Proč jsou některé země věčně chudé? Možná proto, že zemědělci leží

  8:50aktualizováno  8:50
Při boji s extrémní chudobou by měly mít prioritu investice do zdravotnictví. Velká část nejchudších na světě je zjednodušeně řečeno tak nemocná, že se z bídy nikdy nemůže sama dostat, naznačuje matematický model.

Sklizeň fazolí v Etiopii. | foto: USAID Africa Bureau (volné dílo)

Extrémně chudých lidí sice v posledních desetiletích velmi rychle ubývá (jak s překvapením zjistila i řada našich čtenářů), přesto necelá desetina musí vyžít s příjmy pod dva dolary za den. Většina z nich žije v subsaharské Africe. A tam se také najde nejvíce zemí, které v posledních desetiletích zaznamenaly jen malý či vůbec žádný hospodářský růst.

Nabízí se otázka, proč právě tyto země neuspěly a zda se to někdy může změnit. Z možných odpovědí si můžete vybírat podle libosti, my se dnes budeme věnovat jedné hypotéze, jejíž pravděpodobnost dnešní Středoevropané naštěstí nemohou vyzkoušet na vlastní kůži.

Extrémně chudí jsou naší terminologií řečeno většinou zemědělští podnikatelé“. Tvoří je venkované, kteří se živí tradičním zemědělstvím; uživí v podstatě jen sami sebe a případně svou rodinu. V subsaharské Africe do této skupiny patří podle odhadů zhruba 70 procent extrémně chudých. Ekonomické teorie velmi zjednodušeně řečeno říkají, že tito lidé nemohou zbohatnout, protože nevytvářejí žádné nové bohatství. Pokud jim nezbývá nic, co by mohli investovat do dalšího rozvoje, jsou odsouzeni k věčné chudobě.

Odtud také pramení představa, že ekonomiky těchto zemí by mohl rozhýbat příliv nového kapitálu zvenčí, ať už v podobě rozvojové pomoci, daru či třeba komerčních investic. Navýšení kapitálu přece musí vést ke zvýšení výnosů... V praxi to takto jednoduše vždy nefunguje. Minimálně v některých případech i proto, že ekonomové přehlížejí život kolem nás.

Nemoci si pomáhají

Úspěch podnikání tradičních zemědělců bezesporu závisí především na „živém kapitálu“ - rostlinách, zvířatech a samozřejmě i na pracovních schopnostech jich samotných a také jejich rodiny. Největším nebezpečím pro tento druh „kapitálu“ jsou zdravotní hrozby: nemoci a paraziti. Netýká se to jen úrody či domácího zvířectva, ale také samotných zemědělců; úroda na poli je k ničemu, když ji nemá kdo sklidit. O těchto velmi důležitých zvláštnostech „biologického kapitálu“ čistě ekonomické modely ovšem ve valně většině případů mlčí. Přesněji je zanedbávají.

V případě trvalé chudoby to možná je zcela zásadní omyl, upozorňují někteří. Například matematik Calistus Ngonghala, původem Kamerunec, který nakonec zakotvil na Floridské univerzitě, se snaží přesvědčit kolegy o tom, že vliv nemocí a parazitů na ekonomický růst se dá poměrně přesně „spočítat“ a že v řadě případů je dokonce důležitější než vše ostatní (viz tato práce z letošního července).

Ngonghala vytvořil v podstatě relativně snadno pochopitelnou kombinaci uznávaných modelů ekonomického růstu a z ekologie převzatých modelů vlivu patogenů na zdraví nějaké populace. Ještě jinak řečeno na běžný model ekonomické růstu postupně nabaloval další vrstvy, které každá stále podrobněji popisují vliv okolní prostředí na hospodářský vývoj.

Třeba pro podmínky současné Evropy takový model nedává vůbec žádný smysl - naší největší „metlou“ je s mírnou nadsázkou řečeno příliš mnoho jídla. Za jiných podmínek může být právě ekologická část modelu podstatně důležitější. Podle Ngonghalova modelu je dokonce velmi snadno mohou vznikat systémy, kde růst je nemožný. Jinak řečeno: teoreticky je velmi snadno představitelné, že přírodní podmínky bohatnutí zemědělců prostě nepřejí a neumožňují ho. Ekonomicko-ekologický systém se ustálí v rovnovážném stavu, kdy lidé jsou neproduktivní, protože jim a jejich „živému kapitálu“ se zdravotně nedaří. A to vede k tomu, že žijí v chudobě, často podvyživení a jsou tedy pro nemoci či patogeny o to snadnější kořist. Život jde dál, ale ekonomický růst se nekoná.

