Estonsko zaplatí testování DNA desetině národa. Kvůli nemocem i výzkumu

  10:00aktualizováno  10:00
Estonská vláda zaplatí genetické testování asi stovce tisíc obyvatel. Dobrovolníci dostanou informace o tom, jaké dědičné choroby by mohli předat svým dětem. Testy odhalí také možné alergie na běžně používané léky.

Ilustrace DNA, která zvýrazňuje tzv. metylaci DNA. To je připojení malé chemické skupiny k bázím DNA a představuje velmi běžný způsob, jak se v živých organismech mění aktivita genů. | foto: Christoph Bock (Max Planck Institute for Informatics) CC-BYCreative Commons

Estonsko na projekt vyčlenilo pro rok 2018 zhruba pět milionů eur, tedy 125 milionů korun. Testování se může účastnit asi desetina z 1,3 milionu obyvatel této země.

Účastníci se mohou nechat otestovat na genetické vady spojené s alergiemi na osmadvacet běžně předepisovaných léčiv (některá antidepresiva, kodein, či warfarin), na sklony k rakovině (například známý gen BRCA) či predispozice k dědičným chorobám, které by mohli předat dětem. 

V čem měla Angelina Jolie smůlu? Vše o genu, který s sebou nese rakovinu

Výsledky testů nebudou veřejné ani dostupné orgánům státní správy. V anonymizované podobě mají buď sloužit k vědeckému výzkumu (například hledání genetických variant spojených s nemocí), případně pro potřeby samotných účastníků projektu, pokud si to budou přát. Lidé se s výsledky samozřejmě nemusí seznámit vůbec, případně jen v určité míře. Například si mohou nechat prověřit možné alergie na léčiva, ale sklony ke kardiovaskulárním chorobám či cukrovce nikoliv.

Pokud se účastník rozhodne, že si nějaké údaje nechá sdělit, dozví se je nejprve jeho praktický lékař. Ten mu pomůže interpretovat výsledky. Odborníci se totiž obávají, že laik si může jen těžko správně vyložit, co například vyšší genetická zátěž pro rakovinu či cukrovku ve skutečnosti znamená. U většiny onemocnění v tom ostatně nemá jasno ani sama věda.

Podle tiskové mluvčí univerzity v Tartu, která bude sběr dat a jejich zpracování řídit, je zájem veřejnosti značný. Během prvních 48 hodin od spuštění projektu se k odběrům přihlásilo deset tisíc dobrovolníků. V blízké budoucna se údajně předběžně počítá s přečtením DNA všech obyvatel Estonska, ale zatím tento plán nemá konkrétní obrysy.

Pomalý vývoj

Estonský projekt, který vládu vyjde na poměrně malé peníze, je výsledkem zejména rychlého poklesu cen sekvenování DNA. Cena za přečtení genetické informace jednoho člověka se za posledních zhruba 15 let snížila z řádově milionů dolarů na stovky. 

Estonsko má v „masové“ genetice také jistou tradici. V rámci předchozího tamního genomického projektu, který začal už v roce 2001, odevzdalo vzorek krve k analýze DNA zhruba 52 tisíc lidí. Vznikla tak databáze, ve které jsou uloženy krevní vzorky lidí ve věku od 18 do 104 let spolu s jejich odpovědmi na podrobný dotazník ohledně zdraví, životního stylu a podobně.

Proč genetika není pro ajťáky. Úřady v USA si došláply na genetické testy

Sběr byl ukončen v roce 2007, v praxi však velký dopad neměl, což však není pouze estonský problém. Lidský genom byl sice správně sekvenován už před osmnácti lety, ale jeho luštění zdaleka není u konce. V současnosti tedy u velké části nemocí není podíl genetické složky jasný.

Pokrok je ovšem patrný. V roce 2013 například americká dohledová agentura FDA požádala společnost 23andMe, aby přestala zákazníkům nabízet prediktivní testy sklonů k nemocem. Odůvodnění bylo jasné. Například výpovědní hodnota testů náchylnosti k cukrovce je příliš nízká a pacientovi by mohl výsledek nejen pomoci, ale také ublížit.

Chyba nebyla v tom, že by firma sekvenovala samotnou DNA chybně, jen ze správně přečteného textu vyvozovala neopodstatněně kategorické závěry. Společnost se ovšem poučila a od té doby postupně získala povolení k nabízení prediktivních testů pro zhruba desítku nemocí. 

Autor:
 

Nejčtenější

Jednosměrná letenka na rudou planetu se odkládá. Mars One krachuje

Ilustrace základny na Marsu, jak si ji představují v organizaci Mars One...

Firma Mars One, která slibovala soukromý let na Mars už v roce 2024, zkrachovala. Plány dostat na Mars lidské obyvatele...

Tančík pro vnuka poručíka Grubera. Němci ho nasadili i proti Tálibánu

Lehké obrněné vozidlo Wiesel s 20mm kanonem

V množině bojových vozidel Bundeswehru nalezneme s trochou štěstí i malé, ale o to více zajímavé tančíky Wiesel. Do...

Poslední Hitlerovy narozeniny nestály za nic. Supertanků se nedočkal

3D model stíhače tanků Jagdpanther, přezbrojeného na kanón ráže 128 mm tak, jak...

Na podzim 1944 se třetí říše hroutí a německé zbrojovky se snaží o nemožné. Hledají recept na zázračné zbraně,...

Kapitán nedosáhl na pedály. Začátek proudové éry přinesl zvláštní nehody

B-707 N7071  Braniff

Nová technika není vždy nutně bezpečnější. Dokládá to vývoj v letectví na přelomu 50. a 60. let. Piloti se s novými...

Severní magnetický pól se vydal na cesty. Co když doputuje až na jih?

Posun severního magnetického pólu

Naši planetu čeká přehození magnetických pólů. Nebude to zřejmě brzy, proč k tomu ovšem vůbec dojde a co může změna...

Další z rubriky

Proč ženy utrácejí za módu? Protože lžeme o tom, co od partnerů chceme

Momentálně platí, že když krajka, tak netradiční. Objevuje se často ve formě...

Proč se ženy tolik starají o módu, když potenciální mužské nápadníky na jejich rafinovaných róbách údajně zajímá hlavně...

V kostele objevili utajenou gotickou kapli a v ní schránu s ostatky

Díváte se na výstup z georadaru. Zakroužkované místo ukazuje na dosud utajenou...

V nejbližších dnech očekávají historici potvrzení dalšího objevu. V kostele, jehož polohu zatím nesmíme prozradit,...

Počítač pozná, co se vám honí hlavou. Vědci umí přeložit myšlenky do slov

Vědcům se podařilo „odposlechnout“ z mozku čísla, na která člověk myslel

Lidský mozek nevnímá slova jen jako zvuky. I proto je obtížné odhalit, co se v něm děje. Vědci z Columbia University...

Najdete na iDNES.cz