Házení kostkou má dlouhou historii. Na počátku byli šamani, kteří ještě neměli dnešní šestihranné hrací kostky, ale používali skutečné zvířecí kosti. Z jejich polohy po hodu věštili budoucnost. I Cézarův výrok „kostky jsou vrženy“ ukazuje, jak zažitá byla představa, že z hodu kostkou lze odvodit další chod dějin.
Přijďte si zahrát s náhodouExperiment Náhoda Od 31.10. do 14.11. postupně v Národní technické knihovně, v nákupním centru Metropole Zličín a v Liberci.
|
A co když lze hod kostkou ovlivnit? Ne nějakým podvodem, ale jen silou vůle. To se pokusíme ověřit v Experimentu Náhoda, který pořádá spolek Žádná věda. Zúčastnit se můžete i vy, a to od 31.10. do 14.11 v Národní technické knihovně v Dejvicích a v nákupním centru Metropole Zličín a v Géčku v Liberci (viz boxík). Na místě vás uklidní hlas zkušeného hypnotizéra a pak budete mít dost času stisknout tlačítko na speciálním vrhacím stroji a hodit kostkou šestku.
Vizualizace stánku, kde budou účastníci experimentu házet kostkou. Usazeni do křesílka, kde je hlas ze sluchátek provede celým procesem experimentu.
Když se chce, i šestka padne šestkrát za sebou
Co to vlastně hledáme?Možnost ovlivňovat předměty pouhým vědomým záměrem se nazývá telekineze neboli psychokineze. V našem případě, kdy uvažujeme o velkém statistickém vzorku hodů, by se jednalo o takzvanou mikro-psychokinezi (mikro-PK). Nikdo totiž nečeká, že výsledný efekt na kostku bude viditelný pouhým okem. |
Podle analýzy od autorů Radin et Ferarri, publikované v recenzovaném vědeckém časopise Journal of Scientific Explorations v roce 1991 (s relativně nízkým průměrným impact faktorem kolem 0,2 v posledních letech), dokáže člověk myslí ovlivnit hod kostkou. Práce shrnuje celkem 148 studií o ovlivňování hrací kostky. Vylučuje ty, kde velmi pravděpodobně mohlo dojít k podvodu a mechanickému ovlivnění hodu. Pokud například testované subjekty vrhaly kostku rukou, Redinova analýza jim nepřikládá valný význam. Mohly totiž jednoduše podvádět.
Proto jsme se i my rozhodli vytvořit vrhací stroj, který nikdo nedokáže mechanicky ošálit (více o jeho konstrukci v některém z dalších článků). Účastník pokusu „pouze“ stiskne tlačítko, které aktivuje nezávislé pneumatické dmychadlo a to kostku vymrští do skleněné baňky. Jakmile kostka dopadne zpět, počítač odečte vrženou hodnotu a započítá ji do statistiky. Vše se děje přímo před zraky přihlížejících. Kostka je kalibrovaná dovezená za tímto účelem z kasína v Las Vegas.
Stroj na absolutně náhodnou náhodu. Na displeji tabletu budou moci všichni přihlížející sledovat matematický průběh experimentu. Na dně skleněné baňky vidíte kostku, kterou vymrští proud vzduchu ve chvíli, kdy účastník experimentu dá povel.
V podstavci vidíte pneumatický pohon, který zajistí naprosto náhodné „hození kostky do osudí“. Účastník pokusu však musí dát pokyn stisknutím tlačítka, které bude mít u svého křesla.
Pokusy s hrací kostkou prováděl od 40. let dvacátého století například parapsycholog J. B. Rhine. Později se jeho následovníci soustředili spíše na psychické ovlivňování generátorů náhodných čísel na principu kvantové mechaniky. V průběhu doby se takových studií nahromadila celá řada a na jejich základě bylo provedeno několik meta analýz. My se snažíme potvrdit tu od Deana Radina z roku 1991.
Stratocaching, Experiment Miss a dalšíAkce spolku Žádná věda V uplynulých letech jste se mohli setkat již s několika experimenty spolku Žádná věda, jehož členem je i spoluautor tohoto článku. Stratocaching spojoval vypuštění stratosférického balónu s geolokační hrou. Experiment Miss se pokoušel na základě morfologie lidského obličeje definovat ideál české krásy a předpovědět, kdo vyhraje soutěž Česká Miss. Další akce spolku najdete na jeho stránkách. |
Ta vyčíslila, že velikost efektu „lidské mysli“ na hod kostkou je 0,01220. To by například znamenalo, že pokud se při našem experimentu uskuteční 20 tisíc hodů, místo statisticky běžných 3 333 šestek jich padne 3 425. Rozdíl od „normálu“ by měl tedy být alespoň 2,8 % (podrobně si vypočtené hodnoty můžete prohlédnout v přiložené tabulce).
Pochopitelně ani ve chvíli, kdy dosáhneme výše uvedené odchylky od „normy“, nebudeme moci rovnou prohlásit, že jsme potvrdili parapsychologické (psychokinetické) schopnosti účastníků experimentu.
S interpretací naměřených výsledků to nikdy není jednoduché, a proto jsme přizvali vědce a matematiky. Se strategií pro jejich vyhodnocení vás seznámíme v některém z dalších článků. Své nám k experimentu řekne kvantový fyzik, pojistný matematik i odborník z experimentu ATLAS v Evropské organizaci pro jaderný výzkum CERN.
Těšit se můžete na sérii článků nejen o náhodě. Víte například, že vytvořit skutečně náhodnou náhodu není jen tak?
Jak jsme počítali efekt podle analýzy Deana Radina.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili informace o časopise.