Komár Anopheles stephensi se krmí krví lidského hostitele. Ze zadečku už...

Komár Anopheles stephensi se krmí krví lidského hostitele. Ze zadečku už vylučuje část vysáté krve.

Proč by to tak mělo být, je poměrně jednoduché. Některé nemoci, či paraziti mají doslova ničivé účinky na místní populaci. Dobře to dokládají historické příklady marných evropských snah o kolonizaci některých tropických oblastí. Navíci si patogeny navzájem „pomáhají“. Čím více jich v prostředí je, tím silnější jsou; a tím slabší jsou jejich hostitelé.

Chce to ještě podrobněji

Tohle je ovšem jen výsledek teoretického modelu: práce neříká, že ve skutečnosti je to právě takhle a ne jinak. Realita je podstatně méně přehledná než čísla „na papíře“. Model není tak podrobný, aby podrobně popisoval situaci třeba ve Rwandě, kterou autoři připomínají jako model státu, který v posledních letech (po známé občanské válce a genocidě) investoval do vytvoření většině obyvatel dostupného zdravotnictví. A který v posledních letech zažil období poměrně silného ekonomického růstu.

Autoři před sebou mají poměrně jasně vytyčenou další práci: musí se vytvořit podrobnější modely, tedy hlavně sebrat hodně podrobné údaje z reálných podmínek, na kterých se pak ukáže přesněji, jak dobře model odpovídá skutečnosti (alespoň tedy skutečnosti v daném místě). To není práce, která by se dala udělat od stolu - tak podrobné a spolehlivé statistiky nejsou jen tak k dispozici.

Ngonghala nabízí svou odpověď a argumenty, které jsou sice platné jen za určitých podmínek, ale dají se ověřovat a časem třeba upřesnit či zcela zamítnout. Bude to chtít ovšem ještě práci, protože v této podobě stále dosti jednoduchý model poskytuje jen velmi jednoduché odpovědi. Jinak řečeno nedává tak přesné předpovědi pro konkrétní případy; místo toho pouze mapuje obecné zákonitosti, které může přebít nějaký silnější, místní vliv (občanská válka růstu moc nepomůže...).

Pokud má ovšem pravdu, v řadě případů může být jednorázová pomoc v podstatě zbytečná. Pokud se nezmění základní podmínky, vše se časem zase vrátí do stadia věčné chudoby. Ngonghala s kolegy proto navrhují, aby se za prioritu považovaly v podobných případech investice do dostatečně efektivního a cenově dostupného zdravotnického systému. Ty podle něj mohou nejspíše změnit výchozí „parametry“ natolik, aby lidé mohli sami postupně zbohatnout.

Samozřejmě model použitý v práci popisuje v nejlepším případě jen „výsek“ z reality (v nejhorším je prostě špatný). Chudobě se věnovala celá řada dalších prací a odborníků, jejichž práci je těžké shrnout do pár vět. Ngonghala se ovšem nejen v této konkrétní práci inspiruje „ekologickým“ pohledem a přímo si půjčuje postupy a přístupy z ekologie. Populárně podanou a přitom ne zjednodušenou představu o tomto pohledu na vývoj společnosti si můžete udělat třeba spíše z knih známého amerického antropologa Jareda Diamonda.

Není to samozřejmě přístup jediný a jiní odborníci zdůrazňují roli jiných faktorů v přetrvávání chudoby, například vyspělost a stabilitu institucí. Řada z nich má nejspíše pravdu, protože větší či menší roli nepochybně bude hrát celá řada faktorů (řadu z nich shrnuje na relativně malém rozsahu ekonom Charles Jones ve svém PDF). Pro samotné chudé státy a případné dárce je ovšem důležité identifikovat ty faktory, které lze nejlépe a nejefektivněji ovlivnit.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

INTERAKTIVNĚ: Z malé účasti těží ANO, z vysoké Piráti? Najděte souvislosti

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Výsledky voleb do Evropského parlamentu lze analyzovat z různých pohledů. Připravili jsme pro vás nástroj, s jehož...

Po Číně Rusko? Další vědec chce provádět dědičné úpravy DNA u dětí

Enzym CRISPR (zeleně a červeně) se připojuje k dvojité šroubovici DNA (fialová...

Ruský vědec Denis Rebrikov údajně připravuje experiment, v jehož rámci by došlo k dědičnému přepisu DNA nenarozených...

Místo vody se řekou valila láva. Výbuch, který pomohl spustit revoluci

Pohled do středu jednoho ze sopečných kuželů vzniklých na přibližně 27...

V roce 1783 na Islandu vybuchla sopka Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny,...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz