až po lidské selhání v případě revoluční technologie Theranos. Jak rozhodnutí několika klíčových osob změnila osud...

2. listopadu 2024

Sebevražda 13 bodnými ranami? Filmaři Anety se vracejí k děsivé kauze

Rozstřel

Příliš mnoho otazníků stále panuje kolem smrti Anety Rodové před deseti lety. Dokumentaristé teď případ znovu otevírají, a to prostřednictvím filmu Aneta, který míří do kin. Hosty Rozstřelu byli...

7. listopadu 2024

Chtějí vás nalákat na video v 16K. Na takové rozlišení však zapomeňte

Na telefonu mi „pípla“ SMS reklama jednoho operátora, který mi nabízel rychlou přípojku k internetu s tím, že si díky ní budu moci užívat videostreamů v rozlišení 16K. Reklama v zásadě nelhala,...

5. listopadu 2024

Žádná elektroauta, o elektřinu budeme možná bojovat s umělou inteligencí

Už jste možná slyšeli, že se firmy, které provozují a trénují velké jazykové modely pro generativní umělou inteligenci (genAI), se nyní pokoušejí zajistit si zdroje elektrické energie, a tak se...

8. listopadu 2024

Vyrazí vám dech. Sebevražedná sonda pořídila dosud nejlepší fotky Jupiteru

Kosmická sonda Juno má odhalovat tajemství největší planety naší sluneční soustavy. Poté, co podrobně nafotila její měsíc Europu, se nyní zaměřila přímo na Jupiter. Až bude její prodloužená mise...

7. listopadu 2024  11:29

Sebevražda 13 bodnými ranami? Filmaři Anety se vracejí k děsivé kauze

Rozstřel

Příliš mnoho otazníků stále panuje kolem smrti Anety Rodové před deseti lety. Dokumentaristé teď případ znovu otevírají, a to prostřednictvím filmu Aneta, který míří do kin. Hosty Rozstřelu byli...

7. listopadu 2024

Mrtvola ve studni skutečně byla. A po osmi staletích ožívá díky genetikům

Moderní genetické analýzy dávají epizodě z norské ságy jasnější obrysy a zároveň nastolily nové otázky. Kdo byl muž, jehož tělo použili dobyvatelé středověkého hradu Sverresborgu jako biologickou...

7. listopadu 2024

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství Donalda Trumpa v...

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se...

Petra Bučková se svlékla v seriálu Sex O’Clock. Prsa už někdy viděl každý, říká

Petra Bučková a její herecký kolega Václav Vašák se společně odvázali ve vášnivé scéně prvního dílu druhé řady seriálu...

Emily Atacková hraje nahá tenis. Cítím se víc sexy, než kdy dřív, říká

Emily Atacková (34) si získala mnoho nových sledujících na sociálních sítích poté, co v jedné ze scén nového seriálu...

Konec jsem nečekala. Asi byl nevyhnutelný, říká Anna K. o rozchodu po 27 letech

Zpěvačka Anna K. (59) promluvila o nečekaném rozchodu s dlouholetým životním i hudebním partnerem Tomášem Varteckým...